|
ICS 13.200; 93.080.30 Duben 1999
|
Silniční záchytné systémy - |
ČSN 73 7001 |
Road restraint systems - Part 1: Terminology and general criteria for test methods
Dispositifs de retenue routiers - Partie 1: Terminologie et dispositions générales pour les méthodes d’essais
Rückhaltesysteme an Straßen - Teil 1: Terminologie und allgemeine Kriterien für Prüfverfahren
Tato norma je českou verzí evropské normy EN 1317-1:1998. Evropská norma EN 1317-1:1998 má status české technické normy.
This standard is the Czech version of the European Standard EN 1317-1:1998. The European Standard EN 1317-1:1998 has the status of a Czech Standard.
© Český normalizační institut, 1999 55227 |
Národní předmluva
Citované normy
EN 1317-2 zavedena v ČSN EN 1317-2 Silniční záchytné systémy - Část 2: Svodidla - Funkční třídy, kritéria přijatelnosti nárazových zkoušek a zkušební metody (73 7001)
EN 1317-3 dosud nezavedena
Souvisící předpisy
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
Vypracování normy
Zpracovatel: Ing. František Juráň, Fleischnerova 3, 635 00 Brno-Bystrc, IČO: 620 87 592
Technická normalizační komise: TNK 51 Pozemní komunikace
Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Pavel Hošek
EVROPSKÁ NORMA EN 1317-1 |
EUROPEAN STANDARD Duben 1998 |
NORME EUROPÉENNE |
EUROPÄISCHE NORM |
ICS 13.200; 93.080.30
Deskriptory: road safety, pavements : roads, roads, safety devices, crash barriers, definitions, specifications, tests, impact tests
Silniční záchytné systémy - Road restraint systems - |
|
Dispositifs de retenue routiers - |
Rückhaltesysteme an Straßen - |
Tato evropská norma byla schválena CEN 1998-03-05. Členové CEN jsou povinni splnit požadavky Vnitřních předpisů CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací uděluje status národní normy.
Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze vyžádat v Ústředním sekretariátu CEN nebo u každého člena CEN.
Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Ústřednímu sekretariátu CEN, má stejný status jako oficiální verze.
Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
CEN
Evropská komise pro normalizaci
European Committee for Standardization
Comité Européen de Normalisation
Europäisches Komitee für Normung
Ústřední sekretariát: rue de Stassart 36, B-1050 Brussels
Obsah
Strana
Úvod |
|
6 |
1 |
Předmět normy |
6 |
2 |
Normativní odkazy |
6 |
3 |
Zkratky |
7 |
4 |
Terminologie silničních záchytných systémů |
7 |
5 |
Specifikace vozidel pro zkoušky |
9 |
6 |
Měření indexu prudkosti nárazu (ASI) |
10 |
6.1 |
Výpočet ASI |
10 |
6.2 |
Přístrojové vybavení vozidla |
10 |
6.3 |
Shrnutí postupu výpočtu ASI |
11 |
7 |
Měření nárazové rychlosti teoretické hlavy (THIV) a ponárazového zpomalení hlavy (PHD) |
11 |
7.1 |
Všeobecně |
11 |
7.2 |
Nárazová rychlost teoretické hlavy (THIV) |
11 |
7.3 |
Ponárazové zpomalení hlavy (PHD) |
15 |
7.4 |
Přístrojové vybavení vozidla |
15 |
7.5 |
Shrnutí postupu výpočtu THIV a PHD |
15 |
7.6 |
Postup výpočtu OIV a ORA |
16 |
8 |
Kompenzace v důsledku posunu přístrojového vybavení z těžiště vozidla |
16 |
9 |
Protokol o zkoušce |
18 |
Příloha A (normativní) Index deformace kabiny vozidla (VCDI) |
20 |
|
Příloha B (informativní) Kinetická energie nárazu a teoretická průměrná síla |
23 |
|
Příloha C (informativní) Zrychlení vozidla - Měřicí a výpočtové metody |
25 |
Předmluva
Tuto evropskou normu připravila Technická komise CEN/TC 226 „Silniční zařízení“, jejíž sekretariát zajišťuje AFNOR.
Tato norma je první z řady šesti částí normy pro silniční záchytné systémy:1)
- Část 1: Terminologie a obecná kritéria pro zkušební metody;
- Část 2: Svodidla - Funkční třídy, kritéria přijatelnosti nárazových zkoušek a zkušební metody;
- Část 3: Tlumiče nárazu - Funkční třídy, kritéria přijatelnosti nárazových zkoušek a zkušební metody;
- Část 4: Koncové a přechodové části svodidel - Kritéria přijatelnosti nárazových zkoušek a zkušební metody;
- Část 5: Trvanlivost a hodnocení shody;
- Část 6: Záchytné systémy pro chodce, mostní zábradlí.
Této evropské normě se nejpozději do října 1998 uděluje status národní normy, a to buď vydáním identického textu nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, se zruší nejpozději do října 1998.
V souladu s Vnitřními předpisy CEN/CENELEC jsou povinny tuto evropskou normu zavést následující země: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Spojené království, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko.
1) NÁRODNÍ POZNÁMKA: V této normě se místo termínů „záchytné bezpečnostní zařízení“ a „bezpečnostní zařízení“, které se používají v ČSN a dalších předpisech, používá termín „silniční záchytný systém“.
Cílem této normy je poskytnout postup, pomocí něhož lze existující národní normy a předpisy, které jsou v současné době platné v členských zemích, uvést do souladu se společnou evropskou normou.
K dispozici je mnoho typů silničních záchytných systémů, jejichž charakteristiky se liší jak svou funkcí, tak i umístěním na silnici. Pro zajištění jasného chápání návrhu, chování, výroby a konstrukce různých silničních záchytných systémů, vyžaduje evropská normalizace společnou terminologii.
Tato norma uvádí dovolené odchylky nárazových zkoušek a kritéria pro chování vozidla, které musí být splněny, aby bylo dosaženo schválení. Návrhová specifikace pro silniční záchytné systémy, která je součástí protokolu o zkoušce, by měla stanovit podmínky umístění na silnici, podle kterých se záchytný systém instaluje.
Rozsah působení záchytných systémů, navržený touto normou, umožňuje národním a místním správním orgánům posoudit a specifikovat funkční třídu, která má být užita.
Rozsah možných nárazů vozidla do silničního záchytného systému je ve skutečnosti velmi široký, pokud se týká rychlosti, úhlu nárazu, typu vozidla, chování vozidla a jiných podmínek vozidla a silnice. Z toho vyplývá, že skutečné nárazy, ke kterým dochází, se mohou do značné míry lišit od specifických standardních zkušebních podmínek. Nicméně odpovídající zavedení normy by mělo stanovit charakteristiky zkoušeného záchytného systému, které jsou vhodné pro dosažení maximální bezpečnosti a vyřadit ty znaky, které jsou nepřijatelné.
Doporučuje se, aby tato norma byla revidována v průběhu pěti let nebo po dokončení navrhované série ověřovacích nárazových zkoušek.
Informativní přílohy B a C uvádějí informace o kinetické energii nárazu a zrychlení vozidla.