|
ICS 01.040.21; 21.120.40 Únor 2005
Vibrace - Požadavky na jakost vyvážení rotorů |
ČSN 01 1410 |
Mechanical vibration - Balance quality requirements for rotors in a constant (rigid) state - Part 1: Specification
and verification of balance tolerances
Vibrations mécaniques - Exigences en matière de qualité dans l'équilibrage pour les rotors en état rigide (constant) -
Partie 1: Spécification et vérification des tolérances d'équilibrage
Mechanische Schwingungen - Anforderungen an die Auswuchtgüte von Rotoren in konstantem (starrem) Zustand -
Teil 1: Festlegung und Nachprüfung der Unwuchttoleranz
Tato norma je českou verzí mezinárodní normy ISO 1940-1:2003. Mezinárodní norma ISO 1940-1:2003 má status české technické normy.
This standard is the Czech version of the International Standard ISO 1940-1:2003. The International Standard ISO 1940-1:2003 has the status of a Czech Standard.
Nahrazení předchozích norem
Touto normou se nahrazuje ČSN ISO 1940-1 (01 1410) z dubna 1995.
|
© Český normalizační institut, 2005 72139 |
Národní předmluva
Citované normy
ISO 1925:2001 zavedena v ČSN ISO 1925:2003 (01 1401) Vibrace - Vyvažování - Slovník
ISO 1940-2 zavedena v ČSN ISO 1940-2 (01 1410) Vibrace - Požadavky na jakost vyvážení tuhých rotorů - Část 2: Chyby při vyvažování
Vypracování normy
Zpracovatel: SVUSS Praha, spol. s r.o., IČ 25652494, Ing. Vladimír Borůvka, CSc.
Technická normalizační komise: TNK 11 Vibrace a rázy
Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Jaromír Čížek
MEZINÁRODNÍ NORMA |
Vibrace - Požadavky na jakost vyvážení rotorů ISO 1940-1 |
ICS 01.040.21; 21.120.40
Obsah
Strana
Předmluva......................................................................................................................................................................................... 5
Úvod................................................................................................................................................................................................... 6
1 Předmět normy.................................................................................................................................................................... 7
2 Normativní odkazy............................................................................................................................................................... 7
3 Termíny a definice............................................................................................................................................................... 7
4 Náležitosti vyvažování......................................................................................................................................................... 9
4.1 Obecně.................................................................................................................................................................................. 9
4.2 Reprezentace nevyváženosti............................................................................................................................................. 9
4.3 Působení nevyváženosti................................................................................................................................................... 10
4.4 Referenční roviny pro vyvažovací tolerance................................................................................................................... 10
4.5 Korekční roviny................................................................................................................................................................... 11
4.6 Přípustný zbytkový nevývažek........................................................................................................................................... 12
5 Úvahy o podobnosti.......................................................................................................................................................... 12
5.1 Obecně................................................................................................................................................................................ 12
5.2 Přípustný zbytkový nevývažek a hmotnost rotoru.......................................................................................................... 13
5.3 Přípustný zbytkový specifický nevývažek a provozní otáčky......................................................................................... 13
6 Specifikace vyvažovacích tolerancí................................................................................................................................. 13
6.1 Obecně................................................................................................................................................................................ 13
6.2 Stupně jakosti vyvážení G................................................................................................................................................. 14
6.3 Experimentální stanovení................................................................................................................................................ 15
6.4 Metody založené na speciálních cílech......................................................................................................................... 15
6.5 Metody založené na potvrzených zkušenostech........................................................................................................... 15
7 Rozvržení přípustného zbytkového nevývažku do tolerančních rovin........................................................................ 18
7.1 Jedna rovina....................................................................................................................................................................... 18
7.2 Dvě roviny............................................................................................................................................................................ 18
8 Rozvržení vyvažovacích tolerancí do korekčních rovin................................................................................................. 19
8.1 Obecně................................................................................................................................................................................ 19
8.2 Jedna rovina....................................................................................................................................................................... 20
8.3 Dvě roviny............................................................................................................................................................................ 20
9 Rotorové sestavy............................................................................................................................................................... 20
9.1 Obecně................................................................................................................................................................................ 20
Strana
9.2 Vyvažování vcelku............................................................................................................................................................... 20
9.3 Vyvažování po částech...................................................................................................................................................... 20
10 Ověření zbytkové nevyváženosti...................................................................................................................................... 21
10.1 Obecně................................................................................................................................................................................ 21
10.2 Přejímací kritéria................................................................................................................................................................ 21
10.3 Ověření na vyvažovacím stroji.......................................................................................................................................... 21
10.4 Ověření mimo vyvažovací stroj........................................................................................................................................ 21
Příloha A (informativní) Příklad určení přípustného zbytkového nevývažku na základě stupně jakosti vyvážení G
a jeho rozvržení do tolerančních rovin............................................................................................................................ 23
Příloha B (informativní) Určení vyvažovacích tolerancí na základě mezní ložiskové síly.................................................. 26
Příloha C (informativní) Určení vyvažovacích tolerancí na základě vibračních mezí......................................................... 27
Příloha D (informativní) Určení vyvažovacích tolerancí na základě potvrzené zkušenosti............................................... 28
Příloha E (informativní) Pravidla pro převedení vyvažovacích tolerancí z tolerančních rovin do korekčních rovin....... 30
Bibliografie...................................................................................................................................................................................... 32
Předmluva
ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) je celosvětovou federací národních normalizačních orgánů (členů ISO). Na přípravě mezinárodních norem obvykle pracují technické komise ISO. Každý člen, který se zajímá o předmět, pro který byla vytvořena technická komise, má právo být zastoupen v této komisi. Práce se zúčastňují i mezinárodní organizace, vládní a nevládní, s nimiž ISO navázala pracovní styk. ISO úzce spolupracuje s Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) ve všech záležitostech normalizace v elektrotechnice.
Mezinárodní normy jsou navrhovány podle pravidel uvedených v Části 2 Směrnic ISO/IEC.
Hlavním úkolem technických komisí je příprava mezinárodních norem. Návrhy mezinárodních norem přijaté technickými komisemi se rozesílají členům ISO k hlasování. Vydání mezinárodní normy vyžaduje souhlas alespoň 75 % hlasujících členů.
Upozorňuje se na možnost, že některé prvky tohoto dokumentu mohou podléhat patentovým právům. ISO nesmí být činěna zodpovědnou za porušení některých nebo všech takových patentových práv.
Mezinárodní norma ISO 1940-1 byla připravena technickou komisí ISO/TC 108 Vibrace a rázy, subkomisí SC1 Vyvažování včetně vyvažovacích strojů.
Toto druhé vydání ruší a nahrazuje první vydání (ISO 1940-1:1986), které bylo technicky revidováno. Nejdůležitější změnou je zavedení referenčních rovin pro vyvažovací tolerance místo používání korekčních rovin jako rovin tolerančních.
ISO 1940 se souhrnným názvem Vibrace - Požadavky na jakost vyvážení rotorů v konstantním (tuhém) stavu se skládá z následujících částí:
– Část 1: Stanovení vyvažovacích tolerancí a ověření nevyváženosti
– Část 2: Chyby při vyvažování
Úvod
Obecný úvod k normám z oboru vyvažování bude prezentován v ISO 19499 (je připravována). Pro rotory v konstantním (tuhém) stavu jsou předmětem zájmu pouze výsledná nevyváženost a výsledná momentová nevyváženost (výsledná dvojicová nevyváženost), souhrnně často vyjadřované jako dynamická nevyváženost.
Současné vyvažovací stroje umožňují redukovat nevyváženost na malé mezní hodnoty. To by však bylo neekonomické. Naopak je třeba specifikovat požadavek na jakost vyvážení pro jakýkoliv vyvažovací úkol.
Stejně důležité je ověření zbytkových nevývažků. Při tomto ověření je třeba vzít v úvahu různé chyby při vyvažování. V ISO 1940-2 je popsán zlepšený postup pro zpracování chyb souvisejících s vyvažovacími stroji.
1 Předmět normy
Tato část normy ISO 1940 podává specifikace pro rotory v konstantním (tuhém) stavu. Stanovuje
a) vyvažovací tolerance,
b) potřebný počet korekčních rovin a
c) metody pro kontrolu zbytkové nevyváženosti.
Jsou také uvedena doporučení týkající se požadavků na jakost vyvážení rotorů v konstantním (tuhém) stavu v závislosti na typu stroje a na maximálních provozních otáčkách. Tato doporučení jsou založena na mezinárodních zkušenostech.
Tato část ISO 1940 má podporovat co nejpříznivější vztahy mezi výrobci a uživateli rotačních strojů stanovením přejímacích kritérií pro ověření zbytkových nevývažků.
Detailní pojednání o chybách spojených s vyvažováním a s ověřením zbytkové nevyváženosti je uvedeno v ISO 1940-2.
Tato část ISO 1940 se netýká rotorů v pružném stavu. Požadavky na jakost vyvážení rotorů v pružném stavu jsou uvedeny v ISO 11342.