ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ICS 13.220.10 Červen 2012

Fire protection equipment – Carbon dioxide extinguishing systems for use on premises – Design and installation

Équipement de protection contre l’incendie – Installations fixes d’extinction par dioxyde de carbone utilisées dans
les bâtiments – Conception et installation

Tato norma je českou verzí mezinárodní normy ISO 6183:2009. Překlad byl zajištěn Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Má stejný status jako oficiální verze.

This standard is the Czech version of the International Standard ISO 6183:2009. It was translated by Czech Office for Standards, Metrology and Testing. It has the same status as the official version.

Národní předmluva

Informace o citovaných dokumentech

ISO 1182:2002 zrušena, nahrazena ISO 1182:2010 zavedenou v ČSN EN ISO 1182:2010 (73 0882) Zkoušení reakce stavebních výrobků na oheň – Zkouška nehořlavosti

ISO 3864-1:2002 zavedena v ČSN ISO 3864-1:2003 (01 8011) Grafické značky – Bezpečnostní barvy bezpečnostní značky – Část 1: Zásady navrhování bezpečnostních značek na pracovištích a ve veřejných prostorech

ISO 5923:1989 zavedena v ČSN EN 25923 (38 9031) Požární ochrana – Hasiva – Oxid uhličitý

ISO 14520-1:2006 nezavedena, zapracována v EN 15004-1:2008 zavedenou v ČSN EN 15004-1 (38 9250) Plynová hasicí zařízení – Fyzikální vlastnosti a návrh zařízení – Část 1: Všeobecné požadavky

ISO 16003:2008 nezavedena

Souvisící právní předpisy

Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)

Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů

Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS

Vypracování normy

Zpracovatel: PAVUS, a. s. Centrum technické normalizace pro požární ochranu, IČ 60193174, Ing. Jaroslav Dufek, Ivana Petrašová

Technická normalizační komise: TNK 132 Technické prostředky a zařízení požární ochrany

Pracovník Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví: Ing. Radek Špaček

MEZINÁRODNÍ NORMA

Hasicí zařízení – Hasicí zařízení na oxid uhličitý ISO 6183
pro použití v objektech – Návrh a instalace Druhé vydání
2009-06-15

ICS 13.220.10

Obsah

Strana

Předmluva 7

Úvod 8

1 Předmět normy 9

2 Citované dokumenty 9

3 Termíny a definice 9

4 Použití a omezení 12

4.1 Obecně 12

4.2 Používání hasicích zařízení na oxid uhličitý 12

4.3 Omezení hasicích zařízení na oxid uhličitý 12

4.4 Omezení teploty 12

5 Bezpečnost 12

5.1 Ohrožení zdraví pracovníků 12

5.2 Bezpečnostní opatření 13

5.2.1 Obvykle obývané a obvykle neobývané prostory 13

5.2.2 Výstražné nápisy pro obyvatelné prostory 13

5.2.3 Výstražné nápisy pro neobyvatelné prostory 16

5.3 Nebezpečí úrazu elektrického původu 16

5.4 Elektrické zemnění 17

5.5 Elektrostatický výboj 17

6 Návrh hasicího zařízení 17

6.1 Obecně 17

6.1.1 Specifikace 17

6.1.2 Pracovní dokumenty 18

6.2 Dodávka oxidu uhličitého 18

6.2.1 Kvalita 18

6.2.2 Množství 18

6.2.3 Uspořádání zásobníku 18

6.2.4 Zásobníky 19

6.3 Rozvod hasiva 20

6.3.1 Obecně 20

6.3.2 Potrubí 21

6.3.3 Tvarovky 21

6.3.4 Závěsy potrubí a ventilů 21

Strana

6.3.5 Ventily 22

6.3.6 Hubice 22

6.4 Chráněné prostory (úplné zaplavování) 23

6.4.1 Konstrukční pevnost 23

6.4.2 Ztráta přes otvory 23

6.4.3 Větrací zařízení 24

6.5 Detekční, aktivační a regulační zařízení 24

6.5.1 Obecně 24

6.5.2 Odstavení provozu a zařízení 24

6.5.3 Automatická detekce požáru 24

6.5.4 Ovládací zařízení 24

6.5.5 Řídicí zařízení 25

6.5.6 Poplachová a indikační zařízení při spouštění 25

7 Výpočty průtoku a koncentrace oxidu uhličitého 26

7.1 Obecně 26

7.2 Výpočty průtoku hasicího zařízení 26

7.2.1 Obecně 26

7.2.2 Ztráty třením 26

7.2.3 Pokles tlaku 26

7.2.4 Ventily a tvarovky 26

7.2.5 Výpočty podle dané instalace 27

7.2.6 Zvláštní požadavky 27

7.3 Požadavky na koncentraci oxidu uhličitého 27

7.3.1 Hašení 27

7.3.2 Stanovení návrhové koncentrace 27

7.3.3 Inertizace 27

7.4 Množství hasiva pro úplné zaplavení 28

7.4.1 Obecně 28

7.4.2 Návrhové množství 28

7.4.3 Součinitel K_B 28

7.5 Návrh zařízení pro lokální hašení 31

7.5.1 Obecně 31

7.5.2 Požadavky na oxid uhličitý 31

7.5.3 Dimenzování na základě plošné metody 31

7.5.4 Výtoková rychlost stanovená objemovou metodou 32

7.6 Doba trvání ochrany 34

7.7 Charakteristika hasicího zařízení 34

7.7.1 Doba vypouštění 34

7.7.2 Prodloužená doba vypouštění 34

8 Uvádění do provozu a přejímka 34

8.1 Obecně 34

8.2 Zkoušky 34

8.2.1 Obecně 34

Strana

8.2.2 Kontrola chráněného prostoru 34

8.2.3 Přezkoumání mechanických komponentů 35

8.2.4 Přezkoumání neporušenosti chráněného prostoru 36

8.2.5 Přezkoumání elektrických komponentů 36

8.2.6 Předběžné funkční testy 36

8.2.7 Funkční zkouška hasicího zařízení 37

8.2.8 Dálkové monitorování funkcí (přichází-li to v úvahu) 37

8.2.9 Primární zdroj energie řídicího panelu 37

8.2.10 Dokončení funkčních zkoušek 37

8.3 Předávací protokol a dokumentace 38

9 Kontrola, údržba, zkoušení a zaškolení 38

9.1 Obecně 38

9.2 Kontrola 38

9.2.1 Obecně 38

9.2.2 Zásobník 38

9.2.3 Hadice 38

9.2.4 Chráněné prostory 38

9.3 Údržba 38

9.3.1 Obecně 38

9.3.2 Program kontroly uživatele 39

9.3.3 Časový program údržby 39

9.4 Zaškolení 39

Příloha A (normativní) Pracovní dokumentace 40

Příloha B (normativní) Stanovení světlosti hubice a potrubí hasicího zařízení na oxid uhličitý 41

Příloha C (informativní) Ověřování funkčnosti hasicího zařízení 49

Příloha D (informativní) Všeobecné informace o oxidu uhličitém 50

Příloha E (informativní) Příklady výpočtů 54  

© ISO 2009

Veškerá práva vyhrazena. Pokud není specifikováno jinak, nesmí být žádná část této publikace reprodukována nebo používána v jakékoliv formě nebo jakýmkoliv způsobem, elektronickým nebo mechanickým, včetně fotokopií a mikrofilmů, bez písemného svolení buď od organizace ISO na níže uvedené adrese, nebo od členské organizace ISO v zemi žadatele.

ISO copyright office

Case postale 56 · CH-1211 Geneva 20

Tel. + 41 22 749 01 11

Fax + 41 22 749 09 47

E-mail copyright@iso.org

Web www.iso.org

Published in Switzerland

Předmluva

ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) je celosvětovou federací národních normalizačních orgánů (členů ISO). Mezinárodní normy obvykle připravují technické komise ISO. Každý člen ISO, který se zajímá o předmět, pro který byla vytvořena technická komise, má právo být v této technické komisi zastoupen. Práce se zúčastňují také vládní i nevládní mezinárodní organizace, s nimiž ISO navázala pracovní styk. ISO úzce spolupracuje s Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) ve všech záležitostech normalizace v elektrotechnice.

Mezinárodní normy jsou navrhovány v souladu s pravidly uvedenými ve Směrnicích ISO/IEC, část 2.

Hlavním úkolem technických komisí je tvorba mezinárodních norem. Návrhy mezinárodních norem přijaté technickými komisemi se rozesílají členským orgánům k hlasování. Zveřejnění mezinárodní normy vyžaduje schválení alespoň 75 % hlasujících členů.

Upozorňuje se na možnost, že některé prvky tohoto dokumentu mohou být předmětem patentových práv. ISO nelze činit odpovědnou za identifikaci libovolného patentového práva nebo všech takových patentových práv.

ISO 6183 byla vypracována technickou komisí ISO/TC 21 Zařízení pro požární ochranu a pro hašení požárů, subkomise SC 8 Plynná hasiva a hasicí zařízení na plyn.

Toto druhé vydání ruší a nahrazuje první vydání (ISO 6183:1990), které bylo technicky revidováno.

Úvod

Tato mezinárodní norma je určena pro použití těmi, kteří se zabývají nakupováním, navrhováním, instalováním, zkoušením, kontrolou, schvalováním, provozováním a udržováním hasicích zařízení na oxid uhličitý (CO₂).

Tato mezinárodní norma platí pouze pro stabilní hasicí zařízení na oxid uhličitý v budovách a v jiných pozemních stavbách. I když by všeobecné zásady mohly být rovněž aplikovány pro jiné účely (např. námořní použití), budou muset být pro tato jiná použití s jistotou zohledněny doplňující aspekty, a tudíž použití požadavků uvedených v této mezinárodní normě nebude pravděpodobně v plném rozsahu vyhovující. Všeobecné informace o oxidu uhličitém jako o hasivu, jsou uvedeny v příloze D. Může se jednat o užitečné informace pro ty, kteří nejsou příliš obeznámeni s charakteristikami tohoto hasiva.

Při zpracování ISO 6183 se předpokládalo, že prováděním jejích ustanovení budou pověřeny osoby, které jsou odpovídajícím způsobem kvalifikovány a mají zkušenosti se specifikováním, navrhováním, instalací, zkoušením, schvalováním, kontrolou, provozováním a údržbou systémů a zařízení, pro něž byl tento návod připraven a od nichž se může očekávat, že budou zajišťovat povinnou péči týkající se předcházení zbytečnému vypouštění oxidu uhličitého. V tomto vydání jsou zahrnuty nové požadavky na minimalizování potřeby vypouštět oxid uhličitý během postupů zkoušení a uvádění do činnosti. Tyto požadavky souvisejí se začleněním zkoušení celistvosti prostoru.

Po mnoho let je oxid uhličitý považován za efektivní hasivo pro hašení požárů hořlavých kapalin, jakož i požárů při výskytu nebezpečí třídy A a zařízení pod napětím. Nicméně se nesmí při plánování komplexních schémat zapomenout na to, že by se mohla vyskytovat i nebezpečí, pro něž není toto hasivo vhodné, nebo že za určitých okolností nebo v určitých situacích mohou při jeho použití nastat nebezpečí, která vyžadují zvláštní bezpečnostní opatření.

Použití oxidu uhličitého pro úplná zaplavení prostorů obývaných osobami se již nedoporučuje. V ISO 14520 jsou uvedeny požadavky na jiná hasiva, která se mohou v těchto prostorech použít vhodněji.

Je důležité, aby se požární ochrana budovy nebo výrobního objektu zvažovala jako celek. Zařízení na oxid uhličitý tvoří pouze část, byť i důležitou část, dostupných zařízení. Nelze předpokládat, že se jejich použitím odstraní nutnost zvažovat doplňující opatření, např. zajištění přenosných hasicích přístrojů nebo jiných pojízdných zařízení pro první zásah nebo užití v případě nouze, nebo nutnost zabývat se zvláštními nebezpečími.

Informace týkající se těchto záležitostí lze získat od příslušného výrobce oxidu uhličitého nebo hasicího zařízení. O informace lze rovněž požádat příslušný hasičský záchranný sbor, úřady bezpečnosti práce a pojišťovací společnosti. Kromě toho budou muset být podle potřeby učiněny odkazy na jiné národní normy a zákonné předpisy příslušné země.

Je nezbytné, aby hasicí zařízení byla pečlivě udržována a byla tak podle potřeby připravena k okamžitému použití. Pravidelná údržba je často opomíjena nebo jí vlastník zařízení nevěnuje dostatečnou pozornost. Její opomíjení však ohrožuje životy uživatelů objektů a vyvolává riziko ochromujících finančních ztrát. Význam údržby nelze dost dobře zdůraznit. Kontrola – přednostně třetí stranou – má zahrnovat hodnocení, jehož závěrem je, že hasicí zařízení i nadále poskytuje z hlediska daného rizika dostatečnou ochranu (chráněné prostory, jakož i stav techniky, se mohou časem měnit).

1 Předmět normy

Tato mezinárodní norma stanovuje požadavky a uvádí doporučení týkající se navrhování, instalace, zkoušení, údržby a bezpečnosti stabilních hasicích zařízení na oxid uhličitý v budovách, výrobních objektech nebo jiných stavbách. Norma neplatí pro hasicí zařízení na lodích, v letadlech, automobilech ani pro pojízdná hasicí zařízení nebo pro podzemní hasicí zařízení v odvětví hornictví; neplatí ani pro inertizační zařízení oxidem uhličitým.

Návrh zařízení v případech, kdy neuzavíratelný otvor (otvory) překračuje stanovenou plochu a kdy otvor (otvory) mohou být vystaveny účinkům větru, není specifikován, ačkoli je uveden obecný návod na postup, který se v takových případech použije (viz 7.4.3.2).

Konec náhledu - text dále pokračuje v placené verzi ČSN.