ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ICS 19.100 Duben 2009

Nedestruktivní zkoušení –
Zkušební metoda pro analýzu zbytkového
pnutí pomocí rentgenové difrakce

ČSN
EN 15305

01 5094

 

Non-destructive testing – Test method for residual stress analysis by X-ray diffraction

Essais non-destructifs – Méthode d’essai pour l’analyse des contraintes résiduelles par diffraction des rayons X

Zerstörungsfreie Prüfung – Röntgendiffraktometrisches Prüfverfahren zur Ermittlung der Eigenspannungen

Tato norma je českou verzí evropské normy EN 15305:2008. Překlad byl zajištěn Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Má stejný status jako oficiální verze.

This standard is the Czech version of the European Standard EN 15305:2008. It was translated by Czech Office for Standards, Metrology and Testing. It has the same status as the official version.

 

Národní předmluva

Informace o citovaných normativních dokumentech

EN 13925-1:2003 zavedena v ČSN EN 13925-1:2003 (01 5094) Nedestruktivní zkoušení – Rentgenová difrakce polykrystalických a amorfních materiálů – Část 1: Všeobecné zásady

EN 13925-2:2003 zavedena v ČSN EN 13925-2:2003 (01 5094) Nedestruktivní zkoušení – Rentgenová difrakce polykrystalických a amorfních materiálů – Část 2: Postupy

EN 13925-3:2005 zavedena v ČSN EN 13925-3:2005 (01 5094) Nedestruktivní zkoušení – Rentgenová difrakce polykrystalických a amorfních materiálů – Část 3: Přístroje

ISO 5725-1 zavedena v ČSN ISO 5725-1 (01 0251) Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření – Část 1: Obecné zásady a definice

ISO 5725-2 zavedena v ČSN ISO 5725-2 (01 0251) Přesnost (správnost a shodnost) metod měření a výsledků měření – Část 2: Základní metoda pro stanovení opakovatelnosti a reprodukovatelnosti normalizované metody měření

Vypracování normy

Zpracovatel: Jaroslav Dvořák, Echo-Test, IČ 18667074

Technická normalizační komise: TNK 80 Nedestruktivní zkoušení

Pracovník Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví: Ing. Lubomír Drápal, CSc.

EVROPSKÁ NORMA EN 15305
EUROPEAN STANDARD
NORME EUROPÉENNE
EUROPÄISCHE NORM Srpen 2008

ICS 19.100

Nedestruktivní zkoušení – Zkušební metoda pro analýzu zbytkového pnutí pomocí rentgenové difrakce

Non-destructive testing – Test method for residual stress analysis by X-ray diffraction 

Essais non-destructifs – Méthode d’essai
pour l’analyse des contraintes résiduelles
par diffraction des rayons X

Zerstörungsfreie Prüfung – Röntgendiffraktometrisches Prüfverfahren zur Ermittlung der Eigenspannungen

Tato evropská norma byla schválena CEN 2008-07-04.

Členové CEN jsou povinni splnit Vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se musí této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací dát status národní normy. Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze obdržet na vyžádání v Řídicím centru nebo u kteréhokoliv člena CEN.

Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Řídicímu centru, má stejný status jako oficiální verze.

Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, Bulharska, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.

CEN

Evropský výbor pro normalizaci

European Committee for Standardization

Comité Européen de Normalisation

Europäisches Komitee für Normung

Řídicí centrum: rue de Stassart 36, B-1050 Brusel

© 2008 CEN Veškerá práva pro využití v jakékoli formě a jakýmikoli prostředky Ref. č. EN 15305:2008 E
jsou celosvětově vyhrazena národním členům CEN.

Obsah

Strana

Předmluva 8

Úvod 9

1 Předmět normy 10

2 Citované normativní dokumenty 10

3 Termíny, definice a značky 11

3.1 Termíny a definice 11

3.2 Značky a zkratky 11

4 Principy 12

4.1 Všeobecné principy měření 12

4.2 Analýza dvojosého napětí 14

4.3 Analýza trojosého napětí 15

5 Vzorek 16

5.1 Charakteristiky materiálu 16

5.1.1 Všeobecně 16

5.1.2 Tvar, rozměry a hmotnost 16

5.1.3 Složení a homogenita vzorku 16

5.1.4 Velikost zrn a difraktujících domén 16

5.1.5 Průsvitnost vzorku rentgenovým zářením 17

5.1.6 Povlaky a tenké vrstvy 17

5.2 Příprava vzorku 17

5.2.1 Příprava povrchu 17

5.2.2 Hloubkové profilování napětí 17

5.2.3 Velký vzorek nebo komplexní geometrie 17

6 Zařízení 18

6.1 Všeobecně 18

6.2 Volba zařízení 18

6.2.1 Všeobecně 18

6.2.2 w-metoda 19

6.2.3 c-metoda 20

6.2.4 Modifikovaná c-metoda 20

6.2.5 Další geometrie 21

6.3 Výběr záření 21

6.4 Výběr detektoru 22

6.5 Výkon zařízení 23

6.5.1 Justáž 23

6.5.2 Výkon goniometru 23

6.6 Kvalifikace a ověřování zařízení 23

6.6.1 Všeobecně 23

6.6.2 Kvalifikace 23

6.6.3 Ověřování výkonu kvalifikovaného zařízení 24

7 Experimentální metoda 25

7.1 Všeobecně 25

Strana

7.2 Polohování vzorku 25

7.3 Difrakční podmínky 26

7.4 Sběr dat 26

8 Zpracování dat 27

8.1 Všeobecně 27

8.2 Zpracování difrakčních dat 27

8.2.1 Všeobecně 27

8.2.2 Korekce intenzity 27

8.2.3 Určení pozice difrakční linie 28

8.2.4 Korekce polohy difrakční linie 28

8.3 Výpočet napětí 28

8.3.1 Výpočet deformací a napětí 28

8.3.2 Chyby a nejistoty [16], [17] 29

8.4 Kritické zhodnocení výsledků 30

8.4.1 Všeobecně 30

8.4.2 Vizuální kontrola 30

8.4.3 Kvantitativní kontrola 30

9 Zápis 31

10 Experimentální určení XEC konstant 31

10.1 Úvod 31

10.2 Zátěžové zařízení 32

10.3 Vzorek 32

10.4 Kalibrace zátěžového zařízení a přizpůsobení vzorku 32

10.5 Měření na difraktometru 33

10.6 Výpočet XEC konstant 33

11 Referenční vzorky 33

11.1 Úvod 33

11.2 Referenční vzorek bez napětí 34

11.2.1 Všeobecně 34

11.2.2 Příprava vzorku bez napětí 34

11.2.3 Metoda měření 34

11.3 Referenční vzorek pro měření napětí 34

11.3.1 Laboratorně kvalifikovaný (LQ) referenční vzorek pro měření napětí 34

11.3.2 Mezilaboratorně kvalifikovaný (ILQ) vzorek pro měření napětí 35

12 Limitující případy 35

12.1 Úvod 35

12.2 Přítomnost podpovrchového gradientu napětí 35

12.3 Gradient povrchového napětí 36

12.4 Drsnost povrchu 36

12.5 Nerovné povrchy 36

12.6 Účinky mikrostruktury vzorku 36

12.6.1 Texturované materiály 36

12.6.2 Vícefázové materiály 37

12.7 Široké difrakční linie 37

Strana

Příloha A  (informativní) Schematické znázornění evropského projektu standardizace XRPD 39

Příloha B  (informativní) Zdroje zbytkových napětí 40

B.1 Všeobecně 40

B.2 Mechanické procesy 40

B.3 Tepelné procesy 40

B.4 Chemické procesy 40

Příloha C (normativní) Určení stavu napětí – Všeobecný postup 41

C.1 Všeobecně 41

C.2 Použití přesné definice deformace 41

C.2.1 Všeobecně 41

C.2.2 Určení složek tenzoru napětí 42

C.2.3 Určení q a d0 42

C.3 Používání aproximace definice deformace 42

C.3.1 Všeobecně 42

C.3.2 Určení složek tenzoru napětí 43

C.3.3 Určení q0 a d0 43

Příloha D (informativní) Nejnovější poznatky 44

D.1 Měření napětí použitím dvojdimenzionálních difrakčních dat 44

D.2 Vyhodnocení zbytkového napětí v blízkosti povrchu s hloubkovým rozlišením – Metoda rozptylového vektoru 46

D.3 Zlepšení správnosti použitím rovnovážných podmínek pro určení profilu napětí 47

Příloha E (informativní) Detaily vyhodnocení změřených dat 48

E.1 Korekce intenzity při skenování 48

E.1.1 Všeobecně 48

E.1.2 Konverze divergenční štěrbiny 48

E.1.3 Absorpční korekce 49

E.1.4 Korekce pozadí 49

E.1.5 Lorentzova-polarizační korekce 50

E.1.6 Odstranění složky Kalpha2 50

E.2 Určení polohy difrakční linie 51

E.2.1 Těžišťové metody 51

E.2.2 Aproximace parabolou 51

E.2.3 Aproximace profilovou funkcí 51

E.2.4 Metoda středu šířky při x % výšky 51

E.2.5 Kros-korelační metoda 52

E.3 Korekce polohy difrakční linie 52

E.3.1 Všeobecně 52

E.3.2 Zbývající rozjustování 52

E.3.3 Korekce průsvitnosti 53

Příloha F (informativní) Všeobecný popis akvizičních metod (metod sběru dat) 54

F.1 Úvod 54

F.2 Definice 54

F.3 Popis různých akvizičních metod 56

F.3.1 Všeobecná metoda 56

Strana

F.3.2 Omega (w) metoda 57

F.3.3 Chi (c) metoda 58

F.3.4 Metoda kombinovaného náklonu (také nazývaná metodou rozptylového vektoru) 59

F.3.5 Modifikovaná chi metoda 60

F.3.6 Metoda malého úhlu dopadu 62

F.3.7 Modifikovaná omega metoda 63

F.3.8 Použití 2D (plošného) detektoru 63

F.4 Výběr úhlů f a y 64

F.5 Stereografická projekce 65

Příloha G  (informativní) Běžný postup měření napětí "a" dedikovaný postup pro měření napětí 67

G.1 Úvod 67

G.2 Všeobecně 67

G.2.1 Úvod 67

G.2.2 Běžný postup měření napětí pro jeden vzorek 67

G.2.3 Dedikovaný postup pro měření napětí pro velmi podobné vzorky 67

Bibliografie 68

Předmluva

Tento dokument (EN 15305:2008) byl vypracován technickou komisí CEN/TC 138 „Nedestruktivní zkoušení“, jejíž sekretariát zajišťuje AFNOR.

Této evropské normě je nutno nejpozději do února 2009 dát status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, je nutno zrušit nejpozději do února 2009.

Je nutné upozornit na možnost, že některé prvky tohoto dokumentu mohou být předmětem patentových práv. CEN [a/nebo CENELEC] nelze činit odpovědným za identifikaci kteréhokoliv nebo všech takových patentových práv.

Tématem „Nedestruktivní zkoušení – Rentgenová difrakce polykrystalických a amorfních materiálů“ se zabývá tento dokument a několik dalších evropských norem, jmenovitě:

Pro vyjádření spojitosti mezi tématy popsanými v jednotlivých normách, je v příloze A uveden diagram znázorňující typické operace ve vztahu na XRPD.

Podle Vnitřních předpisů CEN/CENELEC jsou tuto evropskou normu povinny zavést národní normalizační organizace následujících zemí: Belgie, Bulharska, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Malty, Maďarska, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.

Úvod

Zbytkové deformace v krystalických materiálech mohou být určeny analýzou rentgenové difrakce. Za předpokladu lineárních elastických distorzí jsou vypočteny příslušná zbytková pnutí.

V tomto dokumentu se popisuje postup měření a techniky analýzy.

1 Předmět normy

Tato evropská norma popisuje nedestruktivní metodu měření pro stanovení makroskopického zbytkového nebo aplikovaného pnutí v oblasti těsně pod povrchem pomocí analýzy rentgenovou difrakcí u polykrystalických vzorků nebo komponentů.

Mohou být analyzovány veškeré materiály s dostatečným stupněm krystalinity, avšak s omezeními v následujících případech (stručné indikace jsou uvedeny v kapitole 12):

Specifické procedury vyvíjené pro určení zbytkového napětí v případech uvedených výše nejsou v tomto dokumentu obsaženy.

Popsaná metoda je založena na úhlově disperzní metodě v reflexní geometrii tak jak je popsána v normě EN 13925-1.

Doporučení obsažená v tomto dokumentu jsou míněna pro analýzu pnutí, kde je určen pouze posuv difrakční linie.

Tato Evropská norma nepokrývá metody analýzy zbytkového pnutí založené na synchrotronovém rentgenovém záření a nebere v úvahu vyčerpávajícím způsobem veškeré možné oblasti použití.

Ochrana před zářením. Vystavení kterékoliv části lidského těla rentgenovému záření může být zdraví škodlivé. Tudíž kdykoliv je používáno rentgenové zařízení, je nezbytné přijmout odpovídající opatření, tak aby byla ochráněna jak obsluha tak kterákoliv jiná osoba v okolí. Doporučený postup při ochraně před zářením je, stejně jako limity pro stupně ozáření, ustanovený v národní legislativě každé země. Pokud v zemi nejsou oficiální regulace nebo doporučení, aplikují se nejnovější doporučení Mezinárodní komise pro radiologickou ochranu.

Konec náhledu - text dále pokračuje v placené verzi ČSN.