| |
ICS 67.250 Červen 2005
|
Materiály a předměty ve styku s potravinami - |
ČSN 64 7115 |
Materials and articles in contact with foodstuffs - Plastics substances subject to limitation - Part 6: Determination
of vinylidene chloride in plastics
Matériaux et objets en contact avec les denrées alimentaires - Substances dans les matières plastiques sujettes
à des restrictions- Partie 6: Détermination du chlorure de vinylidène dans les matières plastiques
Werkstoffe und Gegenstände in Kontakt mit Lebensmitteln - Substanzen in Kunststoffen, die Beschränkungen
unterliegen - Teil 6: Bestimmung von Vinylidenchlorid in Kunststoffen
Tato norma je českou verzí evropské normy EN 13130-6:2004. Evropská norma EN 13130-6:2004 má status české technické normy.
This standard is the Czech version of the European Standard EN 13130-6:2004. The European Standard EN 13130-6:2004 has the status of a Czech Standard.
Nahrazení předchozích norem
Touto normou se nahrazuje ČSN EN 13130-6 (64 7115) z prosince 2004.
|
|
© Český normalizační institut, 2005 73269 |
Národní předmluva
Změny proti předchozí normě
Proti předchozí normě dochází ke změně způsobu převzetí EN 13130-5:2004 do soustavy norem ČSN. Zatímco ČSN EN 13130-5:2004 z prosince 2004 převzala EN 13130-5:2004 schválením k přímému používání jako ČSN, tato norma ji přejímá překladem.
Citované normy
EN 13130-1:2004 zavedena v ČSN EN 13130-1:2004 (64 7115) Materiály a předměty ve styku s potravinami - Složky plastů podléhající omezením - Část 1: Pokyny pro zkoušení specifické migrace složek z plastů do potravin a jejich simulantů, stanovení složek v plastech a výběr podmínek pro vystavení simulantům potravin
Citované předpisy
Směrnice (Rady) 89/109/EEC*) z 88-12-21 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami
Směrnice (Komise) 2002/72/EC (EU) 02-08-06 týkající se materiálů a předmětů z plastů určených pro styk s potravinami
Směrnice (Rady) 82/711/EEC (EU) 82-10-18, kterou se stanoví základní pravidla nezbytná pro zkoušení migrace složek z materiálů a předmětů z plastů určených pro styk s potravinami
Směrnice (Komise) 93/8/EEC (EU) 93-03-15, kterou se mění směrnice Rady 82/711/EEC, kterou se stanoví základní pravidla nezbytná pro zkoušení migrace složek z materiálů a předmětů z plastů určených pro styk s potravinami
Směrnice (Komise) 97/48/EC (EU) 97-07-29, kterou se mění směrnice Rady 82/711/EEC, kterou se stanoví základní pravidla nezbytná pro zkoušení migrace složek z materiálů a předmětů z plastů určených pro styk s potravinami
Směrnice (Rady) 85/572/EEC (EU) 85-12-19, kterou se stanoví seznam simulantů pro použití při zkoušení migrace složek materiálů a předmětů z plastů určených pro styk s potravinami
V České republice jsou tyto směrnice zavedeny zákonem č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, a ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 38/2001 Sb. o hygienických požadavcích na výrobky určených pro styk s potravinami a pokrmy , v platném znění
Související právní předpisy
Zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v platném znění
Vypracování normy
Zpracovatel: Institut pro testování a certifikaci, a. s., IČ 47910381, Ing. Marie Bačáková, Ing. Lenka Druláková
Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Jan Dvořák
_______________
*) Nahrazena nařízením (Evropského Parlamentu a Rady) č. 1935/2004 (EU) 04-11-13, o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EEC a 89/109/EEC.
|
EVROPSKÁ NORMA EN 13130-6 |
ICS 67.250
|
Materiály a předměty ve styku s potravinami - Materials and articles in contact with foodstuffs - Plastics substances subject |
|
|
Matériaux et objects en contact avec les denrées |
Werkstoffe und Gegenstände in Kontakt |
Tato evropská norma byla schválena CEN 2004-03-24.
Členové CEN jsou povinni splnit Vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se musí této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací dát status národní normy. Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze obdržet na vyžádání v Řídicím centru nebo u kteréhokoliv člena CEN.
Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Řídicímu centru, má stejný status jako oficiální verze.
Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Slovenska, Slovinska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
|
CEN Evropský výbor pro normalizaci European Committee for Standardization Comité Européen de Normalisation Europäisches Komitee für Normung Řídicí centrum: rue de Stassart 36, B-1050 Brusel © 2004 CEN Veškerá práva pro využití v jakékoli formě a jakýmikoli prostředky Ref. č. EN 13130-6:2004 E |
Předmluva
Tento dokument (EN 13130-6:2004) byl vypracován technickou komisí CEN/TC 194 „Nádobí přicházející do styku s potravinami“, jejíž sekretariát řídí BSI.
Tento dokument byl vypracován subkomisí SC 1 technické komise TC 194 jako jeden z řady analytických zkušebních metod pro materiály a předměty z plastů přicházejících do styku s potravinami.
Této evropské normě je nutno nejpozději do listopadu 2004 dát status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu je nutno zrušit nejpozději do listopadu 2004.
Tento dokument byl vypracován na základě mandátu, který CEN udělila Evropská Komise a Evropské sdružení volného obchodu.
Tato norma podporuje požadavky směrnice 2002/72/EC [1], 89/109/EEC [2], 82/711/EEC [3] a její změny 93/8/EEC [4] a 97/48/EC [5] a 85/572/EEC [6].
V době vypracování a zveřejnění této normy nebyla legislativa Evropské Unie týkající se materiálů a předmětů z plastů určených pro styk s potravinami kompletní. Očekává se vydání dalších směrnic a změn existujících směrnic, které mohou změnit legislativní požadavky podporované touto normou. Proto se důrazně doporučuje, aby se uživatelé této normy seznámili s příslušnými, později zveřejněnými směrnicemi dříve, než zahájí zkoušku(y) popsanou(é) v této normě.
Norma EN 13130-6 má být používána společně s normou EN 13130-1.
Další části EN 13130, pod společným názvem Materiály a předměty ve styku s potravinami - Složky plastů podléhající omezením, které byly vypracovány a jiné, které se připravují se zabývají stanovením specifické migrace z plastů do potravin a simulantů potravin a stanovení specifických monomerů a přísad. Názvy dalších částí této normy jsou následující:
– Část 1: Pokyny pro zkoušení specifické migrace složek z plastů do potravin a jejich simulantů, stanovení složek v plastech a výběr podmínek pro vystavení simulantům potravin
– Část 2: Stanovení kyseliny tereftalové v simulantech potravin
– Část 3: Stanovení akrylonitrilu v potravinách a simulantech potravin
– Část 4: Stanovení 1,3-butadienu v plastech
– Část 5: Stanovení vinylidenchloridu v simulantech potravin
– Část 7: Stanovení monoethylenglykolu a diethylenglykolu v simulantech potravin
– Část 8: Stanovení isokyanátů v plastech
– Část 9: Stanovení vinylesteru kyseliny octové v simulantech potravin
– Část 10: Stanovení akrylamidu v simulantech potravin
– Část 11: Stanovení kyseliny 11-aminoundekanové v simulantech potravin
– Část 12: Stanovení 1,3-benzendimethanaminu v simulantech potravin
– Část 13: Stanovení 2,2-bis(4-hydroxyfenyl)propanu (Bisfenol A) v simulantech potravin
– Část 14: Stanovení 3,3-bis(3-methyl-4-hydroxyfenyl)-2-indolinu v simulantech potravin
– Část 15: Stanovení 1,3-butadienu v simulantech potravin
– Část 16: Stanovení kaprolaktamu a kaprolaktamové soli v simulantech potravin
– Část 17: Stanovení karbonylchloridu v plastech
– Část 18: Stanovení 1,2-dihydroxybenzenu, 1,3-dihydroxybenzenu, 1,4-dihydroxybenzenu,
4,4´-dihydroxybenzofenonu a 4,4´- dihydroxybifenylu v simulantech potravin
– Část 19: Stanovení dimethylaminoethanolu v simulantech potravin
– Část 20: Stanovení epichlorhydrinu v plastech
– Část 21: Stanovení ethylendiaminu a hexamethylendiaminu v simulantech potravin
– Část 22: Stanovení ethylenoxidu a propylenoxidu v plastech
– Část 23: Stanovení formaldehydu a hexamethylentetraminu v simulantech potravin
– Část 24: Stanovení kyseliny maleinové a maleinanhydridu v simulantech potravin
– Část 25: Stanovení 4-methyl-pentenu v simulantech potravin
– Část 26: Stanovení 1-oktenu a tetrahydrofuranu v simulantech potravin
– Část 27: Stanovení 2,4,6-triamino-1,3,5-triazinu v simulantech potravin
– Část 28: Stanovení 1,1,1-trimethylpropanu v simulantech potravin
Části 1 až 8 jsou evropské normy.
Části 9 až 28 jsou technické specifikace připravené v rámci projektu norem, měření a zkoušení,
MAT1-CT92-0006, „Vývoj metod analýzy monomerů“.
Podle Vnitřních předpisů CEN/CENELEC jsou tuto evropskou normu povinny zavést národní normalizační organizace následujících zemí: Belgie, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Slovenska, Slovinska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
Obsah
Strana
Úvod................................................................................................................................................................................................... 7
1 Předmět normy.................................................................................................................................................................... 8
2 Normativní odkazy............................................................................................................................................................... 8
3 Princip................................................................................................................................................................................... 8
4 Chemikálie........................................................................................................................................................................... 8
5 Zkušební zařízení................................................................................................................................................................ 9
6 Vzorky................................................................................................................................................................................... 10
6.1 Skladování vzorků.............................................................................................................................................................. 10
6.2 říprava zkušebních vzorků................................................................................................................................................ 10
6.2.1 Všeobecně.......................................................................................................................................................................... 10
6.2.2 Příprava roztoků rozpuštěných zkušebních vzorků a roztoků přídavku standardu................................................. 10
6.2.3 Příprava slepých vzorků.................................................................................................................................................... 11
6.2.4 Příprava zkušebních vzorků pro metodu „hot jar“........................................................................................................ 11
7 Postup................................................................................................................................................................................. 11
7.1 GC příprava......................................................................................................................................................................... 11
7.1.1 GC parametry..................................................................................................................................................................... 11
7.1.2 Optimalizace detektoru elektronového záchytu............................................................................................................ 11
7.1.3 Provedení GC meření....................................................................................................................................................... 11
7.2 Kalibrace............................................................................................................................................................................. 12
8 Vyjádření výsledků............................................................................................................................................................. 12
8.1 Výpočtová metoda............................................................................................................................................................. 12
8.1.1 GC interference.................................................................................................................................................................. 12
8.1.2 Grafické stanovení použitím vnitřního standardu........................................................................................................ 12
8.1.3 Grafické stanovení externí kalibrací............................................................................................................................... 13
8.1.4 Výpočet koncentrace použitím faktoru citlivosti............................................................................................................ 13
8.2 Shodnost............................................................................................................................................................................. 14
8.2.1 Ověření................................................................................................................................................................................ 14
8.2.2 Opakovatelnost a reprodukovatelnost........................................................................................................................... 14
8.2.3 Mez detekce........................................................................................................................................................................ 14
9 Ověření................................................................................................................................................................................ 15
9.1 Požadavky na ověření....................................................................................................................................................... 15
9.2 Ověření plynovou chromatografií v kombinaci s hmotnostní spektroskopií........................................................... 15
9.3 Ověření analýzou s použitím GC kolony rozdílné polarity........................................................................................... 15
10 Protokol o zkoušce............................................................................................................................................................ 15
Příloha A (normativní) Manuální nástřik vzorku........................................................................................................................ 16
Bibliografie...................................................................................................................................................................................... 17
Úvod
Vinylidenchlorid, (1,1-dichloroethylen), H2C=CCl2, je monomer používaný při výrobě určitých fólií z plastů a povlaků určených pro styk s potravinami. Během výroby vinylidenchloridových polymerů a kopolymerů, může zbytkový vinylidenchloridový monomer zůstat v polymeru a může migrovat do potraviny přicházející do kontaktu s polymerem.
Metoda popsaná v této části normy se používá spolu s částí 1 této normy, která popisuje postup požadovaný před stanovením vinylidenchloridu.
1 Předmět normy
Tato část evropské normy specifikuje metodu stanovení vinylidenchloridu (VdC) v materiálech a předmětech z plastů.
Metoda se používá u fólií z polyvinylidenchloridu (PVdC), fólií a laminátů nánosovaných PVdC a koextrudovaných materiálů obsahujících PVdC. Stanovená hladina vinylidenchloridu se vyjadřuje v miligramech vinylidenchloridu na kilogram polymeru. Metoda je vhodná pro kvantitativní stanovení vinylidenchloridu při hladině 5 mg/kg v materiálech a předmětech z plastů.
-- Vynechaný text --