| |
ICS 39.060 Únor 2000
|
|
Stanovení niklu uvolněného z výrobků |
ČSN 42 1656 |
Reference test method for release of nickel from products intended to come into direct and prolonged contact with the skin
Méthode d'essai de référence pour la libération du nickel par les produits qui sont destinés à venir en contact direct et prolongé avec la peau
Referenzprüfverfahren zur Bestimmung der Nickellässigkeit von Produkten die in direkten und länger andauernden Kontakt mit der Haut kommen
Tato norma je českou verzí evropské normy EN 1811:1998. Evropská norma EN 1811:1998 má status české technické normy.
This standard is the Czech version of the European Standard EN 1811:1998. The European Standard EN 1811:1998 has the status of a Czech Standard.
|
© Český normalizační institut, 2000 57462 |
Národní předmluva
Souvisící předpisy
Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 301/1998 Sb., kterou se stanoví seznam chemických látek a chemických přípravků, jejichž výroba, uvádění na trh a používání je omezeno
Směrnice Rady a Evropského parlamentu 94/27/EC, která po 12. doplňuje směrnici 76/769/EEC, týkající se určitých nebezpečných látek a přípravků, jejichž uvádění na trh a používání je omezeno.
Vypracování normy
Zpracovatel : Sklářský ústav, s.p., Hradec Králové,
IČO 15063291, Miluše Miličová, ing. Vítězslav Křesťan, CSc.
Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Alexandra Červená
|
EVROPSKÁ NORMA EN 1811 |
ICS 39.060
Deskriptory: precious metals, nickel alloys, tests, migrations, nickel, determination, speed, accident, prevention
|
Stanovení niklu uvolněného z výrobků Reference test method for release of nickel |
|
|
Méthode d'essai de référence pour la libération du nickel par les produits qui sont destinés à venir en contact direct et prolongé avec la peau |
Referenzprüfverfahren zur Bestimmung der Nickellässigkeit von Produkten die in direct und länger andauernden Kontakt mit der Hautkommen |
Tato evropská norma byla schválena CEN 1998-10-10. Členové CEN jsou povinni splnit Vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se musí této evropské normě bez jakýchkoli modifikací dát status národní normy. Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze obdržet na vyžádání v Ústředním sekretariátu nebo u kteréhokoliv člena CEN.
Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce, přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou odpovídá a kterou notifikuje Ústřednímu sekretariátu, má stejný status jako oficiální verze.
Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
|
CEN |
|
Evropská komise pro normalizaci |
|
European Committee for Standardization |
|
Comité Européen de Normalisation |
|
Europäisches Komitee für Normung |
|
Ústřední sekretariát: rue de Stassart 36, B-1050 Brussels |
Ó1998 CEN Veškerá práva pro využití v jakékoli formě
a v jakékoliv množství jsou vyhrazena národním členům CEN. Ref.č.EN 1811: 1998 E
Obsah
Strana
Předmluva......................................................................................................................................................................................... 5
Úvod................................................................................................................................................................................................... 5
1 Předmět normy.......................................................................................................................................................................... 5
2 Podstata metody........................................................................................................................................................................ 5
3 Chemikálie................................................................................................................................................................................. 5
4 Přístroje a pomůcky.................................................................................................................................................................. 6
5 Vzorky........................................................................................................................................................................................... 7
6 Postup zkoušek......................................................................................................................................................................... 8
7 Výpočty......................................................................................................................................................................................... 9
8 Protokol o zkoušce.................................................................................................................................................................... 9
Příloha A (informativní) Statistická nejistota zkušebního postupu a interpretace výsledků............................................ 10
Příloha B (informativní) Pravidla pro výrobu a přípravu referenčního materiálu................................................................. 11
Příloha C (informativní) Identifikace a stanovení plochy vzorku; a potažení nepodstatných (nedůležitých) ploch....... 13
Příloha D (informativní) Předměty vyrobené z materiálů, které mohou uvolňovat malé množství niklu......................... 14
Příloha E (informativní) Literatura............................................................................................................................................... 15
Předmluva
Tato evropská norma byla připravena technickou komisí
CEN/TC 283 „Ušlechtilé kovy - použití v klenotnictví a užitých výrobcích“, jejíž sekretariát je v BSI.
Této evropské normě je nutno nejpozději do května 1999 dát status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu je nutno zrušit nejpozději do května 1999. Přílohy A, B, C,D a E jsou informativní.
Podle Vnitřních předpisů CEN/CENELEC jsou povinny tuto evropskou normu zavést národní normalizační organizace následujících zemí: Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
Úvod
Nepříznivá reakce kůže na nikl je známa po mnoho desetiletí.
Nikl je nyní nejčastější příčinou kontaktní alergie v Evropě a 10 - 20 % ženské populace je na nikl alergická. Pokožkou vstřebávané ionty niklu, které jsou uvolňovány z některých materiálů s obsahem niklu v přímém a dlouhodobém styku s pokožkou, způsobují její zvýšenou citlivost. Delší vystavení se rozpustným solím niklu má za následek alergickou kontaktní dermatitidu. Je známo, že na vyvolání zvýšené citlivosti na nikl jsou nutné vyšší hladiny působení než ty, které vyvolávají reakci u lidí s vyšší citlivostí. Lidé jsou různě citliví na nikl. Tento velice rozšířený zdravotní problém byl příčinou urychleného zavedení několika opatření navržených ke snížení jeho dalšího šíření. Tato opatření zahrnují i tuto normu,která se pokouší o určení chemické zkoušky in vitro co nejvíce odpovídající různým lidským biologickým reakcím, které se objevují při přímém a dlouhodobém styku kovových předmětů s obsahem niklu s pokožkou. Tato norma umožňuje měřit množství uvolněného niklu z předmětu ponořeného na týden do roztoku umělého potu. Je to první pokus o normalizaci zkušební metody, která se dříve využívala ve výzkumu a očekává se, že si na základě dalších zkušeností vyžádá brzkou revizi. Tato norma také popisuje přípravu referenčního materiálu, který napomáhá laboratoři dosáhnout přijatelnou přesnost.
Klinické hodnocení epikutánním plátkovým testem úzkého výběru slitin a povlaků obsahujících nikl u osob citlivých na nikl ukázalo, že vysoké a nízké hodnoty dosažené současnou analytickou metodou těsně korespondují s reakcí těchto osob na zmíněný test. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/27/EC (OJ č.L 188 z 22.7.94) stanovuje jako prahovou rychlost uvolňování niklu 0,5 mg/cm2/týden. Aby se zabránilo tomu, že předměty, které mají hodnotu blízkou tomuto číslu, nebudou zbytečně vylučovány z evropského obchodu v důsledku obtíží obsažených v této zkušební metodě, zvláště když se použije u složitě tvarovaných předmětů, násobí se naměřené množství uvolněného niklu faktorem 0,1. Po této úpravě by už materiály, o kterých je známo, že způsobují zvýšenou citlivost na nikl, neměly být dovoleny. Lze spolehlivě očekávat, že používáním této normy se značně omezí rozšiřování alergické kontaktní dermatitidy na nikl. Zkušenosti s jejím používáním a další epidemiologický a klinický výzkum mohou vést ke změnám ve zkušebním postupu a/nebo v interpretaci zkušebního výsledku.
1 Předmět normy
Tato evropská norma specifikuje metodu pro simulaci uvolňování niklu z předmětů, určených k přímému a dlouhodobému styku s pokožkou, aby se zjistilo, zda tyto předměty uvolňují nikl rychlostí větší než 0,5 mg/cm2/týden.
-- Vynechaný text --