| |
ICS 13.200; 93.080.30 Duben 1999
|
|
Silniční záchytné systémy - |
ČSN 73 7001 |
Road restraint systems - Part 2: Performance classes, impact test acceptance criteria and test methods for safety barriers
Dispositifs de retenue routiers - Partie 2: Classes de performance, critères d’acceptation des essais de choc et méthodes d’essai pour les barrières de sécurité
Rückhaltesysteme an Straßen - Teil 2: Leistungsklassen, Abnahmekriterien für Anprallprüfungen und Prüfverfahren für Schutzeinrichtungen
Tato norma je českou verzí evropské normy EN 1317-2:1998. Evropská norma EN 1317-2:1998 má status české technické normy.
This standard is the Czech version of the European Standard EN 1317-2:1998. The European Standard EN 1317-2:1998 has the status of a Czech Standard.
|
© Český normalizační institut, 1999 55228 |
Národní předmluva
Citované normy
EN 1317-1 zavedena v ČSN EN 1317-1 Silniční záchytné systémy - Část 1: Terminologie a obecná kritéria pro zkušební metody (73 7001)
ISO 6487 dosud nezavedena
ISO 10392 dosud nezavedena
Souvisící předpisy
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
Vypracování normy
Zpracovatel: Ing. František Juráň, Fleischnerova 3, 635 00 Brno-Bystrc, IČO: 62087592
Technická normalizační komise: TNK 51 Pozemní komunikace
Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Pavel Hošek
|
EVROPSKÁ NORMA EN 1317-2 |
|
EUROPEAN STANDARD Duben 1998 |
|
NORME EUROPÉENNE |
|
EUROPÄISCHE NORM |
ICS 13.200; 93.080.30
Deskriptory: road safety, pavements : roads, roads, safety devices, crash barriers, classifications, operating requirements, tests, impact tests, shock resistance, acceptability
|
Silniční záchytné systémy - Část 2: Svodidla - Funkční třídy, kritéria přijatelnosti nárazových zkoušek a zkušební metody |
|
|
|
Road restraint systems - Part 2: Performance classes, impact test acceptance criteria and test methods for safety barriers |
|
|
|
Dispositifs de retenue routiers - Partie 2: Classes de performance, critères d’acceptation des essais de choc et méthodes d’essai pour les barrières de sécurité |
Rückhaltesysteme an Straßen - Teil 2: Leistungsklassen, Abnahmekriterien für Anprallprüfungen und Prüfverfahren für Schutzeinrichtungen |
||
Tato evropská norma byla schválena CEN 1998-03-05. Členové CEN jsou povinni splnit požadavky Vnitřních předpisů CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací uděluje status národní normy.
Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze vyžádat v Ústředním sekretariátu CEN nebo u každého člena CEN.
Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Ústřednímu sekretariátu CEN, má stejný status jako oficiální verze.
Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
CEN
Evropská komise pro normalizaci
European Committee for Standardization
Comité Européen de Normalisation
Europäisches Komitee für Normung
Ústřední sekretariát: rue de Stassart 36, B-1050 Brussels
Obsah
Strana
1 Předmět normy....................................................................................................................................................................... 6
2 Normativní odkazy.................................................................................................................................................................. 6
3 Funkční třídy............................................................................................................................................................................. 6
3.1 Všeobecně........................................................................................................................................................................... 6
3.2 Úrovně zadržení................................................................................................................................................................... 7
3.3 Prudkost nárazu.................................................................................................................................................................. 8
3.4 Deformace svodidla........................................................................................................................................................... 8
4 Kritéria přijatelnosti nárazových zkoušek........................................................................................................................... 9
4.1 Všeobecně........................................................................................................................................................................... 9
4.2 Chování svodidla.............................................................................................................................................................. 10
4.3 Chování vozidla při zkoušce............................................................................................................................................ 10
4.4 Index prudkosti nárazu..................................................................................................................................................... 10
4.5 Deformace vozidla při zkoušce...................................................................................................................................... 11
4.6 Deformace svodidla......................................................................................................................................................... 11
5 Zkoušky.................................................................................................................................................................................. 11
5.1 Místo zkoušky..................................................................................................................................................................... 11
5.2 Zkušební vozidla............................................................................................................................................................... 11
5.3 Svodidlo.............................................................................................................................................................................. 11
5.4 Postup při zaznamenávání dat....................................................................................................................................... 12
5.5 Přesnosti a mezní odchylky rychlosti a úhlu nárazu................................................................................................... 12
5.6 Přístrojové vybavení vozidla............................................................................................................................................. 13
5.7 Fotografické snímání....................................................................................................................................................... 13
5.8 Protokol o zkoušce........................................................................................................................................................... 14
Předmluva
Tuto evropskou normu připravila Technická komise CEN/TC 226 „Silniční zařízení“, jejíž sekretariát zajišťuje AFNOR.
Tato norma je druhá z řady šesti částí normy pro silniční záchytné systémy:1)
- Část 1: Terminologie a obecná kritéria pro zkušební metody;
- Část 2: Svodidla - Funkční třídy, kritéria přijatelnosti nárazových zkoušek a zkušební metody;
- Část 3: Tlumiče nárazu - Funkční třídy, kritéria přijatelnosti nárazových zkoušek a zkušební metody;
- Část 4: Koncové a přechodové části svodidel - Kritéria přijatelnosti nárazových zkoušek a zkušební metody;
- Část 5: Trvanlivost a hodnocení shody;
- Část 6: Záchytné systémy pro chodce, mostní zábradlí.
Této evropské normě se nejpozději do října 1998 uděluje status národní normy, a to buď vydáním identického textu nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, se zruší nejpozději do října 1998.
V souladu s Vnitřními předpisy CEN/CENELEC jsou povinny tuto evropskou normu zavést následující země: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Spojené království, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko.
_______________
1) NÁRODNÍ POZNÁMKA: V této normě se místo termínů „záchytné bezpečnostní zařízení“ a „bezpečnostní zařízení“, které se používají v ČSN a dalších předpisech, používá termín „silniční záchytný systém“.
Termín „pozemní komunikace“ (dálnice, silnice, místní komunikace a účelové komunikace) se pro účel této normy nahrazuje termínem „silnice“.
Úvod
V této normě je uvedeno několik funkčních úrovní pro tři základní kritéria, vztahující se k zadržení silničního vozidla:
- úroveň zadržení, tj. T1, T2, atd.;
- úrovně prudkosti nárazu, tj. A a B;
- deformace vyjádřená pracovní šířkou, tj. W1, W2, atd.
Různé funkční úrovně svodidel umožní příslušným úřadům státní správy specifikovat funkční třídu svodidla. Mezi faktory, které se berou v úvahu, patří třída nebo typ pozemní komunikace, její poloha, geometrické vedení, existence zranitelných konstrukcí, možných rizikových úseků nebo předmětů v blízkosti silnice.
Popis svodidla, odpovídajícího požadavkům této normy, zahrnuje příslušné třídy a funkční úrovně výrobku.
K zajištění vyhovujícího návrhu výrobku je nezbytně nutné vzít v úvahu požadavky této normy, odkazy v kapitole 2 a požadavek EN 1317-1. Jakost výroby, instalace a trvanlivost výrobku společně přispívají ke splnění důležitých bezpečnostních kritérií, která se berou v úvahu při použití těchto systémů.
Tato norma zajišťuje společný základ pro sběr dat o zkoušce a pro porovnání odpovídajících evropských studií a výzkumu za účelem zdokonalení technických požadavků v budoucnosti a revidování měření prudkosti nárazu.
1 Předmět normy
Ustanovení této normy platí pro zařízení, pro něž je funkce zadržení jeho hlavním účelem. Tato ustanovení platí také pro zařízení, pro něž je funkce zadržení pouze přidruženým účelem, jako jsou např. protihlukové clony a signalizační zařízení.
-- Vynechaný text --