| |
ICS 83.080.20 Únor 2000
|
|
Plasty - Stanovení tepelné stability |
ČSN 64 3208 |
idt ISO 305:1990
Plastics - Determination of thermal stability of poly(vinyl chloride), related chlorine-containing homopolymers
and copoolymers and their compounds - Discoloration method
Plastiques - Détermination de la stabilité thermique du poly(chlorure de vinyle), des homopolymères et copolymères
chlorés apparentés et de leurs compositions - Méthodes du changement de couleur
Kunststoffe - Bestimmung der Thermostabilität von Polyvinylchlorid (PVC), verwandten chlorhaltigen Homopolymeren
und Copolymeren und ihren Formmassen - Verfärbungsverfahren
Tato norma je českou verzí evropské normy EN ISO 305:1999. Evropská norma EN ISO 305:1999 má status české technické normy.
This standard is the Czech version of the European Standard EN ISO 305:1999. The European Standard EN ISO 305:1999 has the status of a Czech Standard.
Národní předmluva
Vypracování normy
Zpracovatel: Institut pro testování a certifikaci, a.s., Zlín, IČO 47910381, Ing. Martina Škrabánková
Technická normalizační komise: TNK 52 Plasty
Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Ludmila Šolarová
|
EVROPSKÁ NORMA EN ISO 305 |
|
EUROPEAN STANDARD Červen 1999 |
|
NORME EUROPÉENNE |
|
EUROPÄISCHE NORM |
ICS 83.080.00
Deskriptory: plastics, polyvinyl chloride, copolymers, thermal tests, determination, thermal stability, discoloration.
|
Plasty - Stanovení tepelné stability homopolymerů a kopolymerů vinylchloridu Plastics - Determination of thermal stability of poly(vinyl chloride), related chlorine-containing |
|
|
Plastiques - Détermination de la stabilité thermique |
Kunststoffe - Bestimmung der Thermostabilität |
Tato evropská norma byla schválena CEN 1999-05-06.
Členové CEN jsou povinni splnit požadavky Vnitřních předpisů CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se musí této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací dát status národní normy.
Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze obdržet na vyžádání v Ústředním sekretariátu CEN nebo u kteréhokoliv člena CEN.
Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Ústřednímu sekretariátu CEN, má stejný status jako oficiální verze.
Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
|
CEN |
|
Evropský výbor pro normalizaci |
|
European Committee for Standardization |
|
Comité Européen de Normalisation |
|
Europäisches Komitee für Normung |
|
Ústřední sekretariát: rue de Stassart 36, B-1050 Brussels |
Předmluva
Text mezinárodní normy vypracovaný technickou komisí ISO/TC 61 "Plasty" Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) byl převzat jako evropská norma technickou komisí CEN/TC 249 "Plasty", jejíž sekretariát řídí IBN.
Této evropské normě je nutno nejpozději do prosince 1999 dát status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu je nutno zrušit nejpozději do prosince 1999.
Podle Vnitřních předpisů CEN/CENELEC jsou tuto evropskou normu povinny zavést národní normali-zační organizace následujících zemí: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Spojené království, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko.
Oznámení o schválení
Text mezinárodní normy ISO 305:1990 byl schválen CEN jako evropská norma bez jakýchkoliv modifikací.
1 Předmět normy
1.1 Tato norma uvádí dvě metody pro stanovení tepelné stability výrobků a směsí na bázi homopolymerů a kopolymerů vinylchloridu (dále jen PVC) na základě stupně odbarvení. Zkouška se provádí na vzorcích ve tvaru desek, které jsou vystaveny zvýšeným teplotám.
- Metoda A: Metoda v olejové lázni
- Metoda B: Metoda v sušárně
1.2 Tyto metody jsou vhodné pro stanovení odolnosti PVC k tepelné degradaci, která se projeví změnou barvy v závislosti na době zahřívání za standardních podmínek. Slouží pouze pro účely srovnávání a nelze ji použít pro barevné materiály.
1.3 Metoda A je jednoduchá metoda, která nemá velké nároky na zařízení a materiály se zkouší za normálního přístupu vzduchu.
Metoda B vyžaduje sušárnu s cirkulací vzduchu nastavenou tak, aby teplota během celé zkoušky byla stejnoměrná.
Doby stálosti zjištěné pomocí těchto metod nejsou srovnatelné a nelze je použít pro přímé srovnání.
-- Vynechaný text --