ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ICS 13.040.20                                                                                                                                   Duben 2000

Kvalita ovzduší - Stanovení frakce PM10 aerosolových částic - Referenční metoda a postup při terénní zkoušce ověření požadované těsnosti shody mezi výsledky hodnocené a referenční metody

ČSN
EN 12341

83 5612

 

Air quality - Determination of the PM10 fraction of suspended particulate matter - Reference method and field test procedure to demonstrate reference equivalence of measurement methods

Qualité de l’air - Détermination de la fraction MP10 de matière particulaire en suspension - Méthode de référence et procédure d’essai in situ pour démontrer léquivalence à la référence de méthodes de mesurage

Luftbeschaffenheit Ermittlung der PM10-Fraktion von Schwebstaub - Referenzmethode und Feldprüfverfahren zum Nachweis der Gleichwertigkeit von Meßverfahren und Referenzmeßmethode

Tato norma je českou verzí evropské normy EN 12341:1998. Evropská norma EN 12341:1998 má status české technické normy.

This standard is the Czech version of the European Standard EN 12341:1998. The European Standard EN 12341:1998 has the status of a Czech Standard.

 

© Český normalizační institut, 2000                                                                                                                                          58417
Podle zákona č. 22/1997 Sb. smějí být české technické normy rozmnožovány
a rozšiřovány jen se souhlasem Českého normalizačního institutu.

 


Strana 2

Národní předmluva

Citované normy

EN 45001 zavedena v ČSN EN 45001 Všeobecná kritéria pro činnost zkušebních laboratoří (01 5253)

ISO 8756 zavedena v ČSN ISO 8756 Kvalita ovzduší - Používání údajů o teplotě, tlaku a vlhkosti (83 5010)

ISO 7708 zavedena v ČSN ISO 7708 Kvalita ovzduší - Definice velikostních frakcí částic pro odběr vzorků k hodnocení zdravotních rizik (83 5004)

Vypracování normy

Zpracovatel: Vysoká škola chemicko-technologická, Ing. František Skácel, CSc. a Ing. Viktor Tekáč

Technická normalizační komise: TNK č. 117 „Kvalita ovzduší“

Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Oldřich Čermák


Strana 3

 

EVROPSKÁ NORMA                                                                                                EN 12341

EUROPEAN STANDARD                                                                                        Listopad 1998

NORME EUROPÉENNE

EUROPÄISCHE NORM

ICS 13.040.40                                                                                                                                       

Deskriptory: ambient air, suspended particulate matter, PM10 fraction, reference method, reference equivalence test procedure

Kvalita ovzduší - Stanovení frakce PM10 aerosolových částic -
Referenční metoda a postup při terénní zkoušce ověření požadované
těsnosti shody mezi výsledky hodnocené a referenční metody

Air quality - Determination of the PM10 fraction of suspended particulate matter - Reference method and field test procedure to demonstrate reference equivalence of measurement methods

Qualité de l’air - Détermination de la fraction
MP10 de matière particulaire en suspension -
Méthode de référence et procédure d’essai
in situ
pour démontrer léquivalence à la référence
de méthodes de mesurage

Luftbeschaffenheit Ermittlung der
PM10-Fraktion von Schwebstaub - Referenzmethode und Feldprüfverfahren
zum Nachweis der Gleichwertigkeit von Meßverfahren und Referenzmeßmethode

Tato evropská norma byla schválena CEN 1998-11-02.

Členové CEN jsou povinni splnit požadavky Vnitřních předpisů CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací uděluje status národní normy.

Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze vyžádat v Ústředním sekretariátu CEN nebo u každého člena CEN.

Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Ústřednímu sekretariátu CEN, má stejný status jako oficiální verze.

Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.

CEN

Evropský výbor pro normalizaci

European Committee for Standardization

Comité Européen de Normalisation

Europäisches Komitee für Normung

Ústřední sekretariát: rue de Stassart 36, B-1050 Brusel

 


Strana 4

Obsah

Předmluva......................................................................................................................................................................................... 5

Úvod .................................................................................................................................................................................................. 6

1   Předmět normy........................................................................................................................................................................... 5

2   Normativní odkazy...................................................................................................................................................................... 6

3   Definice........................................................................................................................................................................................ 7

4   Požadavky na referenční shodu............................................................................................................................................... 8

5   Postup zkoušky........................................................................................................................................................................... 8

6   Protokol o zkoušce................................................................................................................................................................... 12

Příloha A  (normativní)       Vzorkovací konvence frakce PM10............................................................................................... 14

Příloha B  (normativní)       Konstrukční zásady referenčních vzorkovacích zařízení pro odběr frakce PM10................ 15

Příloha C  (normativní)       Filtr a postup při vážení.................................................................................................................. 21

Příloha D  (informativní)     Východiska postupu stanovení referenční shody..................................................................... 22

Příloha E  (informativní)     Literatura.......................................................................................................................................... 24


Strana 5

Předmluva

Tato evropská norma byla vypracována technickou komisí CEN/TC 264 „Kvalita ovzduší“, jejíž sekretariát zajišťuje DIN.

Této evropské normě se nejpozději do května 1999 uděluje status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu se zruší nejpozději do května 1999.

Příloha A, příloha B a příloha C jsou normativními a příloha D a příloha E jsou informativními přílohami.

V souladu s Vnitřními předpisy CEN/CENELEC se následující země zavazují, že zavedou tuto evropskou normu: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Spojené království, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko.


Strana 6

Úvod

ISO 7708 definuje konvence pro odběr vzorků jednotlivých frakcí velikostí částic zachycených ve venkovním ovzduší (a rovněž v pracovním ovzduší) s cílem posouzení jejich vlivu na lidské zdraví. Tyto konvence jsou stanoveny pro vdechovatelnou, thorakální a respirabilní frakci aerosolových částic. Tyto konvence představují na základě ideální účinnosti vzorkování jako funkce aerodynamického průměru částic soubor cílových požadavků na zařízení k odběru vzorků.

Obecně platí, že účinnost vzorkování reálných zařízení pro odběr vzorků se liší od těchto cílových požadavků a zachycené aerosolové částice se tak odlišují od částic, které by zachytilo ideální vzorkovací zařízení. Dále platí, že chování reálných zařízení pro odběr vzorků je ovlivněno mnoha faktory jako je rychlost větru, vlhkost, teplota a barometrický tlak. Široký rozsah velikostí a složení částic přítomných ve venkovním ovzduší vedl k vývoji různých přístrojů pro záchyt a stanovení výše uvedených frakcí aerosolových částic.

Je zřejmé, že popsaná situace vyžaduje sjednocení postupů zkoušek tak, aby byla spolehlivě zjištěna účinnost uvažovaného vzorkovacího zařízení v souladu s příslušnými konvencemi pro odběr vzorků.

1 Předmět normy

Tato evropská norma uvádí požadovanou účinnost zařízení pro odběr vzorků PM10 s cílem sjednotit monitoring v souladu s ustanovením Směrnice 96/62/EK Rady Evropské unie (European Union Council Directive) [1] o hodnocení a řízení kvality venkovního ovzduší a první navazující směrnice. V této první navazující směrnici byla thorakální konvence ISO uzančně přizpůsobena frakci PM10 (viz příloha A, [2]).

Tato norma stanoví protokol o zkoušce porovnáním výsledků získaných hodnoceným zařízením pro odběr vzorků PM10 a referenčním zařízením pro odběr PM10 vzorků v terénních podmínkách [3]. V podstatě platí, že požadovaná shoda přisouzená hodnocenému zařízení se vztahuje pouze na rozsah podmínek, za nichž byly uskutečněny terénní zkoušky. Provedením terénních zkoušek za typických stavů venkovního ovzduší charakterizujících široké rozmezí parametrů ovzduší je zajištěno, že požadovaná shoda bude platit za převažujících podmínek venkovního ovzduší evropských zemí. Dosažení této požadované shody nebude explicitně potvrzováno pro nějaké zvláštní situace (např. pouze pro ovzduší odpovídajícímu přirozenému pozadí nebo ovzduší sídelní zástavby). Postup uvedený v této normě je myšlen především jako praktický návod, který umožní evropským institucím nebo průmyslu posuzovat různá navrhovaná zařízení pro odběr vzorků v terénních podmínkách.

Dosažení požadované shody potvrzené postupy uvedenými v této normě se vztahuje pouze k procesu vzorkování aerosolových částic ve volném ovzduší. Nevztahuje se na běžně používané automatizované metody (tj. absorpce elektromagnetického záření nebo jiných metod) pro analýzu aerosolových částic ve venkovním ovzduší po depozici na záchytném materiálu. Mez detekce a přesnost této analytické metody jsou pro uživatele významnými ukazateli, jejich určení však přesahuje rozsah této normy.

Hlavní důvody pro navržený postup terénní zkoušky jsou vysvětleny v  D.1.



-- Vynechaný text --