Národní předmluva
Změny proti předchozí normě
Proti předchozí normě byla do normy zapracovaná změna ČSN EN
1990:2004/Z5 z prosince 2020, ve které se změnila národní příloha NA.
Tato norma ČSN EN 1990 ed. 2 přejímá evropskou normu EN
1990:2002, včetně jejích změn a oprav a tvoří její konsolidované
znění. Norma obsahuje text normy ČSN EN 1990 (73 0002) z března 2004 a zapracovanou
změnu ČSN EN 1990:2004/A1 z dubna 2007, opravu ČSN EN 1990:2004/Opr.
1 z listopadu 2007, opravu
ČSN EN 1990:2004/Opr. 2 ze srpna 2008, změnu ČSN EN 1990:2004/Z1 z února
2010, opravu
ČSN EN 1990:2004/Opr. 3 z února 2010, změnu ČSN EN 1990:2004/Z2 z března
2010, opravu
ČSN EN 1990:2004/Opr.4 z ledna 2011, změnu ČSN EN 1990:2004/Z3 z února
2011, změnu
ČSN EN 1990:2004/Z4 z května 2015 a změnu ČSN EN 1990:2004/Z5 z února
2021.
Upozornění na používání této normy
ČSN EN 1990 ed. 2 zahrnuje
– národní
předmluvu,
– hlavní text s přílohami
A až D, který je překladem evropské normy EN 1990:2002,
– národní přílohu.
Národní předmluva poskytuje pokyny pro používání normy v České
republice.
Hlavní text s přílohami A až D je identickým
překladem evropské normy EN 1990:2002 včetně všech změn a oprav
uvedených v předchozím článku.
Národní příloha NA určuje národně stanovené parametry (NSP)
v těch článcích evropské normy EN 1990, v nichž je dovolena
národní volba.
Tyto národně stanovené
parametry mají pro stavby umístěné na území České republiky normativní
charakter.
Národně stanovené parametry pro pozemní stavby se určují v následujících
článcích přílohy A1:
– A1.1(1),
A1.2.1(1), A1.2.2 (tabulka A1.1)
– A1.3.1(1)
(tabulky A1.2(A) až A1.2(C))
– A1.3.1(5),
A1.3.2 (tabulka A1.3)
– A1.4.2(2)
Národně stanovené parametry pro mosty se určují v následujících
článcích přílohy A2:
Obecná ustanovení:
– A2.1.1(1)
POZNÁMKA 3;
– A2.2.1(2)
POZNÁMKA 1, A2.2.6(1) POZNÁMKA 1;
– A2.3.1(1),
A2.3.1(5), A2.3.1(7), A2.3.1(8), A2.3.1 Tabulka A2.4(A) POZNÁMKY 1 a 2,
A2.3.1 Tabulka A2.4(B), A2.3.1 Tabulka A2.4(C), A2.3.2(1), A2.3.2 Tabulka A2.5
POZNÁMKA;
– A2.4.1(1)
POZNÁMKA 1 Tabulka A2.6 a POZNÁMKA 2, A2.4.1(2);
Ustanovení pro mosty pozemních komunikací:
– A2.2.2.(1),
A2.2.2.(3), A2.2.2.(4), A2.2.2.(6), A2.2.6.(1) POZNÁMKA 2, A2.2.6.(1) POZNÁMKA
3;
Ustanovení pro lávky pro chodce a cyklisty:
– A2.2.3(2), A2.2.3(3),
A2.2.3(4);
– A2.4.3.2(1);
Ustanovení pro železniční mosty:
– A2.2.4(1),
A2.2.4(4);
– A2.4.4.1(1) POZNÁMKA 3, A2.4.4.2.1(4)P, A2.4.4.2.2
Tabulka A2.7 POZNÁMKA, A2.4.4.2.2(3)P, A2.4.4.2.3(1), A2.4.4.2.3(2),
A2.4.4.2.3(3), A2.4.4.2.4(2) Tabulka A2.8 POZNÁMKA 3, A2.4.4.2.4(3),
A2.4.4.3.2(6).
Národní příloha také určuje
uplatnění informativních příloh a poskytuje doplňující informace pro
používání ČSN EN 1990 v České republice.
Tato norma se používá pro navrhování pozemních a inženýrských
staveb společně se soubory ČSN EN 1991 až ČSN EN 1999. Tuto evropskou normu
EN 1990 včetně národní přílohy lze použít také jako podklad pro navrhování
staveb, které se vymykají z rozsahu platnosti EN 1990 až
EN 1999 (pro stanovení jiných druhů zatížení, pro konstrukce neobvyklého
tvaru nebo rozměrů, pro používání nových materiálů).
Norma ČSN EN 1990 ed. (stejně tak jako další Eurokódy)
rozlišuje zásady a aplikační pravidla (článek 1.4), které se používají v České
republice jako normativní.
Norma EN 1990 stejně
jako další normy pro navrhování nemůže technicky pokrývat všechny druhy staveb.
Případy, u kterých mohou být
nutné úpravy (zejména numerické) a které se pro příslušný projekt umožňují
v národní příloze, stanovuje projektant.
Problematika navrhování a zatížení konstrukcí je řešena
novými evropskými normami EN Eurokódy. Některá ustanovení, která nejsou v EN Eurokódech
řešena, jsou uvedena formou doplňujících informací v národní příloze této
normy.
Informace o citovaných dokumentech
EN 1991-1-1 zavedena
v ČSN EN 1991-1-1 (73 0035) Eurokód 1: Zatížení konstrukcí –
Část 1-1: Obecná zatížení – Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná
zatížení pozemních staveb
EN 1991 (soubor) zaveden v souboru
ČSN EN 1991 (73 0035) Eurokód 1: Zatížení konstrukcí
EN 1992 (soubor) zaveden v souboru ČSN EN 1992
(73 1201) Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí
EN 1993 (soubor) zaveden v souboru
ČSN EN 1993 (73 1401) Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí
EN 1994 (soubor)
zaveden v souboru ČSN EN 1994 (73 1470) Eurokód 4: Navrhování
spřažených ocelobetonových konstrukcí
EN 1995 (soubor) zaveden v souboru
ČSN EN 1995 (73 1701) Eurokód 5: Navrhování dřevěných konstrukcí
EN 1996 (soubor) zaveden v souboru
ČSN EN 1996 (73 1101) Eurokód 6: Navrhování zděných konstrukcí
EN 1997 (soubor) zaveden
v souboru ČSN EN 1997 (73 1000) Eurokód 7: Navrhování
geotechnických konstrukcí
EN 1998 (soubor) zaveden v souboru
ČSN EN 1998 (73 0036) Eurokód 8: Navrhování konstrukcí odolných proti
zemětřesení
EN 1999 (soubor) zaveden v souboru
ČSN EN 1999 (73 1501) Eurokód 9: Navrhování hliníkových
konstrukcí
ISO 3898 zavedena
v ČSN ISO 3898 (73 0030) Zásady navrhování stavebních
konstrukcí – Označování – Základní značky
ISO 2394 zavedena v ČSN ISO 2394
(73 0031) Obecné zásady spolehlivosti konstrukcí
Citované předpisy
Směrnice Rady 89/106/EHS (89/106/EEC) ze dne 21. prosince
1998 o sbližování právních a správních předpisů členských států
týkajících se stavebních výrobků. Tato směrnice byla zrušena ke dni 30. června
2013
a od 1. července 2013 plně nahrazena nařízením Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 305/2011 ze dne
9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních
výrobků na trh. Podle článku 65 tohoto nařízení se odkazy na zrušenou směrnici
považují za odkazy na toto nařízení.
Upozornění na národní přílohu
Tato norma se musí pro
stavby umístěné na území České republiky používat s národní přílohou NA,
která obsahuje údaje platné pro území ČR.
Upozornění na národní poznámky
Do normy byly doplněny vysvětlující národní poznámky k článkům
umožňujícím volbu národně stanovených para-
metrů, které odkazují na články národní přílohy. K článkům Vývoj Eurokódů
a C.7 Postup při kalibraci návrhových hodnot byly doplněny informativní
národní poznámky.
Vypracování
normy
Zpracovatel: ČVUT
v Praze, Kloknerův ústav, IČO 68407700, prof. Ing. Milan Holický, DrSc.,
doc. Ing. Jana Marková, Ph.D.
Technická normalizační komise: TNK 38 Spolehlivost
stavebních konstrukcí
Pracovník České agentury pro standardizaci:
Ing. Hana Dvořáková
Česká agentura pro standardizaci je státní příspěvková
organizace zřízená Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví na základě ustanovení § 5
odst. 2 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na
výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
EVROPSKÁ NORMA EN 1990
EUROPEAN STANDARD
NORME EUROPÉENNE
EUROPÄISCHE NORM Duben 2002
ICS 91.010.30 Nahrazuje
ENV 1991-1:1994
Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí
Eurocode: Basis of structural design
|
Eurocodes: Bases de calcul
des structures
|
Eurocode: Grundlagen der Tragwerksplanung
|
Tato evropská norma byla schválena CEN 2001-11-29.
Členové CEN jsou povinni splnit Vnitřní předpisy
CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se musí této
evropské normě bez jakýchkoliv modifikací dát status národní normy.
Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních
norem lze obdržet na vyžádání v Řídicím centru nebo u kteréhokoliv
člena CEN.
Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích
(anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou
zodpovídá a kterou notifikuje Řídicí centrum, má stejný status jako
oficiální verze.
|
CEN
Evropský
výbor pro normalizaci
European
Committee for Standardization
Comité
Européen de Normalisation
Europäisches
Komitee für Normung
Řídicí centrum:
Avenue Marnix 17, B-1000 Brusel
© 2002 CEN Veškerá
práva pro využití v jakékoli formě a jakýmikoli prostředky Ref.
č. EN 1990:2002 E
jsou celosvětově vyhrazena národním členům CEN.
|
Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, České
republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska,
Rakouska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
Obsah
Strana
Předmluva................................................................................................................................................................................................... 10
Vývoj Eurokódů.......................................................................................................................................................................................... 10
Status a rozsah použití Eurokódů........................................................................................................................................................... 11
Národní normy zavádějící Eurokódy...................................................................................................................................................... 11
Vztah mezi Eurokódy a harmonizovanými
technickými specifikacemi (EN a ETA) pro výrobky............................................... 11
Doplňující informace specifické pro
EN 1990...................................................................................................................................... 11
Národní příloha k EN 1990....................................................................................................................................................................... 12
1............ Obecně......................................................................................................................................................................................... 15
1.1......... Rozsah platnosti......................................................................................................................................................................... 15
1.2......... Normativní odkazy..................................................................................................................................................................... 15
1.3......... Předpoklady................................................................................................................................................................................ 15
1.4......... Rozlišení zásad
a aplikačních pravidel.................................................................................................................................. 16
1.5......... Termíny a definice..................................................................................................................................................................... 16
1.5.1...... Společné termíny
pro EN 1990 až EN 1999......................................................................................................................... 16
1.5.2...... Speciální termíny
vztahující se k navrhování obecně......................................................................................................... 17
1.5.3...... Termíny vztahující
se k zatížení............................................................................................................................................... 19
1.5.4...... Termíny vztahující
se k vlastnostem materiálu a výrobku.................................................................................................. 21
1.5.5...... Termíny vztahující
se ke geometrickým údajům.................................................................................................................. 22
1.5.6...... Termíny vztahující
se k analýze konstrukcí........................................................................................................................... 22
1.6......... Značky.......................................................................................................................................................................................... 23
2............ Požadavky................................................................................................................................................................................... 25
2.1......... Základní
požadavky................................................................................................................................................................... 25
2.2......... Management
spolehlivosti....................................................................................................................................................... 26
2.3......... Návrhová
životnost..................................................................................................................................................................... 27
2.4......... Trvanlivost.................................................................................................................................................................................... 28
2.5......... Management
jakosti.................................................................................................................................................................. 28
3............ Zásady
navrhování podle mezních stavů.............................................................................................................................. 28
3.1......... Obecně......................................................................................................................................................................................... 28
3.2......... Návrhové situace........................................................................................................................................................................ 28
3.3......... Mezní stavy
únosnosti............................................................................................................................................................... 29
3.4......... Mezní stavy
použitelnosti.......................................................................................................................................................... 29
3.5......... Navrhování podle
mezních stavů............................................................................................................................................ 30
4............ Základní
veličiny......................................................................................................................................................................... 30
4.1......... Zatížení a vlivy
prostředí............................................................................................................................................................ 30
4.1.1...... Klasifikace
zatížení.................................................................................................................................................................... 30
4.1.2...... Charakteristické
hodnoty zatížení........................................................................................................................................... 31
4.1.3...... Další
reprezentativní hodnoty proměnných zatížení........................................................................................................... 32
4.1.4...... Únavová zatížení........................................................................................................................................................................ 32
4.1.5...... Dynamická zatížení.................................................................................................................................................................... 32
4.1.6...... Geotechnická
zatížení............................................................................................................................................................... 32
4.1.7...... Vlivy prostředí.............................................................................................................................................................................. 33
4.2......... Vlastnosti
materiálů a výrobků................................................................................................................................................. 33
4.3......... Geometrické údaje..................................................................................................................................................................... 33
Strana
5............ Analýza
konstrukce a navrhování pomocí zkoušek............................................................................................................. 34
5.1......... Analýza
konstrukce.................................................................................................................................................................... 34
5.1.1...... Modelování
konstrukce............................................................................................................................................................. 34
5.1.2...... Statická zatížení.......................................................................................................................................................................... 34
5.1.3...... Dynamická zatížení.................................................................................................................................................................... 34
5.1.4...... Navrhování na
účinky požáru.................................................................................................................................................. 34
5.2......... Navrhování na
základě zkoušek............................................................................................................................................. 35
6............ Ověřování
metodou dílčích součinitelů.................................................................................................................................. 35
6.1......... Obecně......................................................................................................................................................................................... 35
6.2......... Omezení....................................................................................................................................................................................... 36
6.3......... Návrhové hodnoty...................................................................................................................................................................... 36
6.3.1...... Návrhové hodnoty
zatížení....................................................................................................................................................... 36
6.3.2...... Návrhové hodnoty
účinků zatížení.......................................................................................................................................... 36
6.3.3...... Návrhové hodnoty
vlastností materiálu nebo výrobku........................................................................................................ 37
6.3.4...... Návrhové hodnoty
geometrických údajů............................................................................................................................... 37
6.3.5...... Návrhová odolnost..................................................................................................................................................................... 38
6.4......... Mezní stavy únosnosti............................................................................................................................................................... 38
6.4.1...... Obecně......................................................................................................................................................................................... 38
6.4.2...... Ověření statické
rovnováhy a únosnosti................................................................................................................................ 39
6.4.3...... Kombinace zatížení
(kromě ověření na únavu)................................................................................................................... 39
6.4.3.1.. Obecně......................................................................................................................................................................................... 39
6.4.3.2.. Kombinace zatížení
pro trvalé a dočasné návrhové situace (základní kombinace)..................................................... 39
6.4.3.3.. Kombinace zatížení
pro mimořádné návrhové situace...................................................................................................... 40
6.4.3.4.. Kombinace zatížení pro
seizmické návrhové situace......................................................................................................... 40
6.4.4...... Dílčí součinitele
zatížení a kombinací zatížení..................................................................................................................... 40
6.4.5...... Dílčí součinitele
materiálů a výrobků...................................................................................................................................... 40
6.5......... Mezní stavy
použitelnosti.......................................................................................................................................................... 41
6.5.1...... Ověřování..................................................................................................................................................................................... 41
6.5.2...... Kritéria
použitelnosti.................................................................................................................................................................. 41
6.5.3...... Kombinace zatížení................................................................................................................................................................... 41
6.5.4...... Dílčí součinitele
materiálů........................................................................................................................................................ 42
Příloha A1 (normativní)
Použití pro pozemní stavby........................................................................................................................... 43
A1.1...... Rozsah použití............................................................................................................................................................................. 43
A1.2...... Kombinace zatížení................................................................................................................................................................... 43
A1.2.1... Obecně......................................................................................................................................................................................... 43
A1.2.2... Hodnoty součinitelů y................................................................................................................................................................ 43
A1.3...... Mezní stavy
únosnosti............................................................................................................................................................... 44
A1.3.1... Návrhové hodnoty
zatížení pro trvalé a dočasné návrhové situace................................................................................. 44
A1.3.2... Návrhové hodnoty
zatížení v mimořádných a seizmických návrhových situacích........................................................ 47
A1.4...... Mezní stavy
použitelnosti.......................................................................................................................................................... 48
A1.4.1... Dílčí součinitele
zatížení............................................................................................................................................................ 48
A1.4.2... Kritéria
použitelnosti.................................................................................................................................................................. 48
A1.4.3... Deformace a vodorovná
posunutí.......................................................................................................................................... 48
A1.4.4... Kmitání......................................................................................................................................................................................... 49
Příloha A2 (informativní)
Použití pro mosty.......................................................................................................................................... 50
A2.1...... Rozsah platnosti......................................................................................................................................................................... 50
Strana
A2.2...... Kombinace zatížení................................................................................................................................................................... 50
A2.2.1... Obecně......................................................................................................................................................................................... 50
A2.2.2... Kombinační pravidla
pro mosty pozemních komunikací................................................................................................... 51
A2.2.3... Kombinační pravidla
pro lávky pro chodce........................................................................................................................... 52
A2.2.4... Kombinační pravidla
pro železniční mosty........................................................................................................................... 52
A2.2.5... Kombinace zatížení
v mimořádných (bez seizmických) návrhových situacích............................................................. 53
A2.2.6... Hodnoty součinitelů y................................................................................................................................................................ 53
A2.3...... Mezní stavy
únosnosti............................................................................................................................................................... 56
A2.3.1... Návrhové hodnoty
zatížení v trvalých a dočasných návrhových situacích...................................................................... 56
A2.3.2... Návrhové hodnoty
zatížení v mimořádných a seizmických návrhových situacích........................................................ 59
A2.4...... Mezní stavy
použitelnosti a další zvláštní mezní stavy........................................................................................................ 60
A2.4.1... Obecně......................................................................................................................................................................................... 60
A2.4.2... Kritéria pro
použitelnost z hlediska přetvoření a kmitání mostů pozemních
komunikací............................................ 61
A2.4.3... Ověření kmitání
lávek pro chodce a cyklisty od zatížení chodci........................................................................................ 61
A2.4.4... Ověření s ohledem
na přetvoření a kmitání železničních mostů...................................................................................... 62
Příloha B (informativní)
Management spolehlivosti staveb.............................................................................................................. 68
B.1........ Rozsah platnosti
a použití......................................................................................................................................................... 68
B.2........ Značky.......................................................................................................................................................................................... 68
B.3........ Diferenciace
spolehlivosti........................................................................................................................................................ 68
B.3.1..... Třídy následků............................................................................................................................................................................. 68
B.3.2..... Diferenciace
prostřednictvím indexu spolehlivosti b........................................................................................................... 69
B.3.3..... Diferenciace
prostřednictvím dílčích součinitelů.................................................................................................................. 69
B.4........ Diferenciace
kontroly navrhování........................................................................................................................................... 69
B.5........ Kontrola během
provádění....................................................................................................................................................... 70
B.6........ Dílčí součinitele
pro vlastnosti týkající se odolnosti............................................................................................................. 70
Příloha C (informativní)
Zásady pro navrhování metodou dílčích součinitelů a pro analýzu
spolehlivosti.............................. 71
C.1........ Rozsah platnosti
a použití......................................................................................................................................................... 71
C.2........ Značky.......................................................................................................................................................................................... 71
C.3........ Úvod.............................................................................................................................................................................................. 71
C.4........ Přehled
spolehlivostních metod.............................................................................................................................................. 72
C.5........ Index
spolehlivosti b.................................................................................................................................................................. 73
C.6........ Směrné hodnoty
indexu spolehlivosti b................................................................................................................................. 73
C.7........ Postup při
kalibraci návrhových hodnot................................................................................................................................. 74
C.8........ Postupy ověřování
spolehlivosti v Eurokódech.................................................................................................................... 75
C.9........ Dílčí součinitele
v EN 1990....................................................................................................................................................... 76
C.10...... Kombinační
součinitele y0........................................................................................................................................................ 77
Příloha D (informativní)
Navrhování pomocí zkoušek........................................................................................................................ 78
D.1........ Rozsah platnosti
a použití......................................................................................................................................................... 78
D.2........ Značky.......................................................................................................................................................................................... 78
D.3........ Druhy zkoušek............................................................................................................................................................................ 79
D.4........ Plánování zkoušek..................................................................................................................................................................... 79
D.5........ Odvození
návrhových hodnot.................................................................................................................................................. 81
D.6........ Obecné zásady
statistického hodnocení............................................................................................................................... 82
D.7........ Stanovení jedné
nezávislé vlastnosti statistickými metodami........................................................................................... 82
D.7.1..... Obecně......................................................................................................................................................................................... 82
D.7.2..... Hodnocení
prostřednictvím charakteristické hodnoty......................................................................................................... 83
Strana
D.7.3..... Přímý odhad
návrhové hodnoty pro ověřování mezních stavů únosnosti...................................................................... 83
D.8........ Stanovení modelů
odolnosti statistickými metodami.......................................................................................................... 84
D.8.1..... Obecně......................................................................................................................................................................................... 84
D.8.2..... Standardní postup
hodnocení (metoda (a)).......................................................................................................................... 84
D.8.2.1.. Obecně......................................................................................................................................................................................... 84
D.8.2.2.. Standardní postup...................................................................................................................................................................... 85
D.8.3..... Standardní postup
hodnocení (metoda (b)).......................................................................................................................... 88
D.8.4..... Použití doplňující
apriorní znalosti.......................................................................................................................................... 88
Bibliografie.................................................................................................................................................................................................. 89
Národní příloha NA
(informativní) Národně stanovené parametry a doplňující informace........................................................ 90
Norma EN 1990:2002 byla vypracována technickou komisí
CEN/TC 250 „Eurokódy pro stavební konstrukce“, jejíž sekretariát zajišťuje BSI.
Této evropské normě je nutno nejpozději do října 2002 dát
status národní normy, a to buď vydáním identického textu nebo schválením k přímému
užívání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, je nutno
zrušit nejpozději do března 2010.
Tento dokument nahrazuje ENV 1991-1:1994.
CEN/TC 250 je zodpovědná za všechny Eurokódy pro stavební
konstrukce.
Podle vnitřních předpisů
CEN/CENELEC jsou tuto evropskou normu povinny zavést národní normalizační
organizace následujících zemí: Belgie, České republiky, Dánska, Finska,
Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Malty,
Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Spojeného
království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
Komise evropského společenství v roce 1975 rozhodla o akčním
programu v oblasti stavebnictví založeném na článku 95 Smlouvy.
Cílem tohoto programu bylo odstranění technických překážek obchodu a harmonizace
technických specifikací.
V rámci tohoto akčního programu převzala Komise iniciativu
k vytvoření souboru harmonizovaných technických předpisů pro navrhování
stavebních konstrukcí, které by měly zpočátku sloužit jako alternativa k národním
předpisům platným v členských státech a nakonec je nahradit.
Po dobu patnácti let řídila Komise, s pomocí řídicího
výboru složeného ze zástupců členských států, vývoj programu Eurokódů, což
vedlo ke zveřejnění první generace evropských norem v 80. letech.
V roce 1989 Komise a členské státy EU a EFTA
rozhodly na základě dohody mezi Komisí a CEN předat tvorbu a vydávání
Eurokódů prostřednictvím řady mandátů organizaci CEN, tak aby Eurokódy mohly
mít v budoucnu status evropských norem (EN). Eurokódy jsou tímto tedy
spojeny s ustanoveními všech směrnic Rady a/nebo s rozhodnutími
Komise týkajícími se evropských norem (např. směrnice Rady 89/106/EEC pro
stavební výrobky – CPD – a směrnice Rady 2004/17/EC a 2004/18/EC
pro veřejné zakázky a služby, a odpovídající směrnice EFTA usilující
o vytvoření vnitřního trhu).
Program Eurokódů tvoří následující normy, které se obvykle
sestávají z několika částí:
EN 1990 Eurokód: Zásady navrhování
konstrukcí
EN 1991 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí
EN 1992 Eurokód 2: Navrhování betonových
konstrukcí
EN 1993 Eurokód 3: Navrhování ocelových
konstrukcí
EN 1994 Eurokód 4: Navrhování spřažených
ocelobetonových konstrukcí
EN 1995 Eurokód 5: Navrhování dřevěných
konstrukcí
EN 1996 Eurokód 6: Navrhování zděných
konstrukcí
EN 1997 Eurokód 7: Navrhování geotechnických
konstrukcí
EN 1998 Eurokód 8: Navrhování konstrukcí
odolných proti zemětřesení
EN 1999 Eurokód 9: Navrhování konstrukcí z hliníkových
slitin
Normy Eurokódy uznávají zodpovědnost řídících orgánů v jednotlivých
členských státech a ponechávají jejich právo stanovit hodnoty týkající se
otázek bezpečnosti v předpisech na národní úrovni, takže se tyto úrovně v jednotlivých
státech nadále odlišují.
Členské státy EU a EFTA považují Eurokódy za základní
dokumenty pro následující účely:
– jako prostředek
k prokázání shody pozemních a inženýrských staveb se základními
požadavky směrnice Rady 89/106/EEC, zvláště pak se základním požadavkem č. 1 –
Mechanická odolnost a stabilita – a se základním požadavkem č. 2 –
Požární bezpečnost,
– jako podklad pro
specifikaci smluv, jejichž předmětem jsou stavby a příslušné technické
služby;
– jako základ pro
tvorbu harmonizovaných technických specifikací pro stavební výrobky (EN a ETA).
Eurokódy, tak jak se týkají staveb, mají podle článku
12 CPD přímou vazbu na interpretační dokumenty, i když
se svou podstatou liší od harmonizovaných norem výrobků.
Technické aspekty vyplývající z Eurokódů musí být náležitě zváženy technickými komisemi CEN a/nebo pracovními skupinami
EOTA zpracovávajícími normy výrobků a ETAG, tak aby se dosáhlo plné
kompatibility těchto technických specifikací s Eurokódy.
Eurokódy uvádějí obecná návrhová pravidla pro navrhování
celých konstrukcí, jejich částí i jednotlivých prvků, a to jak
obvyklého, tak i inovačního charakteru. Neobvyklé tvary konstrukce nebo
návrhové podmínky nejsou specificky zahrnuty, v takových případech se bude vyžadovat doplňující odborné posouzení.
Národní normy zavádějící Eurokódy obsahují úplný text
Eurokódu (včetně všech příloh) vydaného CEN. Textu může předcházet národní
titulní strana a národní předmluva, za textem může následovat národní
příloha.
Národní příloha může
obsahovat informace pouze o těch parametrech, které jsou v Eurokódu
ponechány otevřené pro národní výběr jako národně stanovené parametry, a které
jsou používány pro navrhování pozemních a inženýrských staveb v daném
státu. Jde např. o:
– hodnoty a/nebo
třídy, které se mají použít, pokud jsou v Eurokódu uvedeny alternativy;
– hodnoty, které
se mají použít, pokud jsou v Eurokódu uvedeny pouze značky (veličin);
– specifické údaje
pro stát (geografické, klimatické atd.), např. mapa sněhových oblastí;
– postup, který se
má použít, pokud Eurokód uvádí alternativní postupy.
Dále mohou obsahovat:
– rozhodnutí o uplatnění
informativních příloh;
– odkazy na
doplňující informace, které uživateli usnadní používání Eurokódu a nejsou
s ním v rozporu.
Harmonizované technické specifikace pro stavební výrobky a technické
předpisy pro stavby mají být v souladu. Navíc průvodní údaje stavebních výrobků s označením
CE, stanovené na základě Eurokódů, musí zřetelně uvádět, které národně
stanovené parametry se uvažovaly.
EN 1990 popisuje zásady a požadavky na bezpečnost,
použitelnost a trvanlivost stavebních konstrukcí. Vychází z koncepce
mezních stavů ve spojení s metodou dílčích součinitelů.
Při navrhování nových konstrukcí je EN 1990 určená pro
přímé použití společně s Eurokódy EN 1991 až 1999.
EN 1990 také uvádí pokyny pro hlediska spolehlivosti konstrukcí
týkající se bezpečnosti, použitelnosti a trvanlivosti:
– pro případy
návrhů, které nejsou zahrnuty v EN 1991 až EN 1999 (další
zatížení, konstrukce a materiály) a
– slouží jako
referenční dokument pro ostatní technické komise CEN zabývající se
konstrukcemi.
EN 1990 má být používána:
–
komisemi pro přípravu norem
pro navrhování konstrukcí a souvisících norem pro výrobky, zkoušení
a provádění;
– klienty (např.
pro formulaci jejich specifických požadavků na spolehlivost a trvanlivost);
– projektanty a dodavateli;
– příslušnými
úřady.
EN 1990 lze v odpovídajících případech použít jako
návod pro návrh konstrukcí mimo rozsah Eurokódů EN 1991 až EN 1999
při:
– stanovení jiných
zatížení a jejich kombinací;
– modelování
chování materiálů a konstrukcí;
– stanovení
numerických hodnot pro ověřování spolehlivosti.
Numerické hodnoty dílčích
součinitelů a jiných spolehlivostních parametrů jsou doporučeny jako
základní hodnoty, při nichž je dosažena přijatelná úroveň spolehlivosti.
Byly vybrány za předpokladu, že je uplatňována odpovídající úroveň stavebních
prací a systém řízení jakosti. Pokud EN 1990 použijí další CEN/TC
jako základní dokument, pak je nutné aplikovat stejné hodnoty.
Tato norma uvádí alternativní postupy, hodnoty a doporučení
pro třídy s poznámkami, které určují, kde se může provést národní volba. Národní norma zavádějící EN 1990 má tedy mít
národní přílohu obsahující všechny národně stanovené parametry, které se
budou používat při navrhování pozemních a inženýrských staveb budovaných v příslušném
státě.
Národní volba se v EN 1990
v příloze A1 umožňuje v následujících článcích:
|
Článek
|
Položka
|
|
A1.1(1)
|
Použití
tabulky 2.1 pro návrhovou životnost
|
|
A1.2.1(1)
|
Kombinace zatížení
|
|
A1.2.2 (tabulka A1.1)
|
Hodnoty součinitelů y
|
|
A1.3.1(1) (tabulky A1.2(A) až A1.2(C))
|
Hodnoty součinitelů
g
|
|
A1.3.1(5)
|
Volba
geotechnických postupů 1, 2 nebo 3
|
|
A1.3.2 (tabulka A1.3)
|
Návrhové hodnoty zatížení pro mimořádné a seizmické
návrhové situace
|
|
A1.4.2(2)
|
Požadavky na použitelnost
|
Národní volba v EN 1990
v příloze A2 se umožňuje v následujících článcích:
Obecná ustanovení
|
Článek
|
Položka
|
|
A2.1.1 (1) POZNÁMKA 3
|
Použití
tabulky 2.1: Návrhová životnost
|
|
A2.2.1(2) POZNÁMKA
1
|
Kombinace
zahrnující zatížení, která nejsou předmětem EN 1991
|
|
A2.2.6(1) POZNÁMKA 1
|
Hodnoty součinitelů y
|
|
A2.3.1(1)
|
Úprava návrhových hodnot zatížení pro mezní stavy
únosnosti
|
|
A2.3.1(5)
|
Volba postupů 1, 2 nebo
3
|
|
A2.3.1(7)
|
Stanovení sil od tlaku ledu
|
|
A2.3.1(8)
|
Součinitele gP pro zatížení předpětím v případech
nespecifikovaných v příslušných Eurokódech
|
|
A2.3.1 Tabulka A2.4(A) POZNÁMKY 1 a 2
|
Hodnoty součinitelů
g
|
|
A2.3.1 Tabulka A2.4(B)
|
POZNÁMKA 1: Volba mezi (6.10) a (6.10a/b)
POZNÁMKA 2: Hodnoty součinitelů g a x
POZNÁMKA 4: Hodnoty
gSd
|
|
A2.3.1 Tabulka A2.4 (C)
|
Hodnoty součinitelů
g
|
|
A2.3.2(1)
|
Návrhové hodnoty zatížení v tabulce A2.5 pro
mimořádné a seizmické návrhové situace a pro vedlejší proměnná
zatížení
|
|
A2.3.2 Tabulka A2.5 POZNÁMKA
|
Návrhové hodnoty zatížení
|
|
A2.4.1(1) POZNÁMKA 1 (Tabulka
A2.6) POZNÁMKA 2
|
Alternativní
hodnoty g pro
zatížení dopravou pro mezní stav použitelnosti
Občasné kombinace zatížení
|
|
A2.4.1(2)
|
Požadavky na použitelnost a kritéria pro výpočet
přetvoření
|
Ustanovení pro mosty pozemních komunikací
|
Článek
|
Položka
|
|
A2.2.2(1)
|
Odkaz na občasné kombinace zatížení
|
|
A2.2.2(3)
|
Kombinační pravidla pro zvláštní vozidla
|
|
A2.2.2(4)
|
Kombinační pravidla pro zatížení sněhem a dopravou
|
|
A2.2.2(6)
|
Kombinační pravidla pro zatížení větrem a teplotou
|
|
A2.2.6(1) POZNÁMKA 2
|
Hodnoty součinitelů y1,infq
|
|
A2.2.6(1) POZNÁMKA 3
|
Hodnoty zatížení vodou
|
Ustanovení pro lávky
pro chodce
|
Článek
|
Položka
|
|
A2.2.3(2)
|
Kombinační pravidla pro zatížení větrem a teplotou
|
|
A2.2.3(3)
|
Kombinační pravidla pro zatížení sněhem a dopravou
|
|
A2.2.3(4)
|
Kombinační pravidla pro lávky pro chodce chráněné před
nepříznivým počasím
|
|
A2.4.3.2(1)
|
Kritéria pohody pro lávky pro chodce
|
Ustanovení
pro železniční mosty
|
Článek
|
Položka
|
|
A2.2.4(1)
|
Kombinační pravidla
pro zatížení sněhem na železničních mostech
|
|
A2.2.4(4)
|
Maximální možná rychlost větru pro kombinaci s železniční
dopravou
|
|
A2.4.4.1(1) POZNÁMKA 3
|
Požadavky na přetvoření a kmitání u prozatímních
železničních mostů
|
|
A2.4.4.2.1(4)P
|
Maximální hodnoty zrychlení nosné konstrukce železničního
mostu a tomu příslušející obor frekvencí
|
|
A2.4.4.2.2 – Tabulka A2.7 POZNÁMKA
|
Mezní hodnoty zkroucení nosné konstrukce železničního
mostu
|
|
A2.4.4.2.2(3)P
|
Mezní hodnoty celkového zkroucení nosné konstrukce
železničního mostu
|
|
A2.4.4.2.3(1)
|
Svislé průhyby železničního mostu se štěrkovým ložem a bez
něho
|
|
A2.4.4.2.3(2)
|
Omezení pootočení konců nosné konstrukce železničního
mostu bez štěrkového lože
|
|
A2.4.4.2.3(3)
|
Dodatečné mezní hodnoty úhlového pootočení konců nosné
konstrukce mostu
|
|
A2.4.4.2.4(2)
Tabulka A2.8 POZNÁMKA 3
|
Hodnoty součinitelů ai a ri
|
|
A2.4.4.2.4(3)
|
Minimální hodnota vlastní frekvence kmitání železničního
mostu
|
|
A2.4.4.3.2(6)
|
Požadavky na pohodu chodců u zatímních mostních
konstrukcí
|
1.1 Rozsah platnosti
(1) EN 1990 stanovuje zásady a požadavky na
bezpečnost, použitelnost a trvanlivost konstrukcí, popisuje zásady pro
jejich navrhování a ověřování a uvádí pokyny pro související hlediska
spolehlivosti konstrukcí.
(2) EN 1990 se má používat společně s EN 1991
až EN 1999 pro navrhování konstrukcí pozemních a inže-
nýrských staveb včetně geotechnických hledisek, pro navrhování konstrukcí na
účinky požáru, v situacích zahrnujících zemětřesení, provádění a dočasné konstrukce.
POZNÁMKA Při navrhování zvláštních stavebních konstrukcí
(např. zařízení jaderných technologií, přehrady, atd.) mohou být nezbytná další
ustanovení kromě těch, která jsou uvedena v EN 1990 až EN 1999.
(3) EN 1990 lze použít pro navrhování konstrukcí,
kde se uplatňují jiné materiály nebo zatížení, které nejsou v EN 1991
až EN 1999.
(4) EN 1990 lze použít pro hodnocení existujících
konstrukcí, při návrhu oprav a úprav nebo při posouzení změn využití
konstrukcí.
POZNÁMKA V některých případech mohou být nezbytná
doplňující ustanovení nebo jejich změny.
1.2 Normativní
odkazy
Do této evropské normy
jsou začleněna formou datovaných nebo nedatovaných odkazů ustanovení z jiných
publikací. Tyto normativní odkazy jsou uvedeny na vhodných místech textu
a seznam těchto publikací je uveden níže. U datovaných odkazů se pozdější
změny nebo revize kterékoliv z těchto publikací vztahují na tuto evropskou
normu jen tehdy, pokud do ní byly začleněny změnou nebo revizí. U nedatovaných
odkazů platí poslední vydání příslušné publikace (včetně změn).
POZNÁMKA Eurokódy byly publikovány jako evropské
předběžné normy. Následující evropské normy, které jsou publikovány nebo se
připravují, jsou citovány v normativních ustanoveních:
EN 1991 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí
(Eurocode 1: Actions on structures)
EN 1992 Eurokód 2: Navrhování betonových
konstrukcí
(Eurocode 2: Design of concrete structures)
EN 1993 Eurokód 3: Navrhování ocelových
konstrukcí
(Eurocode 3: Design of steel structures)
EN 1994 Eurokód 4: Navrhování spřažených
ocelobetonových konstrukcí
(Eurocode 4: Design of composite steel and concrete structures)
EN 1995 Eurokód 5: Navrhování dřevěných
konstrukcí
(Eurocode 5: Design of timber structures)
EN 1996 Eurokód 6: Navrhování zděných konstrukcí
(Eurocode 6: Design of masonry structures)
EN 1997 Eurokód 7: Navrhování geotechnických
konstrukcí
(Eurocode 7: Geotechnical design)
EN 1998 Eurokód 8: Navrhování konstrukcí odolných
proti zemětřesení
(Eurocode 8: Design of structures for earthquake resistance)
EN 1999 Eurokód 9: Navrhování konstrukcí z hliníkových
slitin
(Eurocode 9: Design of aluminium structures)
1.3 Předpoklady
(1) Návrh, ve
kterém se použijí zásady a aplikační pravidla, se považuje za vyhovující
požadavkům, pokud splňuje předpoklady uvedené v EN 1990 až
EN 1999 (viz kapitola 2).
(2) Obecné předpoklady EN 1990 jsou:
– výběr nosného
systému a návrh konstrukce jsou prováděny kvalifikovanými a zkušenými
pracovníky;
– výstavbu
provádějí pracovníci s odpovídajícími dovednostmi a zkušenostmi;
– během
návrhu a provádění stavby je zajištěn patřičný dohled a řízení
jakosti ve výrobnách a na staveništi;
– stavební
materiál a výrobky se používají tak, jak je stanoveno v EN 1990
nebo v EN 1991 až EN 1999, nebo v příslušných normách pro
provádění, nebo v referenčních specifikacích pro materiály nebo výrobky;
– konstrukce bude
náležitě udržována;
– konstrukce bude
používána v souladu s předpoklady návrhu.
POZNÁMKA Mohou se vyskytovat případy, ve kterých je
nutné předchozí předpoklady doplnit.
1.4 Rozlišení
zásad a aplikačních pravidel
(1) V závislosti na charakteru jednotlivých
článků se v EN 1990 rozlišují zásady a aplikační pravidla.
(2) Zásady zahrnují:
– obecná
ustanovení a definice, k nimž není dovolena žádná alternativa, a také
– požadavky a výpočetní
modely, k nimž není dovolena žádná alternativa, pokud to není výslovně
stanoveno.
(3) Zásady se označují písmenem P za číslem
odstavce.
(4) Aplikační
pravidla jsou obecně uznávaná pravidla, která jsou ve shodě se zásadami a splňují
jejich požadavky.
(5) Lze použít alternativní návrhová pravidla, která
jsou odlišná od aplikačních pravidel uvedených v EN 1990, pokud se
prokáže, že tato alternativní pravidla jsou ve shodě s příslušnými
zásadami a zaručují nejméně stejnou bezpečnost, použitelnost a trvanlivost,
jaké by se dosáhlo při použití Eurokódů.
POZNÁMKA Pokud je některé aplikační pravidlo
nahrazeno alternativním pravidlem, nemůže být výsledný návrh prohlášen za zcela
v souladu s EN 1990, přestože bude v souladu se zásadami
EN 1990. Pokud se EN 1990 použije s ohledem na vlastnost
uvedenou v příloze ZA normy pro výrobek nebo ETAG, nemusí být použití
alternativního pravidla pro označení CE akceptovatelné.
(6) Aplikační pravidla jsou v EN 1990
označována číslem v závorkách, jako např. tento odstavec.
1.5 Termíny a definice
POZNÁMKA Pro účely této evropské normy se používají
termíny a definice vycházející z ISO 2394, ISO 3898,
ISO 8930, ISO 8402.
1.5.1 Společné
termíny pro EN 1990 až EN 1999
1.5.1.1
stavba (construction works)
vše, co bylo postaveno nebo je výsledkem stavební činnosti
POZNÁMKA Tato definice je v souladu s ISO 6707-1.
Tento termín zahrnuje pozemní a inženýrské stavby. Vztahuje se na
dokončenou stavbu, která zahrnuje nosné, nenosné i geotechnické prvky.
1.5.1.2
druh pozemní nebo inženýrské stavby (type of building or civil
engineering works)
druh stavby podle stanoveného účelu, např. obytná budova, opěrná zeď,
průmyslová budova, most pozemní komunikace
1.5.1.3
druh konstrukce (type of construction)
označení konstrukce podle hlavního konstrukčního materiálu, např.
železobetonová konstrukce, ocelová konstrukce, dřevěná konstrukce, zděná
konstrukce, spřažená ocelobetonová konstrukce
1.5.1.4
metoda výstavby (method of construction)
způsob, jakým se stavba bude provádět, např. monoliticky, montováním,
vysouváním
1.5.1.5
stavební materiál (construction material)
materiál použitý při výstavbě, např. beton, ocel, dřevo, zdivo
1.5.1.6
konstrukce (structure)
uspořádaná soustava navzájem propojených částí navržených tak, aby
přenášely zatížení a zajišťovaly odpovídající tuhost
1.5.1.7
nosný prvek (structural member)
fyzicky rozlišitelná část konstrukce, např. sloup, nosník, deska, pilota
1.5.1.8
typ konstrukce (form of structure)
uspořádání nosných prvků
POZNÁMKA Typem konstrukce je např. rám, visutý most.
1.5.1.9
nosný systém (structural system)
nosné prvky pozemní nebo inženýrské stavby a způsob, jakým tyto prvky
spolupůsobí
1.5.1.10
model konstrukce (structural model)
idealizace nosného systému, který je použit pro analýzu, návrh a ověření
1.5.1.11
provádění (execution)
všechny činnosti vykonávané pro fyzické dokončení stavby, včetně
dodavatelsko-odběratelských vztahů, kontrol a dokumentace
POZNÁMKA Uvedený termín zahrnuje práce na staveništi;
může však také znamenat výrobu dílců mimo staveniště a jejich následnou
montáž na staveništi.
1.5.2 Speciální
termíny vztahující se k navrhování obecně
1.5.2.1
návrhová kritéria (design criteria)
kvantitativní vztahy popisující pro každý mezní stav podmínky, které musí
být splněny
1.5.2.2
návrhové situace (design situations)
soubory fyzikálních podmínek, které reprezentují skutečné podmínky
vyskytující se v určitém časovém intervalu, pro který se v návrhu
prokazuje, že příslušné mezní stavy nejsou překročeny
1.5.2.3
dočasná návrhová situace (transient design situation)
návrhová situace, která platí během mnohem kratšího časového intervalu, než
je návrhová životnost konstrukce, a která s velkou pravděpodobností
nastane
POZNÁMKA Dočasná návrhová situace se vztahuje k podmínkám,
které jsou pro konstrukci dočasné, k podmínkám jejího provozu, její
polohy, působení vlivu prostředí, např. během výstavby nebo opravy.
1.5.2.4
trvalá návrhová situace (persistent design situation)
návrhová situace, která platí pro dobu srovnatelnou s návrhovou
životností konstrukce
POZNÁMKA Obvykle se vztahuje k podmínkám běžného
provozu.
1.5.2.5
mimořádná návrhová situace (accidental design situation)
návrhová situace, v níž je zahrnuto vystavení konstrukce mimořádným
podmínkám nebo vlivům včetně požáru, výbuchu, nárazu nebo místních porušení
1.5.2.6
navrhování na účinky požáru (fire design)
návrh konstrukce tak, aby v případě požáru splňovala požadované
funkční vlastnosti
1.5.2.7
seizmická návrhová situace (seismic design situation)
návrhová situace zahrnující výjimečné podmínky, kterým je konstrukce
vystavena během seizmické aktivity
1.5.2.8
návrhová životnost (design working life)
předpokládaná doba, po kterou má být konstrukce nebo její část používána
pro stanovený účel při běžné údržbě, avšak bez nutnosti zásadnější opravy
1.5.2.9
nebezpečí (hazard)
pro účely EN 1990 až EN 1999 neobvyklý a nepříznivý jev,
např. abnormální zatížení nebo vlivy prostředí, nedostatečná pevnost nebo
odolnost, nebo nadměrné odchylky od předpokládaných rozměrů
1.5.2.10
uspořádání zatížení (load arrangement)
určení místa, velikosti a směru působení volného zatížení
1.5.2.11
zatěžovací stav (load case)
slučitelné uspořádání zatížení, soubor deformací a imperfekcí, které
se při jednotlivém ověření uvažují současně s pevnými proměnnými
zatíženími a se stálými zatíženími
1.5.2.12
mezní stavy (limit states)
stavy, při jejichž překročení již konstrukce nesplňuje příslušná návrhová
kritéria
1.5.2.13
mezní stavy únosnosti (ultimate limit states)
mezní stavy související se zřícením nebo s dalšími podobnými druhy
poruch konstrukce
POZNÁMKA Obecně odpovídají maximální únosnosti
konstrukce nebo nosných prvků.
1.5.2.14
mezní stavy použitelnosti (serviceability limit states)
stavy odpovídající podmínkám, při jejichž překročení již nejsou
splněny stanovené provozní požadavky na konstrukci nebo na nosný prvek
1.5.2.14.1
nevratné mezní stavy použitelnosti (irreversible
serviceability limit states)
mezní stavy, které zůstanou překročeny, i když je odstraněno zatížení,
které bylo příčinou tohoto překročení
1.5.2.14.2
vratné mezní stavy použitelnosti (reversible serviceability limit
states)
mezní stavy, které nezůstanou překročeny, jestliže se odstraní zatížení,
které jejich překročení vyvolalo
1.5.2.14.3
kritérium použitelnosti (serviceability criterion)
návrhové kritérium pro mezní stav použitelnosti
1.5.2.15
odolnost; únosnost (resistance)
schopnost prvku nebo dílce, nebo průřezu
prvku nebo dílce konstrukce odolávat zatížením bez mechanické poruchy; např.
únosnost v ohybu, únosnost ve vzpěru, únosnost v tahu
1.5.2.16
pevnost (strength)
mechanická vlastnost materiálu, která udává jeho schopnost odolávat
zatížením, obvykle vyjádřená v jednotkách napětí
1.5.2.17
spolehlivost (reliability)
schopnost konstrukce nebo nosného prvku plnit stanovené požadavky během
návrhové životnosti; spolehlivost se obvykle vyjadřuje prostřednictvím
pravděpodobnostních ukazatelů
POZNÁMKA Spolehlivost zahrnuje bezpečnost, použitelnost
a trvanlivost konstrukce.
1.5.2.18
diferenciace spolehlivosti (reliability differentiation)
opatření určená pro sociálně-ekonomickou optimalizaci zdrojů, které se
použijí k vybudování stavby, při uvážení všech očekávaných následků poruch
konstrukce a nákladů na stavbu
1.5.2.19
základní veličina (basic variable)
jedna ze stanoveného souboru proměnných veličin reprezentujících fyzikální
veličiny, které charakterizují zatížení a vlivy prostředí, geometrické
veličiny a materiálové vlastnosti včetně vlastností základové půdy
1.5.2.20
údržba (maintenance)
souhrn všech činností prováděných během životnosti konstrukce, které
umožňují splnit požadavky na spolehlivost
POZNÁMKA Činnosti
spojené s obnovením konstrukce po mimořádné události či seizmické aktivitě
jsou obvykle mimo rámec údržby.
1.5.2.21
oprava (repair)
činnosti prováděné za účelem zachování nebo obnovení funkce konstrukce,
které jsou mimo rámec definice údržby
1.5.2.22
nominální hodnota (nominal value)
hodnota, která není statisticky
podložená a která je např. určena na základě předchozí zkušenosti nebo
fyzikálních podmínek
1.5.3 Termíny
vztahující se k zatížení
1.5.3.1
zatížení (F) (action)
a) soustava sil
(zatížení) působících na konstrukci (přímé zatížení);
b) soustava vynucených
přetvoření nebo zrychlení vyvolaných např. změnami teploty nebo vlhkosti,
nerovnoměrným sedáním nebo zemětřesením (nepřímé zatížení)
1.5.3.2
účinek zatížení (E) (effect of action)
účinek zatížení na nosné prvky (např. vnitřní síla, moment, napětí, poměrné
přetvoření) nebo na celou konstrukci (např. průhyb, pootočení)
1.5.3.3
stálé zatížení (G) (permanent action)
zatížení, které obvykle působí po celou referenční dobu, a jehož
velikost má zanedbatelnou proměnlivost nebo se mění pouze v jednom smyslu
(monotónně), než dosáhne určité mezní hodnoty
1.5.3.4
proměnné zatížení (Q) (variable action)
zatížení, jehož velikost má v čase nezanedbatelnou proměnlivost a není
monotónní
1.5.3.5
mimořádné zatížení (A) (accidental action)
zatížení, které působí obvykle krátce, avšak má významnou velikost, a které
se během návrhové životnosti dané konstrukce může vyskytnout pouze výjimečně
POZNÁMKA 1 Pokud nejsou učiněna vhodná opatření, mohou mít
mimořádná zatížení v mnoha případech závažné následky.
POZNÁMKA 2 Zatížení nárazem,
sněhem, větrem a zatížení seizmická mohou být zatížení proměnná nebo
mimořádná v závislosti na dostupných informacích o jejich
statistických rozděleních.
1.5.3.6
seizmické zatížení (AE) (seismic action)
zatížení, které vznikne pohybem základové půdy v důsledku zemětřesení
1.5.3.7
geotechnické zatížení (geotechnical action)
zatížení přenášené na konstrukci základovou půdou, nasypanou zeminou nebo
podzemní vodou
1.5.3.8
pevné zatížení (fixed action)
zatížení, jehož prostorové rozdělení po konstrukci nebo nosném prvku se
nemění, takže velikost a směr zatížení v jednom bodě konstrukce nebo
v nosném prvku jednoznačně určují velikost a směr zatížení pro celou konstrukci
nebo pro nosný prvek
1.5.3.9
volné zatížení (free action)
zatížení, jehož prostorové rozložení po konstrukci může být libovolné
1.5.3.10
nezávislé zatížení (single action)
zatížení, které lze považovat v čase a prostoru za statisticky
nezávislé na jakémkoliv jiném zatížení působícím na konstrukci
1.5.3.11
statické zatížení (static action)
zatížení, které nevyvolává významné zrychlení konstrukce nebo nosných prvků
1.5.3.12
dynamické zatížení (dynamic action)
zatížení, které vyvolává významné zrychlení konstrukce nebo nosných prvků
1.5.3.13
kvazistatické zatížení (quasi-static action)
dynamické zatížení reprezentované ve statickém modelu pomocí ekvivalentního
statického zatížení
1.5.3.14
charakteristická hodnota zatížení (Fk) (characteristic
value of an action)
základní reprezentativní hodnota zatížení
POZNÁMKA Pokud může být hodnota stanovena na základě
statistických metod, je určena tak, že nebude s předepsanou pravděpodobností v nepříznivém smyslu
překročena během určité „referenční doby“, která je stanovená s přihlédnutím
k návrhové životnosti a trvání návrhové situace.
1.5.3.15
referenční doba (reference period)
zvolený časový úsek, který je základem pro stanovení statisticky
proměnných zatížení, a pokud je to možné, mimořádných zatížení
1.5.3.16
kombinační hodnota proměnného zatížení (y0Qk) (combination value
of a variable action)
hodnota určená – pokud může být
stanovena na základě statistických metod – tak, aby pravděpodobnost
překročení účinků dané kombinace proměnných zatížení byla přibližně
stejná jako pravděpodobnost překročení charakteristické hodnoty jednotlivého
zatížení; může být vyjádřena jako určitá část charakteristické hodnoty
prostřednictvím součinitele y0
≤ 1
1.5.3.17
častá hodnota proměnného zatížení (y1Qk)
(frequent value of a variable action)
hodnota určená – pokud může být stanovena na základě statistických
metod – tak, aby buď celkový čas během referenční doby, po který je tato
hodnota překročena, byl pouze malou částí referenční doby nebo četnost
překročení této hodnoty byla omezena danou hodnotou; může být vyjádřena jako
určitá část charakteristické hodnoty prostřednictvím součinitele y1 ≤ 1
POZNÁMKA Pro častou hodnotu vícesložkových zatížení
dopravou viz sestavy zatížení podle EN 1991-2.
1.5.3.18
kvazistálá hodnota proměnného zatížení (y2Qk) (quasi-permanent
value of a variable action)
hodnota určená tak, aby celkový čas, po který je překročena, představoval
podstatnou část referenční doby; může být vyjádřena jako určitá část
charakteristické hodnoty prostřednictvím součinitele y2 ≤ 1
1.5.3.19
hodnota vedlejšího proměnného zatížení (yQk) (accompanying value of a variable
action)
hodnota proměnného zatížení, které působí v kombinaci s hlavním
proměnným zatížením
POZNÁMKA Hodnota vedlejšího proměnného zatížení může
být hodnotou kombinační, častou nebo kvazistálou.
1.5.3.20
reprezentativní hodnota zatížení (Frep) (representative
value of an action)
hodnota, která se používá při ověřování mezního stavu; reprezentativní
hodnota může být charakteristickou hodnotou (Fk) nebo
reprezentativní hodnotou vedlejšího proměnného zatížení (y Fk)
1.5.3.21
návrhová hodnota zatížení (Fd) (design value of an
action)
hodnota získaná vynásobením reprezentativní hodnoty dílčím součinitelem gf
POZNÁMKA Návrhovou hodnotou zatížení může být také
násobek reprezentativní hodnoty a dílčího součinitele gF = gSd gf (viz 6.3.2).
1.5.3.22
kombinace zatížení (combination of actions)
soubor návrhových hodnot použitých pro ověření spolehlivosti konstrukce z hlediska
určitého mezního stavu při současném působení různých zatížení
1.5.4 Termíny
vztahující se k vlastnostem materiálu a výrobku
1.5.4.1
charakteristická hodnota (Xk nebo Rk) (characteristic
value)
hodnota vlastnosti materiálu nebo výrobku, která má danou
pravděpodobnost, že nebude splněna v hypoteticky neomezeném souboru
zkoušek; tato hodnota obecně odpovídá určitému kvantilu předpokládaného
pravděpodobnostního rozdělení sledované vlastnosti materiálu nebo výrobku; v některých
případech se jako charakteristická hodnota používá nominální hodnota
1.5.4.2
návrhová hodnota vlastnosti materiálu nebo
výrobku (Xd nebo Rd) (design value of a material or product
property)
hodnota získaná vydělením charakteristické hodnoty dílčím součinitelem gm nebo gM, nebo ve zvláštních
případech stanovená přímo
1.5.3.16
nominální hodnota vlastnosti materiálu nebo
výrobku (Xnom nebo Rnom) (nominal value of a material or product property)
hodnota obvykle užívaná jako charakteristická hodnota a stanovená z příslušného
dokumentu, jako je evropská norma nebo evropská předběžná norma
1.5.5 Termíny vztahující se ke
geometrickým údajům
1.5.5.1
charakteristická hodnota geometrické vlastnosti (ak) (characteristic
value of a geometrical property)
hodnota, která obvykle odpovídá rozměrům stanoveným v návrhu; jestliže
je to třeba, charakteristické hodnoty geometrických veličin mohou odpovídat
stanovenému kvantilu pravděpodobnostního rozdělení
1.5.5.2
návrhová hodnota geometrické vlastnosti (ad) (design
value of a geometrical property)
obvykle nominální hodnota; jestliže je to třeba, hodnoty geometrických
veličin mohou odpovídat stanovenému kvantilu pravděpodobnostního rozdělení
POZNÁMKA Návrhová hodnota geometrické vlastnosti je
obvykle rovna charakteristické hodnotě. Může však být odlišná, jestliže je
uvažovaný mezní stav velmi citlivý na hodnotu geometrické vlastnosti, jako je
tomu například tehdy, když se uvažují geometrické
imperfekce při vzpěru. V takových případech se obvykle návrhová hodnota
stanoví přímo, např. podle odpovídající evropské normy nebo
evropské předběžné normy. Alternativně může být stanovena pomocí statistických
metod tak, aby její hodnota odpovídala nižšímu nebo vyššímu kvantilu (např.
hodnota s menší pravděpodobností výskytu), než který se používá pro
charakteristickou hodnotu.
1.5.6 Termíny
vztahující se k analýze konstrukcí
POZNÁMKA Definice obsažené v tomto článku
nemusí nutně souviset s termíny používanými v EN 1990, ale jsou
zde uvedeny z důvodu sjednocení termínů pro analýzu konstrukcí v EN 1991
až EN 1999.
1.5.6.1
analýza konstrukce (structural analysis)
postup nebo algoritmus pro určení účinků zatížení v každém bodě
konstrukce
POZNÁMKA Analýzu konstrukce je možno provádět ve třech
úrovních při použití různých modelů: globální analýza, analýza prvku nebo
lokální analýza.
1.5.6.2
globální analýza (global analysis)
určení konzistentní soustavy buď vnitřních sil a momentů, nebo napětí
v konstrukci, které jsou v rovnováze s příslušně definovaným
souborem zatížení konstrukce a závisí na geometrických, konstrukčních a materiálových
vlastnostech
1.5.6.3
lineárně pružná analýza prvního řádu bez redistribuce (first order
linear-elastic analysis without redistribution)
pružná analýza konstrukce založená na lineárních vztazích mezi napětím a deformací,
nebo mezi ohybovým
momentem a křivostí, a prováděná na původní nedeformované konstrukci
1.5.6.4
lineárně pružná analýza prvního řádu s redistribucí (first order
linear-elastic analysis with redistribution)
lineárně pružná analýza konstrukce, při níž jsou vnitřní momenty a síly
pro účely návrhu konstrukce pozměněny v souladu s danými vnějšími
zatíženími, aniž by se blíže uvažovalo s rotací
1.5.6.5
lineárně pružná analýza druhého řádu (second order linear-elastic
analysis)
pružná analýza konstrukce, při níž se uvažují lineární vztahy mezi napětím
a deformací, a která se provádí na deformované konstrukci
1.5.6.6
nelineární analýza prvního řádu (first order non-linear analysis)
analýza konstrukce, při níž se uvažují nelineární deformační vlastnosti
materiálů a která se provádí na původní nedeformované konstrukci
POZNÁMKA Nelineární analýza
prvního řádu může být za určitých předpokladů pružná, nebo ideálně
pružnoplastická (viz 1.5.6.8 a 1.5.6.9), nebo pružnoplastická (viz
1.5.6.10), anebo tuhoplastická (viz 1.5.6.11).
1.5.6.7
nelineární analýza druhého řádu (second order non-linear analysis)
analýza konstrukce, při níž se uvažují
nelineární deformační vlastnosti materiálů a která se provádí na
deformované konstrukci
POZNÁMKA Nelineární analýza druhého řádu je buď ideálně
pružnoplastická nebo pružnoplastická.
1.5.6.8
ideálně pružnoplastická analýza prvního řádu (first order
elastic-perfectly plastic analysis)
analýza konstrukce, při níž se uvažují vztahy mezi momentem a křivostí,
které se skládají z lineárně pružné části doplněné plastickou částí bez
zpevnění, a prováděná na původní nedeformované konstrukci
1.5.6.9
ideálně pružnoplastická analýza druhého řádu (second order
elastic-perfectly plastic analysis)
analýza konstrukce, při níž se uvažují vztahy mezi momentem a křivostí,
které se skládají z lineárně pružné části doplněné plastickou částí bez
zpevnění, a prováděná na deformované konstrukci
1.5.6.10
pružnoplastická analýza (elasto-plastic analysis)
analýza konstrukce, při níž se uvažují vztahy mezi napětím a deformací
nebo momentem a křivostí, které se skládají z lineární pružné části
doplněné plastickou částí se zpevněním, nebo bez zpevnění
POZNÁMKA V případě analýzy prvního řádu se uvažuje
původní nedeformovaná konstrukce, v případě analýzy druhého řádu
deformovaná konstrukce.
1.5.6.11
tuhoplastická; ideálně tuhoplastická analýza (rigid plastic
analysis)
analýza, při níž se uvažuje původní nedeformovaná konstrukce a vychází
se z mezních stavů pro přímé určení mezního zatížení
POZNÁMKA Vztah mezi momentem a zakřivením se
uvažuje bez pružné deformace a bez zpevnění.
Pro účely této normy platí následující značky:
POZNÁMKA Použité označování vychází z ISO
3898:1987.
Velká písmena latinské abecedy
A mimořádné
zatížení
Ad návrhová
hodnota mimořádného zatížení
AEd návrhová
hodnota seizmického zatížení AEd = gI AEk
AEk charakteristická
hodnota seizmického zatížení
Cd nominální
hodnota nebo funkce určitých návrhových vlastností materiálů
E účinek
zatížení
Ed návrhová
hodnota účinku zatížení
Ed,dst návrhová
hodnota účinku destabilizujících zatížení
Ed,stb návrhová
hodnota účinku stabilizujících zatížení
F zatížení
Fd návrhová
hodnota zatížení
Fk charakteristická
hodnota zatížení
Frep reprezentativní
hodnota zatížení
Fw zatížení
větrem (obecná značka)
Fw,k charakteristická
hodnota zatížení větrem
Fw* zatížení
větrem pro kombinace se silniční dopravou
Fw** zatížení
větrem pro kombinace s železniční dopravou
G stálé
zatížení
Gd návrhová
hodnota stálého zatížení
Gd,inf dolní
návrhová hodnota stálého zatížení
Gd,sup horní
návrhová hodnota stálého zatížení
Gk charakteristická
hodnota stálého zatížení
Gk,j charakteristická
hodnota j-tého stálého zatížení
Gk,j,sup
horní charakteristická hodnota j-tého stálého
zatížení
Gk,j,inf dolní
charakteristická hodnota j-tého stálého zatížení
Gset stálé
zatížení od nerovnoměrného sedání
P příslušná
reprezentativní hodnota zatížení od předpětí (viz EN 1992 až EN 1996
a EN 1998 až EN 1999)
Pd návrhová
hodnota zatížení od předpětí
Pk charakteristická
hodnota zatížení od předpětí
Pm průměrná
hodnota zatížení od předpětí
Q proměnné
zatížení
Qd návrhová
hodnota proměnného zatížení
Qk charakteristická
hodnota proměnného zatížení
Qk,1 charakteristická
hodnota hlavního proměnného zatížení, 1
Qk,i charakteristická
hodnota vedlejšího i-tého proměnného zatížení
QSn zatížení
sněhem
R odolnost
(únosnost)
Rd návrhová
hodnota odolnosti
Rk charakteristická
hodnota odolnosti
T zatížení
klimatickými teplotami (obecná značka)
Tk charakteristická
hodnota zatížení teplotou
X vlastnost
materiálu
Xd návrhová
hodnota vlastnosti materiálu
Xk charakteristická
hodnota vlastnosti materiálu
Malá písmena latinské abecedy
ad návrhová hodnota
geometrického údaje
ak charakteristická
hodnota geometrického údaje
anom nominální hodnota
geometrického údaje
dset rozdíl sedání
jednotlivých základů nebo částí základu a referenční roviny
u vodorovný posun konstrukce nebo nosného
prvku
w svislý průhyb nosného prvku
Velká písmena řecké abecedy
Da změna nominální hodnoty geometrického
údaje pro specifické účely navrhování, např. pro stanovení účinku imperfekcí
Ddset nejistota
při stanovení sedání základu nebo jeho části
Malá písmena řecké abecedy
g dílčí
součinitel (bezpečnosti nebo použitelnosti)
gbt maximální
hodnota zrychlení nosné konstrukce mostu se štěrkovým ložem
gdf maximální
hodnota zrychlení nosné konstrukce přímo pojížděného mostu
gf dílčí
součinitel zatížení, v němž jsou uváženy možné nepříznivé odchylky hodnot
zatížení od reprezentativních hodnot
gF dílčí
součinitel zatížení, v němž jsou uváženy modelové nejistoty a proměnnost
rozměrů
gg dílčí
součinitel stálého zatížení, v němž jsou uváženy možné nepříznivé odchylky
hodnot zatížení od reprezentativních hodnot
gG dílčí
součinitel stálého zatížení, v němž jsou uváženy modelové nejistoty a proměnnost
rozměrů
gG,j dílčí
součinitel j-tého stálého zatížení
gG,j,sup dílčí
součinitel j-tého stálého zatížení pro výpočet horních návrhových
hodnot
gG,j,inf dílčí
součinitel j-tého stálého zatížení pro výpočet dolních návrhových
hodnot
gGset dílčí
součinitel stálého zatížení od sedání včetně modelových nejistot
gI součinitel
významu pro seizmická zatížení (viz EN 1998)
gm dílčí
součinitel vlastnosti materiálu
gM dílčí
součinitel vlastnosti materiálu, v němž jsou uváženy modelové nejistoty a proměnnost
rozměrů
gP dílčí
součinitel zatížení od předpětí (viz EN 1992 až EN 1996 a EN 1998
až EN 1999)
gq dílčí
součinitel proměnného zatížení, v němž jsou uváženy možné nepříznivé
odchylky hodnot zatížení od reprezentativních hodnot
gQ dílčí
součinitel proměnného zatížení, v němž jsou uváženy modelové nejistoty a proměnnost
rozměrů
gQ,i dílčí
součinitel i-tého proměnného zatížení
gRd dílčí
součinitel vyjadřující nejistoty modelu odolnosti
gSd dílčí
součinitel vyjadřující nejistoty modelu zatížení a/nebo účinku zatížení
h převodní
součinitel
x redukční
součinitel
y0 součinitel
pro kombinační hodnotu proměnného zatížení
y1 součinitel
pro častou hodnotu proměnného zatížení
y2 součinitel
pro kvazistálou hodnotu proměnného zatížení
Konec náhledu -
text dále pokračuje v placené verzi ČSN.
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA