|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Petroleum products - Determination and application of precision data in relation to methods of test
Produits pétroliers - Détermination et application des valeurs de fidélité relatives aux méthodes d'essai
Mineralölerzeugnisse - Bestimmung und Anwendung der Werte für die Präzision von Prüfverfahren
Tato norma je identická s EN ISO 4259:1995. Evropská norma EN ISO 4259:1995 má status české technické normy.
This standard is identical with the European Standard EN ISO 4259:1995. The European Standard EN ISO 4259:1995 has the status of a Czech Standard.
Nahrazení předchozích norem
Tato norma nahrazuje ČSN EN ISO 4259:1995 (65 6003) z března 1997.
Změny proti předchozí normě
Proti předchozí normě dochází ke změně způsobu převzetí EN ISO 4259:1995 do soustavy norem ČSN.
Zatímco ČSN EN ISO 4259:1995 z března 1997 převzala EN ISO 4259:1995 schválením k přímému používání jako ČSN, tato norma ji přejímá překladem.
© Český normalizační institut, 1997
|
|
|
|
Národní předmluva
Citované normy
ISO 5725:1986 nahrazena ISO 5725 části 1 až 6:1994
ISO 5725-1 zavedena ČSN ISO 5725 Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření - Část 1: Obecné zásady a definice (01 0251)
ISO 5725-2 zavedena v ČSN ISO 5725 Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření - Část 2: Základní metoda pro stanovení opakovatelnosti a reprodukovatelnosti normalizované metody měření (01 0251)
ISO 5725-3 zavedena v ČSN ISO 5725 Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření - Část 3: Mezilehlé míry shodnosti normalizované metody měření (01 0251)
ISO 5725-4 zavedena v ČSN ISO 5725 Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření - Část 4: Základní metody pro stanovení správnosti normalizované metody měření (01 0251)
ISO 5725-6 zavedena v ČSN ISO 5725 Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření - Část 6: Použití hodnot měr přesnosti v praxi (01 0251)
Další souvisící normy
ČSN ISO 3534-1 Statistika - Slovník a značky. Část 1: Pravděpodobnost a obecné statistické termíny (01 0216)
ČSN ISO 3534-2 Statistika - Slovník a značky. Část 2: Statistické řízení jakosti (01 0216) ČSN ISO 3534-4 Statistika - Slovník a značky. Část 3: Navrhování experimentů (01 0216)
Informační údaje z ISO 4259:1992
Toto druhé vydání ruší a nahrazuje první vydání (ISO 4259:1979). Představuje jeho technickou revizi.
Významné změny ve srovnání s prvním vydáním zahrnují:
Nezávislost opakovaných výsledků (článek 3.17)
Skryté kódování ve vztahu k opakovaným výsledkům (články 3.4, 4.4)
Hladina pravděpodobnosti pro shodnost (články 3.17, 3.19, 6.2.3)
Postup transformace (článek 5.1, příloha E, příloha F)
Hawkinsův test pro odlehlé hodnoty (články 5.2.2, 5.5, kapitola C.5)
Kritéria pro zamítnutí všech dat z jednoho vzorku (článek 5.3)
Test poměru rozptyl/strannost mezi laboratořemi (články 6.1.4, 6.2.3.2, kapitola C.6) Vzorec pro přijatelnost výsledků/konfidenční meze (kapitola 7, příloha H)
Specifikace, které zahrnují stanovený stupeň kritičnosti (článek 8.1, příloha J)
ISO 4259 se odkazuje na ISO 3534 Statistika - Slovník a značky (Statistics - Vocabulary and symbols) která definuje jinak pojem „pravá hodnota" (viz článek 3.24). ISO 4259 též odkazuje na ISO 5725
Vzájemná shoda výsledků zkušebních metod. Stanovení opakovatelnosti a reprodukovatelnosti normalizované zkušební metody pomocí mezilaboratorních zkoušek ( Precision of test methods - Determination of repeatability and reproducibility for a standard test method by inter-laboratory tests). Použití této normy bude potřebné za zvláštních a neobvyklých okolností (viz článek 5.1) pro odhad shodnosti.
Přílohy A, C, D, E, F a G tvoří nedílnou součást této mezinárodní normy. Přílohy B, H a J jsou pouze informativní.
Poznámky k překladu
Druhé vydání ISO 4259:1992 platí pro ropné výrobky. Při přejímání EN ISO 4259:1995 bylo sjednoceno názvosloví s ČSN ISO 3534-1(1994) a ČSN ISO 3534-2(1994).
Vypracování normy
Zpracovatel: Benzina a.s., odbor pro ISO 9000, DIČ 008-60193328, Miroslav Černý
Překlad: Suprocert Praha, DIČ 008-340101098, Ing. Ota Tománek
Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Emilie Exnerová
|
EVROPSKÁ NORMA |
EN ISO 4259 |
|
EUROPEAN STANDARD |
Srpen 1995 |
|
NORME EUROPÉENNE |
|
|
EUROPÄISCHE NORM |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ICS 75.080
Deskriptory: petroleum products, test results, accuracy, rules of calculation, reproducibility
Ropné výrobky - Stanovení a využití údajů shodnosti ve vztahu ke zkušebním metodám
(ISO 4259:1992/Cor 1:1993)
Petroleum products - Determination and application of precision data in relation to methods of test (ISO 4259:1992/Cor 1:1993)
Produits pétroliers - Détermination et application des valeurs de fidélité relatives aux méthodes d'essai (ISO 4259:1992/Cor 1:1993)
Mineralölerzeugnisse - Bestimmung und Anwendung der Werte für die Präzision von Prüfverfahren (ISO 4259:1992/Cor 1:1993)
Tato evropská norma byla schválena CEN 1995-07-06. Členové CEN jsou povinni splnit Vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se této evropské normě bez jakýchkoli modifikací uděluje status národní normy.
Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze vyžádat v Ústředním sekretariátu nebo u kteréhokoliv člena CEN.
Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou odpovídá a kterou notifikuje Ústřednímu sekretariátu, má stejný status jako oficiální verze.
Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
CEN
Evropská komise pro normalizaci
European Committee for Standardization
Comité Européen de Normalisation
Europäisches Komitee für Normung
Ústřední sekretariát: rue de Stassart 36, B-1050 Brussels
Předmluva
Text mezinárodní normy vypracovaný ISO/TC 28 Ropné výrobky a maziv a Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) byl převzat jako evropská norma technickou komisí CEN/TC 19 Ropné výrobky, maziva a příbuzné výrobk y.
Této evropské normě se nejpozději do února 1996 uděluje status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, se zruší nejpozději do února 1996.
V souladu s Vnitřními předpisy CEN/CENELEC jsou níže uvedené členské země povinny tuto evropskou normu převzít: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Spojené království, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko.
Oznámení o schválení
Text mezinárodní normy ISO 4259:1992/Cor 1:1993 byl schválen CEN jako evropská norma bez jakýchkoliv modifikací.
Obsah |
|
strana |
|
|
|
|
Úvod |
5 |
1 |
Předmět normy |
5 |
2 |
Normativní odkazy |
5 |
3 |
Termíny a definice |
5 |
4 |
Etapy při plánování programu mezilaboratorní zkoušky pro stanovení shodnosti zkušební metody |
8 |
4.1 |
Příprava návrhu zkušební metody |
8 |
4.2 |
Plánování ověřovacího programu nejméně se dvěma laboratořemi |
8 |
4.3 |
Plánování mezilaboratorního programu |
8 |
4.4 |
Provedení mezilaboratorního programu |
9 |
5 |
Kontrola homogenity výsledků mezilaboratorních zkoušek a výskyt odlehlých výsledků |
9 |
5.1 |
Transformace dat |
10 |
5.2 |
Testy na odlehlé výsledky |
11 |
5.3 |
Vyloučení všech dat u vzorku |
13 |
5.4 |
Odhad chybějících nebo vyloučených hodnot |
15 |
5.5 |
Test pro vyloučení odlehlých laboratoří |
15 |
5.6 |
Potvrzení vybrané transformace |
16 |
6 |
Analýza rozptylu a výpočet odhadů shodnosti |
16 |
6.1 |
Analýza rozptylu |
16 |
6.2 |
Očekávaná hodnota průměrných čtverců a výpočet odhadů shodnosti |
19 |
6.3 |
Kapitola o shodnosti v předpisu zkušební metody |
22 |
7 |
Význam opakovatelnosti r a reprodukovatelnosti R, jak byly diskutovány v předchozích kapitolách |
22 |
7.1 |
Opakovatelnost r |
22 |
7.2 |
Reprodukovatelnost R |
23 |
8 |
Specifikace |
24 |
8.1 |
Účel specifikací |
24 |
8.2 |
Konstrukce specifikací |
25 |
9 |
Řízení jakosti ve vztahu ke specifikacím |
25 |
9.1 |
Testování přijatelnosti u dodavatele |
25 |
9.2 |
Testování přijatelnosti u příjemce |
26 |
10 |
Pravidla pro přijetí nebo zamítnutí v případě sporu |
26 |
|
Přílohy |
|
|
A (Normativní) Stanovení počtu požadovaných vzorků |
28 |
|
B (Informativní) Odvození vzorce pro výpočet počtu požadovaných vzorků |
29 |
|
C (Normativní) Symboly a testy |
30 |
|
D (Normativní) Příklad obsahující výsledky stanovení bromového čísla a statistické tabulky |
34 |
|
E (Normativní) Typy závislosti a odpovídající transformace |
41 |
|
F (Normativní) Vážená lineární regresní analýza |
44 |
|
G (Normativní) Pravidla pro zaokrouhlování výsledků |
49 |
|
H (Informativní) Vysvětlivky ke vzorcům v kapitole 7 |
50 |
|
J (Informativní) Specifikace, které se vztahují na stanovený stupeň kritičnosti |
52 |
|
Bibliografie |
55 |
Úvod
Pro účely řízení jakosti a pro kontrolu shody se specifikacemi jsou vlastnosti komerčních ropných výrobků posuzovány normalizovanými laboratorními zkušebními metodami. Dvě nebo více měření téže vlastnosti určitého vzorku jakoukoli zkušební metodou obvykle neposkytnou přesně tentýž výsledek. Je proto nezbytné věnovat zvláštní pozornost právě této skutečnosti tak, že se dospěje k odhadům shodnosti metody na statistickém základě, tj. k objektivní míře stupně souhlasu, který lze očekávat mezi dvěma nebo více výsledky získanými za předepsaných podmínek.
1 Předmět normy
Tato mezinárodní norma obsahuje výpočet odhadů shodnosti a jejich aplikaci na specifikace. Zvláště obsahuje definice odpovídajících statistických termínů (kapitola 3), postupy, které je třeba přijmout při plánování programů mezilaboratorních zkoušek s cílem stanovit shodnost zkušební metody (kapitola 4), metodu výpočtu shodnosti z výsledků získaných v rámci těchto programů (kapitoly 5 a 6) a postup, kterým je třeba provádět interpretaci laboratorních výsledků ve vztahu jak ke shodnosti metod, tak i k mezím stanoveným specifikacemi (kapitoly 7 až 10).
Je třeba zdůraznit, že postupy v této mezinárodní normě jsou navrženy výhradně pro metody zkoušení ropných výrobků. Obecně lze říci, že tyto výrobky jsou homogenní a při jejich vzorkování za normálních okolností nevznikají závažné problémy. Proto by nebylo vhodné uvažovat o širším použití těchto postupů, např. pro heterogenní pevné látky.
-- Vynechaný text --