|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Stationary source emissions - Determination of concentration and mass flow rate of particulate material in gas-carrying ducts - Manual gravimetric method
Emissions de sources fixes - Détermination de la concentration et du débit-masse de matières particulaires dans des veines gazeuses - Méthode gravimétrique manuelle
Emissionen aus stationären Quellen - Bestimmung der Konzentration und der Massenflußrate von Partikeln in geführten
Quellen - Manuelle gravimetrische Methode
Tato norma je českou verzí mezinárodní normy ISO 9096:1992. Mezinárodní norma ISO 9096:1992 má status české technické normy.
This standard is the Czech version of the International Standard ISO 9096:1992. The International Standard ISO 9096:1992 has the status of a Czech Standard.
© Český normalizační institut, 1998
|
|
|
|
Národní předmluva
Citované normy
ISO 3966:1977 zavedena v ČSN ISO 3966 Měření průtoku tekutin v uzavřených profilech. Metoda měření rychlostního pole pomocí Prandtlových trubic (25 7722)
Další souvisící normy
ČSN ISO 6879 Charakteristiky a návazné pojmy metod měření kvality ovzduší (83 5023)*)
Vypracování normy
Zpracovatel: Vysoká škola chemicko-technologická, Praha, IČO 6046 1373, Ing. František Skácel, CSc.,Ing. Viktor Tekáč
Spolupráce: Ministerstvo životního prostředí ČR, IČO 164801, RNDr. Darina Vystrčilová
Technická normalizační komise: TNK 117 Kvalita ovzduší
Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Oldřich Čermák
_______________
*) NÁRODNÍ POZNÁMKA - V souvislosti se zavedením mezinárodní normy ISO 6879:1995 do soustavy českých)
technických norem je nutné upozornit na změny při používání termínů „přesnost" a „správnost" oproti dosud používaným termínům týkající se kvality ovzduší (odborná literatura, starší technické normy, vysokoškolská skripta, některé právní dokumenty apod.).
Při zavádění mezinárodních norem ISO z oblasti statistiky do soustavy českých norem (zejména ISO 3534-1, ISO
3534-2 a ISO 5725) byl použit pro překlad termínu „accuracy" český ekvivalent „přesnost" a pro „precision" český ekvivalent „shodnost, příp. preciznost".
Proto dříve používaným termínům v oblasti kvality ovzduší „správnost" odpovídá v souladu s ČSN ISO 3534-1:1994 termín „přesnost" a termínu „přesnost" termín „shodnost, příp. preciznost". Dříve používanému termínu „rozptyl" odpovídá termín „strannost, příp. vychýlení". Anglický ekvivalent pro „správnost" je „trueness". Dříve používané termíny jsou uvedeny v hranatých závorkách u příslušných termínů a jejich definicích. V nově schválených normách zavádějících překladem mezinárodní normy ISO, příp. CEN jsou tyto termíny již v souladu s ČSN ISO 3534-1 a dalších.
|
MEZINÁRODNÍ NORMA |
ISO 9096 |
|
Stacionární zdroje emisí - Stanovení hmotnostní koncentrace |
První vydání |
|
a hmotnostního toku tuhých částic v potrubí - |
1992-06-15 |
|
Manuální gravimetrická metoda |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
MDT 614.715:543.275.3
Deskriptory : air, quality, air pollution, exhaust emissions, chimneys, flues, flue ducts, tests, determination, particle density (concentration), gravimetric analysis
Obsah |
|
strana |
|
|
|
0 |
Upozornění - Bezpečnostní opatření |
5 |
1 |
Předmět normy |
6 |
2 |
Normativní odkazy |
6 |
3 |
Termíny a definice |
6 |
4 |
Značky veličin s odpovídajícími jednotkami a indexy |
8 |
4.1 |
Značky veličin a odpovídající jednotky |
8 |
4.2 |
Indexy |
8 |
5 |
Podstata metody |
10 |
6 |
Stručný obsah |
10 |
7 |
Postup při měření a výpočtech |
12 |
|
|
|
8 |
Zařízení |
16 |
8.1 |
Všeobecné pokyny |
16 |
8.2 |
Seznam přístrojů a zařízení určených pro měření hmotnostní koncentrace tuhých částic |
16 |
8.3 |
Hubice vzorkovací sondy |
18 |
8.4 |
Vzorkovací sonda |
19 |
8.5 |
Odlučovač částic |
19 |
|
|
|
9 |
Postup přípravy |
20 |
9.1 |
Všeobecné pokyny |
20 |
9.2 |
Volba měřicího profilu |
20 |
9.3 |
Minimální počet a umístění vzorkovacích (měřicích) bodů |
21 |
9.4 |
Velikost a umístění vstupních otvorů |
21 |
9.5 |
Pracovní plošina |
21 |
9.6 |
Volba přístrojového vybavení |
22 |
9.7 |
Ověření správnosti volby umístění vzorkovacích (měřicích) profilů |
22 |
|
|
|
10 |
Přípravné práce před začátkem vzorkování (měření) |
22 |
10.1 |
Příprava zařízení |
22 |
10.2 |
Sestavení vzorkovací tratě |
23 |
10.3 |
Plocha měřicího profilu |
23 |
10.4 |
Předběžné měření rychlosti a teploty plynu |
23 |
|
|
|
11 |
Postup při vzorkování |
24 |
11.1 |
Měření rychlosti a teploty plynu |
24 |
11.2 |
Počet a rozmístění měřicích bodů |
24 |
11.3 |
Doba vzorkování |
24 |
11.4 |
Vzorkování |
25 |
11.4.1 |
Všeobecně |
25 |
11.4.2 |
Kumulativní vzorkování (3.3) |
25 |
11.4.3 |
Přírůstkové vzorkování (3.8) |
25 |
11.4.4 |
Opakované měření rychlosti plynu a teploty |
26 |
11.5 |
Opakování odběru vzorku |
26 |
|
|
|
12 |
Vážení |
26 |
|
|
|
13 |
Výpočet |
27 |
13.1 |
Všeobecně |
27 |
13.2 |
Průtok plynu v potrubí |
27 |
13.3 |
Vzorkovací průtok |
28 |
13.4 |
Vzorkovaný objem plynu |
29 |
13.5 |
Hmotnostní koncentrace částic |
29 |
13.6 |
Hmotnostní tok částic |
30 |
|
|
|
14 |
Přesnost |
30 |
|
|
|
15 |
Protokol o měření |
31 |
|
|
|
|
Přílohy |
|
|
A Faktory ovlivňující přesnost použité metody |
32 |
|
A.1 Umístění vzorkovacího (měřicího) profilu |
32 |
|
A.2 Počet vzorkovacích (měřicích) bodů |
32 |
|
A.3 Doba vzorkování |
32 |
|
A.4 Tvar hubice sondy |
32 |
|
A.5 Vychýlení osy hubice sondy |
32 |
|
A.6 Odchylky od zásad izokinetického vzorkování |
32 |
|
B Metody a pravidla pro umístění vzorkovacích (měřicích) bodů v potrubí kruhového a čtyřhranného průřezu |
33 |
|
B.1 Základní rozdělení pro potrubí kruhového průřezu |
33 |
|
B.2 Tangenciální rozdělení pro potrubí kruhového průřezu |
34 |
|
B.3 Rozdělení pro potrubí čtyřhranného průřezu |
34 |
|
C Použití Prandtlovy trubice |
36 |
|
C.1 Všeobecně |
36 |
|
C.2 Běžná prohlídka a údržba |
36 |
|
C.3 Význam správné polohy hlavy Prandtlovy trubice vzhledem ke směru proudění plynu v potrubí |
36 |
|
D Kalibrace Prandtlovy trubice |
37 |
|
E Doporučené rozložení vzorkovacích (měřicích) bodů v měřicím profilu, jehož umístění neodpovídá požadavkům délky přímého úseku potrubí rovné sedminásobku jeho průměru |
38 |
|
F Alternativní metoda stanovení hmotnostního toku tuhých částic v potrubí |
39 |
|
G Literatura |
40 |
Předmluva
ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) je celosvětovou federací národních normalizačních orgánů (členů ISO). Mezinárodní normy obvykle připravují technické komise ISO.
Každý člen ISO, který se zajímá o předmět, pro který byla vytvořena technická komise, má právo být v této technické komisi zastoupen. Práce se zúčastňují také vládní i nevládní mezinárodní organizace, s nimiž ISO navázala pracovní styk. ISO úzce spolupracuje s Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) ve všech záležitostech normalizace v elektrotechnice.
Návrhy mezinárodních norem přijaté technickými komisemi se rozesílají členům ISO k hlasování. Vydání mezinárodní normy vyžaduje souhlas alespoň 75 % z hlasujících členů.
Mezinárodní norma ISO 9096 byla připravena technickou komisí ISO/TC 146 Kvalita ovzduší v subkomisi SC 1 Stacionární zdroje emisí.
Přílohy A, B, C, D, E a F tvoří nedílnou součást této mezinárodní normy. Příloha G je pouze informativní.
UPOZORNĚNÍ - BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ
VŠEOBECNĚ
Při vzorkování mohou nastat podle okolností různá nebezpečí. Všichni, kterých se to týká, např. vedení podniku, pracovníci provádějící vzorkování a kontrolní orgány, jsou povinni počítat předem s pravděpodobným nebezpečím.
Není-li nebezpečí eliminováno, je nutné vytvořit vhodná bezpečnostní opatření před započetím vzorkování podle specifických místních, národních a mezinárodních předpisů.
Nejpravděpodobnější nebezpečí a způsoby snížení nebezpečí jsou popsány níže.
Pracovníci i vedení podniků by měli v každém případě vědět o přítomnosti pracovníků provádějících odběr vzorků. Vedení podniku by mělo vzít v úvahu, která vhodná bezpečnostní opatření, např. pracovní povolení, by měla být použita, a ověřit si, zda jsou pracovníci provádějící měření obeznámeni se všemi riziky, s nimiž pravděpodobně přijdou do styku.
RIZIKA HROZÍCÍ PRACOVNÍKŮM PROVÁDĚJÍCÍM VZORKOVÁNÍ
a) Práce ve výškách nebo v těžko přístupných podmínkách.
Je třeba zajistit prostředky k záchraně, ochranné zábradlí, pracovní plošiny (viz 9.5), výstražné systémy, atd. Pro vzdálená pracoviště je vhodná možnost telekomunikačního kontaktu. Pracovníkům se doporučuje, aby nepracovali osamoceni.
b) Vystavení účinkům toxických, korozivních nebo horkých plynů nebo prachu ze vstupního otvoru nebo z jiného místa v provozu. Podle okolností je třeba zajistit monitorovací a bezpečnostní systémy, osobní ochranné prostředky, atd.
c) Nebezpečí zasažení elektrickým proudem z elektrického zařízení nebo elektrostatického náboje.
Je třeba zajistit ochranné pracovní prostředky, ochranu zemněním, atd. (viz 9.5).
d) Hluk a teplo z provozu nebo zařízení.
Je třeba zajistit ochranné pomůcky.
e) Manipulace s těžkým nebo velkým zařízením.
Je třeba zajistit prostředky pro zvedání a přístupnost místa vzorkování.
RIZIKA HROZÍCÍ OSTATNÍMU PERSONÁLU
a) Předměty padající z vyvýšených plošin.
Je třeba zajistit výstražné tabulky, ochranné bariéry, atd.
b) Přítomnost měřicího zařízení, např. nebezpečí zakopnutí způsobené kabelem.
Je třeba zajistit výstražné tabulky, atd.
RIZIKA HROZÍCÍ PODNIKU
a) Vznícení hořlavých plynů.
Je třeba zvážit použití zařízení v nevýbušném provedení, atd.
b) Vniknutí předmětů do potrubního systému.
Je třeba věnovat zvláštní pozornost tomu, aby se nemohla uvolnit hubice vzorkovací sondy, apod.
1 Předmět normy
Tato mezinárodní norma stanoví manuální gravimetrickou metodu pro měření hmotnostní koncentrace a hmotnostního toku látek tuhého skupenství v proudu plynu v uzavřených profilech jako jsou potrubí, komíny a větrací šachty. Této metody může být použito k určení hmotnostních koncentrací v rozsahu od
0,005 g × m-3 do 10 g × m-3. Pro koncentrace pod 0,050 g × m-3 je chyba této metody větší než ± 10 % (viz kapitoly 12 a 14).
Metoda je v první řadě referenční metodou pro stanovení částic tuhého skupenství emitovaných ze stacionárních zdrojů. Může být také použita pro kalibraci automatizovaných systémů monitoringu tuhých částic. Metoda by měla být použita pokud možno při konstantních hodnotách stavových veličin plynu proudícího potrubím. Není vhodná pro účely měření ventilačních nebo klimatizačních systémů, vnitřního ovzduší nebo plynů nesoucích kapičky.
Tato mezinárodní norma také uvádí požadavky na konstrukční provedení přístroje, který může být použit pro stanovení, pokud jsou splněny základní požadavky na umístění vhodného vzorkovacího systému.
Nejsou-li splněny některé z požadavků této normy, je možné ve speciálních případech popsanou metodu použít, ale s větší nejistotou při stanovení hmotnostní koncentrace tuhých látek nebo hmotnostního toku (viz kapitola 14).
-- Vynechaný text --