ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA
ICS 13.060.50 Únor 2015
Kvalita vod – Stanovení chloridů – Absorpční |
ČSN 75 7422 |
Water quality – Determination of chloride – Mercury(II) thiocyanate spectrometric method – Small-scale tube method
Obsah
Strana
Předmluva 3
Úvod 4
1 Předmět normy 5
2 Citované dokumenty 5
3 Podstata zkoušky 5
4 Rušivé vlivy 5
5 Chemikálie a činidla 6
6 Přístroje a pomůcky 7
7 Odběr a uchovávání vzorků 8
8 Postup zkoušky 8
9 Výpočet 9
10 Vyjadřování výsledků 9
11 Statistické charakteristiky a nejistota výsledků 9
12 Protokol o zkoušce 10
Příloha A (informativní) Absorpční charakteristika barevného komplexu Fe(III) s thiokyanatanem 11
Příloha B (informativní) Statistické údaje – výsledky validace uvnitř laboratoře 12
Příloha C (informativní) Statistické údaje – výsledky mezilaboratorního porovnání 13
Bibliografie 14
Předmluva
Souvisící ČSN
ČSN 01 8003 Zásady pro bezpečnou práci v chemických laboratořích
ČSN 75 0170 Vodní hospodářství – Názvosloví jakosti vod
ČSN ISO 6107-2 (75 0175) Jakost vod – Slovník – Část 2
Patentová práva
Upozorňuje se na možnost, že některé prvky tohoto dokumentu mohou být předmětem patentových práv. ÚNMZ nelze činit odpovědným za identifikaci jakéhokoliv nebo všech patentových práv.
Vypracování normy
Zpracovatel: Sweco Hydroprojekt a. s., IČ 26475081, Ing. Lenka Fremrová, ve spolupráci s Ústavem technologie vody a prostředí, VŠCHT Praha, doc. Ing. Vladimír Sýkora, CSc.
Technická normalizační komise: TNK 104 Kvalita vod
Pracovník Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví: Ing. Alena Mastná
Úvod
Chloridy jsou běžnou složkou vod, jsou chemicky a biologicky stabilní. Informace o výskytu a chování chloridů ve vodách, které jsou významné pro jejich stanovení, uvádí monografie [1].
V českých technických normách jsou pro stanovení chloridů k dispozici tři metody, a to odměrná metoda podle ČSN ISO 9297 [2], metoda kapalinové chromatografie iontů podle ČSN EN ISO 10304-1 [3] a ČSN EN ISO 10304-4 [4] a metoda průtokové analýzy (FIA a CFA) se spektrofotometrickou nebo potenciometrickou detekcí podle
ČSN EN ISO 15682 [5]. V ISO 15923-1 [6] je popsán systém diskrétní analýzy se spektrofotometrickou detekcí.
Ke spektrofotometrické detekci chloridů se v obou uvedených metodách používá reakce s thiokyanatanem rtuťnatým, tj. stejný princip jako v této normě. Původně popsané spektrofotometrické stanovení [7] bylo modifikováno pro stanovení ve zkumavkách. Modifikace pro koncentrace do 250 mg/l je popsána např. v [8], pro nízké koncentrace v [9]. Podkladem pro tuto normu je postup, vycházející z modifikace [8] a ověřený v laboratoři VŠCHT Praha [10]. Na rozdíl od [8] se využívá pouze lineární část kalibrační funkce a měření se provádí přímo ve zkumavkách. Jde o metodu jednoduchou, přímou, rychlou a robustní. Její výhodou je nejen malá spotřeba toxických činidel, ale i nenáročná instrumentace.
UPOZORNĚNÍ Zkoušku popsanou v této normě musí provádět kvalifikovaní pracovníci ovládající správnou laboratorní praxi. S bezpečnostním rizikem je spojena zejména manipulace s vysoce toxickými látkami thiokyanatanem rtuťnatým a methanolem.
1 Předmět normy
Tato norma určuje absorpční fotometrickou metodu stanovení chloridů ve zkumavkách. Zkouška je použitelná k rozboru všech druhů vod, pokud neobsahují rušivé vlivy nebo jsou tyto vlivy odstraněny (viz kapitola 4). Je vhodná zejména pro analýzu přírodních vod a pitné vody.
Při použití fotometrických zkumavek o vnějším průměru 16 mm a zkoušeném objemu vzorku 1 000 ml je možno bez ředění vzorku stanovit koncentraci chloridů od 5 mg/l do 20 mg/l. Pracovní rozsah je možno rozšířit použitím jiného zkoušeného objemu a ředěním vzorku.
Je možno stanovit bez ředění i vyšší koncentrace chloridů. V tom případě však není kalibrační funkce lineární a k jejímu hodnocení nelze použít ČSN ISO 8466-1. Je nutno použít kalibrační funkci druhého stupně podle ČSN ISO 8466-2.
Konec náhledu - text dále pokračuje v placené verzi ČSN.