|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Quantities and units - Part 10: Nuclear reactions and ionizing radiations
Grandeurs et unités - Partie 10: Réactions nucléaires et rayonnements ionisants
Größen und Einheiten - Teil 10: Kernreaktionen und ionisierende Strahlungen
Tato norma je identická s ISO 31-10:1992.
This standard is identical with ISO 31-10:1992.
Národní předmluva
Názvy veličin
Pokud je v originále uvedeno více názvů pro jednu veličinu, z nichž se některý název v češtině neužívá, není tento název v překladu uveden. Vzhledem k tomu, že v případech, kdy nemůže dojít k záměně, lze užívat pro veličiny i kratší název, je u některých názvů veličin část názvu uvedena v závorce. Tato část se nemusí užívat. Např. pravděpodobnost úniku (resonanční absorpci) se nazve buď pravděpodobnost úniku resonanční absorpci nebo pravděpodobnost úniku.
Citované normy
ISO 31-6:1992 zavedena v ČSN ISO 31-6, Světlo a příbuzná elektromagnetická záření (01 1300)
ISO 31-9:1992 zavedena v ČSN ISO 31-9, Atomová a jaderná fyzika (01 1300)
Nahrazení předchozích norem
Tato norma spolu s ČSN ISO 31-9 (01-1300) nahrazuje normu ČSN 01 1308 ze 7. 3. 1986
Vypracování normy
Zpracovatel: ADVIS, IČO 12582751, Dr. Bohdan Klimeš
Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Jarmila Millerová
Ó Český normalizační institut, 1996
|
|
|
|
Prázdná strana!
|
MEZINÁRODNÍ NORMA |
ISO 31-10 |
|
Veličiny a jednotky |
Třetí vydání |
|
Část 10: Jaderné reakce a ionizující záření |
1992-09-01 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
MDT 389.15/.16:535.16/.17:006.72
Deskriptory: system of units, international system of units, units of measurement, quantities, nuclear reactions, ionizing radiation, symbols, definitions, conversion of units, conversion factor
Předmluva
ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) je světovou federací národních normalizačních orgánů (členů ISO). Práci spojenou s přípravou mezinárodních norem provádějí obvykle technické komise ISO. Každá členská organizace, která se zajímá o obor, pro který byla zřízena technická komise, má právo být v této komisi zastoupena. Práce se také účastní vládní a nevládní mezinárodní organizace, které jsou ve styku s ISO. ISO spolupracuje úzce s Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) ve všech záležitostech elektrotechnické normalizace.
Návrhy mezinárodních norem, přijaté technickými komisemi, se rozesílají členským organizacím k hlasování. Vydání jako mezinárodní norma vyžaduje souhlas nejméně 75 % členských organizací, které se zúčastnily hlasování.
Mezinárodní normu ISO 31-10 zpracovala technická komise ISO/TC 12 Veličiny, jednotky, značky, převodní činitele.
Toto třetí vydání ruší a nahrazuje druhé vydání (ISO 31-10:1980). Největší technické změny proti prvnímu vydání jsou:
- bylo začleněno rozhodnutí Mezinárodní komise pro váhy a míry (Comité International des Poids et Mesures, CIPM) z roku 1980 o postavení doplňkových jednotek;
- jednotky v dočasném používání byly přesunuty do sloupce „Převodní činitele a poznámky";
- byla vypuštěna příloha.
Oborem působnosti technické komise ISO/TC 12 je normalizace jednotek a značek veličin a jednotek
(a matematických značek) užívaných v různých oborech vědy a techniky, a podle potřeby i určení jejich definic. Do oboru působnosti technické komise spadají také normalizované převodní činitele mezi různými jednotkami. V rámci této své odpovědnosti ISO/TC 12 zpracovala ISO 31.
Pod všeobecným názvem Veličiny a jednotky sestává ISO 31 z těchto částí:
- Část 0: Všeobecné zásady
- Část 1: Prostor a čas
- Část 2: Periodické a příbuzné jevy
- Část 3: Mechanika
- Část 4: Teplo
- Část 5: Elektřina a magnetismus
- Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření
- Část 7: Akustika
- Část 8: Fyzikální chemie a molekulová fyzika
- Část 9: Atomová a jaderná fyzika
- Část 10: Jaderné reakce a ionizující záření
- Část 11: Matematická znaménka a značky používané ve fyzikálních vědách a v technice
- Část 12: Podobnostní čísla
- Část 13: Fyzika pevných látek
Úvod
0.1 Uspořádání tabulek
Tabulky veličin a jednotek jsou v ISO 31 uspořádány tak, že na levých stranách jsou veličiny a na odpovídajících pravých stranách jednotky.
Všechny jednotky mezi dvěma plnými čarami patří k veličinám mezi odpovídajícími plnými čarami na levých stranách.
Kde bylo při revizi části ISO 31 změněno číslo některé položky, číslo z předchozího vydání je uvedeno v závorkách na levé straně pod novým číslem veličiny; položky, které nebyly uvedeny v předchozím vydání jsou označeny pomlčkou.*)
0.2 Tabulky veličin
Nejdůležitější veličiny v oboru působnosti tohoto dokumentu jsou uvedeny spolu se svými značkami a, ve většině případů, s definicemi. Definice jsou uvedeny pouze pro identifikaci; nečiní si nárok na úplnost.
U některých veličin je zdůrazněn jejich vektorový charakter, zvláště je-li to třeba pro definice, avšak nikoli všude a důsledně.
Ve většině případů se uvádí pouze jeden název a jedna značka pro veličinu; kde jsou dva nebo více názvů a dvě nebo více značek pro jednu veličinu bez zvláštního rozlišení, jsou všechny na stejné úrovni. Kde existují dva typy kursivních písmen (např. J, q, j, f, g, g) je uveden pouze jeden. To neznamená, že druhý není stejně přijatelný. Všeobecně se doporučuje, aby těmto variantám nebyly přisuzovány rozdílné významy. Značka v závorkách značí, že jde o „rezervní značku", která se použije, je-li v dané souvislosti hlavní značka použita v jiném významu.
0.3 Tabulky jednotek
0.3.1 Všeobecně
Jednotky jsou uvedeny spolu s mezinárodními značkami a definicemi. Další informace jsou v ISO 31-0.
Jednotky jsou uspořádány takto:
a) Názvy jednotek SI, které byly přijaty Generální konferencí pro váhy a míry (Conférence Générale des Poids et Mesures, CGPM), jsou vytištěny polotučně. Doporučuje se užívání jednotek SI a jejich dekadických násobků a dílů, přestože dekadické násobky a díly nejsou výslovně uváděny.
b) Názvy jednotek mimo SI, které mohou být používány spolu s jednotkami SI pro svou praktickou důležitost nebo protože se používají ve specializovaných oborech, jsou vytištěny normálním tiskem (textový tisk) a odděleny čárkovanou čarou od jednotek SI.
c) Názvy jednotek mimo SI, které mohou být dočasně používány spolu s jednotkami SI, jsou uvedeny ve sloupci „Převodní činitele a poznámky".
d) Názvy jednotek mimo SI, které se nepoužívají ve spojení s jednotkami SI, jsou uvedeny pouze v přílohách některých částí ISO 31 pro informaci. Tyto přílohy nejsou normativní. Jsou rozděleny do tří skupin:
1) zvláštní názvy jednotek soustavy CGS;
2) názvy jednotek vycházejících z jednotek stopa, libra a sekunda a některé příbuzné jednotky;
3) názvy jiných jednotek.
0.3.2 Poznámka k jednotkám veličin s rozměrem jedna
Koherentní jednotkou pro kteroukoli veličinu s rozměrem jedna je číslo jedna (1). Při vyjadřování takové veličiny se jednotka 1 zpravidla nepíše. Pro vyjadřování násobků nebo dílů se neužívají předpony. Místo předpon lze užít mocnin 10.
_______________
*) Tento odstavec se týká pouze norem ISO 31-.. Normy ČSN ISO 31-.. vycházejí v prvním vydání a označování předchozích čísel z norem ISO 31-.. není uváděno.
PŘÍKLADY
Index lomu n = 1,53 x 1 = 1,53
Reynoldsovo číslo Re = 1,32 x 103
S přihlédnutím k tomu, že se rovinný úhel všeobecně vyjadřuje poměrem dvou délek a prostorový úhel poměrem plochy a druhé mocniny délky, určila CIPM v roce 1980, že v mezinárodní soustavě jednotek jsou radián a steradián bezrozměrovými odvozenými jednotkami. To značí, že veličiny rovinný úhel a prostorový úhel jsou považovány za bezrozměrové odvozené veličiny. Jednotky radián a steradián se mohou používat ve výrazech pro odvozené jednotky, aby se usnadnilo rozlišení mezi veličinami různého druhu, majícími stejné rozměry.
0.4 Číselné hodnoty
Všechna čísla ve sloupci „Definice" jsou přesná.
Jsou-li čísla ve sloupci „Převodní činitele a poznámky" přesná, je za číslem v závorce připojeno slovo „přesně".
0.5 Zvláštní poznámka
V této části ISO 31 název „částice" zahrnuje jak částice bez klidové hmotnosti, tak i částice které mají klidovou hmotnost.
Některé veličiny, uvedené v této části ISO 31, jsou spektrální koncentrace vztažené na energii, rychlost, prostorový úhel apod. Indexy E, v a W jsou součástí značky a vyjadřují, že veličina má rozměr derivace podle E, v nebo W. Spektrální koncentrace se také nazývají rozdělovací funkce. Název veličiny, která je spektrální koncentrací, lze zkrátit tak, že se slova „spektrální koncentrace" nahradí přídavným jménem „spektrální". Všeobecně je zmínka o těchto rozdělovacích funkcích ve sloupci poznámky; viz např. 10-12, 10-29, 10-31 a 10-32.
V případě účinných průřezů mají některé z těchto rozdělovacích funkcí zvláštní názvy a jsou uvedeny jako samostatná hesla.
1 Předmět normy
Tato část normy ISO 31 uvádí názvy a značky veličin a jednotek jaderných reakcí a ionizujících záření. Podle potřeby jsou uvedeny také převodní činitele.
-- Vynechaný text --