ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ICS 97.220.40 Červenec 2011

Water slides – Part 1: Safety requirements and test methods

Toboggans aquatiques – Partie 1: Exigences de sécurité et méthodes d’essai

Wasserrutschen – Teil 1: Sicherheitstechnische Anforderungen und Prüfverfahren

Tato norma je českou verzí evropské normy EN 1069-1:2010. Překlad byl zajištěn Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Má stejný status jako oficiální verze.

This standard is the Czech version of the European Standard EN 1069-1:2010. It was translated by Czech Office for Standards, Metrology and Testing. It has the same status as the official version.

Nahrazení předchozích norem

Touto normou se nahrazuje ČSN EN 1069-1 (94 0910) z února 2011.

Národní předmluva

Změny proti předchozím normám

Proti předchozí normě dochází ke změně způsobu převzetí EN 1069-1:2010 do soustavy norem ČSN. Zatímco ČSN EN 1069-1 z února 2011 převzala EN 1069-1:2010 schválením k přímému používání jako ČSN, tato norma ji přejímá překladem.

Informace o citovaných normativních dokumentech

EN 287-1 zavedena v ČSN EN 287-1 (05 0711) Zkoušky svářečů – Tavné svařování – Část 1: Oceli

EN 1069-2:2010 zavedena v ČSN EN 1069-2:2011 (94 0910) Vodní skluzavky – Část 2: Pokyny

EN 1991-1-4 zavedena v ČSN EN 1991-1-4 (73 0035) Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1-4: Obecná zatížení – Zatížení větrem

EN 10088-1 zavedena v ČSN EN 10088-1 (42 0927) Korozivzdorné oceli – Část 1: Přehled korozivzdorných ocelí

EN 10088-2 zavedena v ČSN EN 10088-2 (42 0928) Korozivzdorné oceli – Část 2: Technické dodací podmínky pro plech a pás z ocelí odolných korozi pro všeobecné použití

EN 10204:2004 zavedena v ČSN EN 10204:2005 (42 0009) Kovové výrobky – Druhy dokumentů kontroly

EN 13451-1:2001 zavedena v ČSN EN 13451-1:2002 (94 0915) Vybavení plaveckých bazénů – Část 1: Všeobecné bezpečnostní požadavky a zkušební metody

EN 13451-2:2001 zavedena v ČSN EN 13451-2:2002 (94 0915) Vybavení plaveckých bazénů – Část 2: Další specifické bezpečnostní požadavky a zkušební metody pro žebříky, žebříková schodiště a madla

EN 13451-3 zavedena v ČSN EN 13451-3 (94 0915) Vybavení plaveckých bazénů – Část 3: Další specifické bezpečnostní požadavky a zkušební metody pro přívod a odtok vody

EN 15288-1:2008 zavedena v ČSN EN 15288-1:2009+A1:2011 (94 0920) Plavecké bazény – Část 1: Bezpečnostní požadavky pro navrhování bazénů

EN 15288-2 zavedena v ČSN EN 15288-2 (94 0920) Plavecké bazény – Část 2: Bezpečnostní požadavky pro provozování bazénů

EN 22768-1 zavedena v ČSN ISO 2768-1 (01 4240) Všeobecné tolerance – Nepředepsané mezní úchylky délkových a úhlových rozměrů

EN ISO 13857:2008 zavedena v ČSN EN ISO 13857:2008 (83 3212) Bezpečnost strojních zařízení – Bezpečné vzdálenosti k zamezení dosahu do nebezpečných prostor horními a dolními končetinami

EN ISO/IEC 17025 zavedena v ČSN EN ISO/IEC 17025 (01 5253) Posuzování shody – Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří

Vypracování normy

Zpracovatel: Institut pro testování a certifikaci a. s., Zlín, IČ 47910381, Ing. Martina Pavlínková

Pracovník Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví: Ing. Soňa Havlů

EVROPSKÁ NORMA EN 1069-1
EUROPEAN STANDARD
NORME EUROPÉENNE
EUROPÄISCHE NORM Srpen 2010

ICS 97.220.40 Nahrazuje EN 1069-1:2000

Vodní skluzavky –
Část 1: Bezpečnostní požadavky a metody zkoušení

Water slides –
Part 1: Safety requirements and test methods 

Tato evropská norma byla schválena CEN 2010-07-16.

Členové CEN jsou povinni splnit Vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se musí této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací dát status národní normy. Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze obdržet na vyžádání v Řídicím centru nebo u kteréhokoliv člena CEN.

Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Řídicímu centru, má stejný status jako oficiální verze.

Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, Bulharska, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Chorvatska, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.

CEN

Evropský výbor pro normalizaci

European Committee for Standardization

Comité Européen de Normalisation

Europäisches Komitee für Normung

Řídicí centrum: Avenue Marnix 17, B-1000 Brusel

© 2010 CEN Veškerá práva pro využití v jakékoli formě a jakýmikoli prostředky Ref. č. EN 1069-1:2010 E
jsou celosvětově vyhrazena národním členům CEN.

Obsah

Strana

Předmluva 5

Úvod 6

1 Předmět normy 7

2 Citované normativní dokumenty 7

3 Termíny a definice 8

4 Klasifikace 10

5 Materiály a konstrukce 12

6 Projektování 12

7 Bezpečnostní požadavky na vodní skluzavky 17

8 Dodatečné bezpečnostní požadavky pro typy 1 až 10 25

9 Kontrola a zkušební jízdy 32

10 Označení a značení 33

Příloha A  (normativní) Oblasti dopadu do vody 35

Příloha B (normativní) Použití korozivzdorných ocelí na vodních skluzavkách 40

Příloha C (normativní) Konstrukční zatížení přístupů a plošin 42

Příloha D (normativní) Měření zrychlení a rychlosti 45

Bibliografie 47

Předmluva

Tento dokument (EN 1069-1:2010) byl vypracován Technickou komisí CEN/TC 136 „Sporty, hrací plochy a ostatní potřeby a zařízení pro rekreaci“, jejíž sekretariát zajišťuje DIN.

Této evropské normě je nutno nejpozději do února 2011 dát status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, je nutno zrušit nejpozději do srpna 2011.

Upozorňuje se na možnost, že některé prvky tohoto dokumentu mohou být předmětem patentových práv. CEN [a/nebo CENELEC] nelze činit odpovědným za identifikaci libovolného nebo všech takových patentových práv.

Tento dokument nahrazuje EN 1069-1:2000.

EN 1069 Vodní skluzavky se skládá z následujících částí:

• Část 1: Bezpečnostní požadavky a metody zkoušení

• Část 2: Pokyny

V porovnání s EN 1069-1:2000 byly provedeny následující hlavní změny:

1. název a předmět normy byly změněny, aby zahrnovaly všechny vodní skluzavky;

2. byly doplněny nové definice, některé existující definice byly upřesněny;

3. byly upraveny klasifikace typu 1 a typu 2;

4. byly doplněny typy 8, 9 a10;

5. byla rozšířena kapitola 5 „Materiál a konstrukce“;

6. název kapitoly 6 byl změněn z „Návrhové zatížení“ na „Projektování“; tato kapitola nyní zahrnuje nejen zatížení, ale i návody na konstrukci, včetně požadavků na analýzu a posouzení projektu jako je např. předběžné posouzení rizik. Návrhové zatížení se předem stanovilo také pro nové typy;

7. požadavky na prevenci zachycení byly změněny odvoláním na nové normy (viz 7.2);

8. požadavky na přístup na vodní skluzavky byly rozšířeny vyjmenováním různých způsobů přístupu (viz 7.5);

9. požadavky na ochranu proti pádu byly upraveny určením požadavků na zábradlí (viz 7.5.5);

10. byly doplněny požadavky na odolnost proti uklouznutí (viz 7.5.6);

11. byly doplněny požadavky na kluznou dráhu (viz 7.7.2);

12. byly doplněny požadavky na zpomalovací úsek (viz 7.9.2.2);

13. byly doplněny požadavky na oblast hladkého přistání (viz 7.9.2.4);

14. byly částečně přepracovány požadavky na zařízení pro zlepšení jízdy (viz 7.11.2);

15. v kapitole 8 „Dodatečné bezpečnostní požadavky“ byly změněny požadavky pro typ 1 a typ 2, některé požadavky pro typ 3 až 7 byly změněny a byly doplněny požadavky pro typy 8, 9 a 10;

16. požadavky na oblasti dopadu do vody ve zvláštních a víceúčelových bazénech byly přesunuty do normativní přílohy A;

17. byly změněny požadavky na přistání (viz 8.2.3);

18. požadavky na volné prostory byly podrobněji vyjmenovány, některé požadavky byly změněny (viz 8.4);

19. byly přepracovány praktické zkoušky, podrobně vyjmenovány charakteristiky postavy osoby zkoušející skluzavku a podmínky zkoušky (viz 9.3);

20. byly změněny požadavky na označování; přičemž se předpokládala možnost, že jedna skluzavka může být zahrnuta do dvou typů (viz 10.1);

21. byl změněn obrázek 6;

22. byla doplněna normativní příloha B týkající se použití korozivzdorné oceli;

23. byla doplněna normativní příloha C týkající se projektovaných zatížení pro místa nástupu a plošiny;

24. byla doplněna normativní příloha D „Měření zrychlení a rychlosti“.

Podle Vnitřních předpisů CEN/CENELEC jsou tuto evropskou normu povinny zavést národní normalizační organizace následujících zemí: Belgie, Bulharska, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Chorvatska, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.

Úvod

Trh vodních skluzavek je mimořádně rozsáhlý, zvláštní a stále se ještě rozvíjí. Je nemožné určit úplné bezpečnostní předpisy, zahrnující rozměry a konstrukční požadavky, jak jsou požadovány normou, bez omezování konstrukčních možností a bránění inovovaným a novým, avšak bezpečným výrobkům.

Tato evropská norma má za úkol prosadit bezpečnostní požadavky a návody na konstrukci, aby sloužily těm, kteří se zabývají vodními skluzavkami, zejména konstruktérům, výrobcům, provozovatelům a uživatelům pro zajištění bezpečných a výkonnějších výrobků. Vychází ze základního předpokladu, že pohyb po skluzavce obvykle představuje pro uživatele vyšší stupeň rizika než samotné plavání. To znamená, že pro určitá hlediska projektování, výroby, instalování, provozu a užívání jsou dány jen zvláštní pokyny bez jakýchkoliv technických specifikací. Tyto bezpečnostní pokyny by měly být zohledněny a plněny pro zajištění bezpečnosti obsluhy a uživatele.

1 Předmět normy

Tato evropská norma platí pro všechny typy vodních skluzavek instalovaných ve veřejných plaveckých bazénech.

Tato norma stanovuje všeobecné požadavky na vodní skluzavky ve veřejných plaveckých bazénech a určité požadavky pro určené typy vodních skluzavek. Tyto určité bezpečnostní požadavky platí, pokud možno, také pro jiné typy, které nejsou v této normě popsány.

Tyto požadavky se týkají bezpečnostních a technických pravidel pro konstrukci, výpočet a zkoušení.

Konec náhledu - text dále pokračuje v placené verzi ČSN.