| |
ICS 13.020.10 Leden 2007
|
Environmentální management - Environmentální |
ČSN 01 0963 |
Environmental management - Environmental communication - Guidelines and examples
Management environnemental - Communication environnementale - Lignes directrices et exemples
Umweltmanagement - Umweltkommunikation - Anleitungen und Beispiele
Tato norma je českou verzí mezinárodní normy ISO 14063:2006. Překlad byl zajištěn Českým normalizačním institutem. Má stejný status jako oficiální verze.
This standard is the Czech version of the International Standard ISO 14063:2006. It was translated by Czech Standards Institute. It has the same status as the official version.
 | © Český normalizační institut, 2007 Podle zákona č. 22/1997 Sb. smějí být české technické normy rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem Českého normalizačního institutu. | 77551 |
Národní předmluva
Souvisící ČSN
ČSN EN ISO 9000:2006 (01 0300) Systémy managementu kvality - Základní principy a slovník
ČSN EN ISO 9001:2001 ed. 2 (01 0321) Systémy managementu jakosti - Požadavky (idt EN ISO 9001:2000, ISO 9001:2000)
ČSN EN ISO 9004:2001 ed. 2 (01 0324) Systémy managementu jakosti - Směrnice pro zlepšování výkonnosti (idt EN ISO 9004:2000, ISO 9004:2000)
ČSN EN ISO 14001:2005 (01 0901) Systémy environmentálního managementu - Požadavky s návodem pro použití
ČSN ISO 14004:2005 (01 0904) Systémy environmentálního managementu - Všeobecná směrnice k zásadám, systémům a podpůrným metodám
ČSN ISO EN 14020:2002 (01 0920) Environmentální značky a prohlášení - Obecné zásady
ČSN ISO 14021:2000 (01 0921) Environmentální značky a prohlášení - Vlastní environmentální tvrzení (typ II environmentálního značení)
ČSN ISO 14024:2000 (01 0924) Environmentální značky a prohlášení - Environmentální značení typu I -
Zásady a postupy
ČSN ISO 14025:2006 (01 0925) Environmentální značky a prohlášení - Environmentální prohlášení typu III -
Zásady a postupy
ČSN EN ISO 14031:2000 (01 0931) Environmentální management - Hodnocení environmentálního profilu -
Směrnice
ČSN EN ISO 14040:2006 (01 0940) Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Zásady a osnova
ČSN EN ISO 14044:2006 (01 0944) Environmentální management - Posuzování životního cyklu -
Požadavky a směrnice
ČSN ISO 14047:2004 (01 0947) Environmentální management - Posuzování životního cyklu -
Příklady aplikace ISO 14042
ČSN 01 0948:2003 (01 0948) Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Formát dokumentace údajů
ČSN ISO/TR 14049:2001 (01 0949) Environmentální management - Posuzování životního cyklu -
Příklady aplikace ISO/TR 14041 pro stanovení cíle a rozsahu inventarizační analýzy
ČSN ISO 14050:2004 (01 0950) Environmentální management - Slovník
ČSN EN ISO 19011 (01 0330) Směrnice pro auditování systému managementu jakosti a/nebo systému environmentálního managementu
ČSN 01 0962 Environmentální management - Integrace environmentálních aspektů do návrhu a vývoje produktu
ČSN EN ISO/IEC 17000:2005 (010106) Posuzování shody - Slovník a základní principy
ČSN ISO 14064-1:2006 (01 0964-1) Skleníkové plyny - Část 1: Specifikace s návodem pro stanovení a vykazování emisí a propadů skleníkových plynů pro organizace
ČSN ISO 14064-2:2006 (01 0964-2) Skleníkové plyny - Část 2: Specifikace s návodem pro stanovení, monitorování a vykazování snížení emisí nebo zvýšení propadů skleníkových plynů pro projekty
ČSN ISO 14064-3:2006 (01 0964-3) Skleníkové plyny - Část 3: Specifikace s návodem pro validaci a ověření výroků o skleníkových plynech
Upozornění na národní poznámky
Do normy byly k článkům 6.2.2 a 6.3.2 a k tabulce A.1 doplněny informativní národní poznámky.
Vypracování normy
Zpracovatel: RNDr. Zdeněk Suchánek, IČ 69349819
Technická normalizační komise: TNK 106 Management životního prostředí
Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Oldřich Čermák
|
MEZINÁRODNÍ NORMA |
|
Environmental management - Environmental communication - ISO 14063 |
ICS 13.020.10
|
|
||
|
Strana |
|
Page |
|
Obsah................................................................................... 3 Úvod...................................................................................... 5 1 Předmět normy...................................................... 9 2 Termíny a definice................................................ 10 3 Zásady environmentální komunikace.............. 11 3.1 Všeobecně............................................................ 11 3.2 Zásady.................................................................... 11 4 Environmentální komunikační politika............. 12 4.1 Angažovanost (závazek) vedení......................... 12 4.2 Příprava politiky..................................................... 12 5 Environmentální komunikační strategie.......... 13 5.1 Obecná hlediska.................................................. 13 5.2 Stanovení environmentálních komunikačních 5.3 Identifikace zainteresovaných stran.................. 15 5.4 Zohlednění problematiky zdrojů........................ 15 6 Environmentální komunikační činnosti............ 16 6.1 Plánování environmentálních komunikačních 6.2 Výběr rozsahu, přístupů a nástrojů 6.3 Vykonávání environmentálních 6.4 Vyhodnocování environmentální komunikace 39 6.5 Provádění přezkoumání vedením Příloha A (informativní) Tabulka referencí Bibliografie......................................................................... 47 |
|
Contents.............................................................................. 3 Introduction.......................................................................... 5 1 Scope....................................................................... 9 2 Terms and definition........................................... 10 3 Principles of environmental communication.. 11 3.1 General.................................................................. 11 3.2 Principles............................................................... 11 4 Environmental communication policy.............. 12 4.1 Management commitment................................. 12 4.2 Developing the policy.......................................... 12 5 Environmental communication strategy.......... 13 5.1 General considerations...................................... 13 5.2 Establishing environmental communication 5.3 Identifying interested parties.............................. 15 5.4 Considering resource issues........................... 15 6 Environmental communication activities......... 16 6.1 Planning an environmental communication 6.2 Selecting environmental communication 6.3 Performing an environmental 6.4 Evaluating environmental communication...... 39 6.5 Conducting management review Annex A (informative) Reference table Bibliography....................................................................... 47 |
|
Předmluva |
|
Foreword |
|
ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) je celosvětovou federací národních normalizačních orgánů (členských organizací ISO). Mezinárodní normy obvykle připravují technické komise ISO. Každý člen ISO, který se zajímá o předmět, pro který byla vytvořena technická komise, má právo být v této technické komisi zastoupen. Práce se zúčastňují také vládní i nevládní mezinárodní organizace, s nimiž ISO navázala pracovní styk. ISO úzce spolupracuje s Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) ve všech záležitostech normalizace v elektrotechnice. |
|
ISO (the International Organization for Standardization) is a worldwide federation of national standards bodies (ISO member bodies). The work of preparing International Standards is normally carried out through ISO technical committees. Each member body interested in a subject for which a technical committee has been established has the right to be represented on that committee. International organizations, governmental and non-governmental, in liaison with ISO, also take part in the work. ISO collaborates closely with the International Electrotechnical Commission (IEC) on all matters of electrotechnical standardization. |
|
Mezinárodní normy se navrhují podle pravidel uvedených v části 2, směrnic ISO/IEC. |
|
International Standards are drafted in accordance with the rules given in the ISO/IEC Directives, Part 2. |
|
Hlavním úkolem technických komisí je připravovat mezinárodní normy. Návrhy mezinárodních norem přijaté technickými komisemi se rozesílají členským orgánům k hlasování. Zveřejnění mezinárodní normy vyžaduje schválení alespoň 75 % hlasujících členů. |
|
The main task of technical committees is to prepare International Standards. Draft International Standards adopted by the technical committees are circulated to the member bodies for voting. Publication as an International Standard requires approval by at least 75 % of the member bodies casting a vote. |
|
Upozorňuje se na možnost, že některé části tohoto dokumentu mohou být předmětem patentových práv. ISO není odpovědná za identifikování jakýchkoli nebo všech patentových práv. |
|
Attention is drawn to the possibility that some of the elements of this document may be the subject of patent rights. ISO shall not be held responsible for identifying any or all such patent rights. |
|
ISO 14063 byla vypracována v technické komisi ISO/TC 207, Environmentální management. |
|
ISO 14063 was prepared by Technical Committee ISO/TC 207, Environmental management. |
|
Úvod |
|
|
|
0.1 V uplynulých dvaceti letech se komunikace o environmentálních hodnotách, opatřeních a celkovém působení stala nepostradatelnou činností organizací z důvodu vzrůstající starosti a zájmu veřejnosti a aktivit státní správy spojených s životním prostředím. Organizace na celém světě jsou stále více konfrontovány s potřebou vyjadřovat svá hlediska a předkládat a vysvětlovat environmentální důsledky svých činností, produktů a služeb. Existuje rovněž rostoucí potřeba naslouchat zainteresovaným stranám a zapracovávat jejich hlediska a požadavky jako součást environmentální komunikace. |
|
0.1 Over the past two decades, communication on environmental values, actions and performance has become
an essential activity of organizations, because of increased public concern and interest, and governmental activities related to the environment. Organizations all over the world are increasingly confronted with the need to express their views, and present and explain the environmental implications of their activities, products and services. There is also a growing need to listen to interested parties, and incorporate their views and
requirements as part of environmental communication. |
|
Organizace mají potřebu získávat a poskytovat informace o environmentálních problémech, zájmech a programech a reagovat na ně. To je ovlivňováno faktory, jako jsou geografické umístění a rozložení organizace, její velikost a druhy činností. Motivace pro komunikaci může zahrnovat: |
|
Organizations have a need to obtain and provide information about and respond to environmental issues, concerns and programmes. This is influenced by factors such as the organization's geographic location and distribution, size and types of activities. Motivations for communication can include
the following: |
|
– zájem organizace podělit se o informace o své environmentální praxi; – žádost zaměstnanců nebo investorů, vládního úřadu, skupiny z místní společnosti, zákazníka nebo dodavatele, nebo jakékoli další zainteresované strany o informace; – potřebu diskutovat se zainteresovanými stranami, zvláště s cílovými skupinami, navrhované akce organizace, jako jsou rozšíření stávajícího zařízení nebo umístění nového zařízení, nebo zavedení nového produktu nebo služby; – management environmentálních rizik; – požadavky právních předpisů; – reakce na stížnosti zainteresovaných stran; – vzrůstající důležitost zabývání se environmentálními problémy. |
|
– the interest of the organization to share information on its environmental practices; – a request for information by employees or investors, a government agency, a community group, a customer
or supplier, or any other interested party; – the need to discuss with interested parties, especially with target groups, a proposed action of the
organization, such as expansion of an existing facility, or siting of a new facility, or the introduction of a new product or service; – environmental risk management; – a regulatory requirement; – response to complaints from interested parties; – the increasing importance of addressing environmental issues. |
|
Environmentální komunikace je procesem sdílení informací k vybudování důvěry, důvěryhodnosti a partnerství, ke zvýšení uvědomění a k použití v rozhodovacím procesu. Použité procesy a obsah environmentální komunikace se různí podle cílů a podmínek organizace a mají být postavené na reálných informacích. |
|
Environmental communication is the process of sharing information to build trust, credibility and partnerships, to raise awareness, and to use in decision making. The processes used and the content of environmental communication will vary with the objectives and circumstances of the organization and should be built on
substantive information. |
|
0.2 Environmentální komunikace je širší než posky- |
|
0.2 Environmental communication is broader than environmental reporting. It has many purposes and takes many forms. Environmental communication can be ad hoc or planned.
An example of ad hoc communication occurs when a facility manager attends a community event and answers questions. Planned communication can cover the range from |
|
mít rozsah od omezené po plnou účast zainteresovaných stran, tak jak je uvedeno níže. |
|
limited to full participation of interested parties as shown below. |
|
a) Jednosměrná komunikace nastává tehdy, když organizace rozšiřuje informace, například při vydání environmentální zprávy, bez poskytnutí možnosti dotazů nebo diskuse. b) Dvoustranná komunikace nastává při výměně informací a myšlenek mezi organizací a zainteresovanou stranou. c) V participativním rozhodovacím procesu, zahrnujícím účinnou zpětnou vazbu ovlivňující organizaci a/nebo místní veřejnost, organizace spolupracuje se zainteresovanými stranami. |
|
a) One-way communication occurs when the organization distributes information, for example when an organization issues an environmental report with no opportunity for questions or discussion. b) Two-way communication occurs with an exchange of information and ideas among the organization and interested parties. c) In participatory decision-making, including effective feedback that affects the organization and/or the local community, an organization collaborates with interested parties. |
|
0.3 Jednání se zainteresovanými stranami poskytuje organizaci příležitost dozvědět se o jejich problémech a zájmech, může vést k nabytí poznatků oběma stranami a může ovlivnit názory a představy. Jestliže je správně proveden, může být jakýkoli konkrétní přístup úspěšný a může uspokojit potřeby organizace a zainteresovaných stran. V některých případech je v environmentální komunikaci důležité pochopení komunikačních vzorců/chování každé zainteresované strany (nebo cílové skupiny). Nejúčinnější environmentální komunikační proces obsahuje průběžné kontakty organizace s interními a externími zainteresovanými stranami jako součást obecné komunikační strategie organizace. |
|
0.3 Engagement with interested parties provides an opportunity for an organization to learn their issues and concerns; it can lead to knowledge being gained by both sides and can influence opinions and perceptions. When properly done, any
particular approach can be successful and satisfy the needs of the organization and interested parties. In some cases, understanding the communication pattern/behaviour of each interested party (or target group) is also important in environmental communications. The most effective environmental communication process involves ongoing contact by the organization with internal and external interested
parties, as part of the organization’s overall communications strategy. |
|
Na obrázku 1 jsou znázorněny vztahy a toky environmentální komunikace. |
|
Figure 1 shows the interrelationships and flow of environmental communication. |
POZNÁMKA 1 Číslované, tučným písmem psané nadpisy odkazují na články této mezinárodní normy.
POZNÁMKA 2 Čárkované šipky označují vztahy environmentálního komunikačního systému s dalšími prvky organizace, šipky s plnou čarou označují vztahy v rámci environmentálního komunikačního systému.
POZNÁMKA 3 Světle šedá výplň označuje rozsah environmentálního komunikačního systému, tmavě šedá výplň označuje překryv environmentálního komunikačního systému s organizací.
Obrázek 1 - Environmentální komunikace
NOTE 1 Titles in bold and numbered refer to the clauses in this International Standard.
NOTE 2 Dotted line arrows indicate the environmental communication system relationship with other elements of the organization; full arrows indicate the interrelationship within the environmental communication system.
NOTE 3 Shading indicates the scope of the environmental communication system; darker shading indicates the overlap of the environmental communication system with the organization.
Figure 1 - Environmental communication
|
0.4 Environmentální komunikace má často řadu přínosů, jako jsou |
|
0.4 Environmental communication often results in many benefits, such as |
|
– pomoc zainteresovaným stranám v pochopení environmentálních závazků, politiky a celkového chování organizace, – poskytnutí vstupů/návrhů pro zlepšení environmentální výkonnosti činností, produktů a služeb organizace a postupu směrem k udržitelnosti, – zlepšení pochopení potřeb a zájmů zainteresovaných stran k posílení důvěry a dialogu, |
|
– assisting interested parties in understanding an organization's environmental commitments, policies and performance, – providing inputs/suggestions for improving the environmental performance of an organization’s activities, products and services, and progress toward sustainability, – improving understanding of interested parties’ needs and concerns to foster trust and dialogue, |
|
– podpora environmentálního kreditu, dosažených úspěchů a celkového chování organizace, – zvýšení významu a úrovně environmentálního povědomí k podpoře environmentálně odpovědné kultury a hodnot v rámci organizace, – zabývání se zájmy a stížnostmi zainteresovaných stran týkajících se provozních a havarijních environmentálních rizik, – zlepšení porozumění organizaci zainteresovanými stranami a – zvýšení obchodní podpory a důvěry akcionářů. |
|
– promoting an organization's environmental credentials, achievements and performance, – raising the importance and level of environmental awareness to support an environmentally responsible culture and values within
the organization, – addressing interested parties’ concerns and complaints about operational and emergency environmental hazards, – enhancing interested parties’ perceptions of the organization, and – increasing business support and shareholder confidence. |
|
Environmentální komunikace je jednou z rozhodu-jících záležitostí, kterými se musí zabývat jakákoli organizace, s nebo bez zavedeného systému environmentálního managementu (EMS). Environmentální komunikace je něčím víc, než problémem organizace a vedení, vztahuje se rovněž k hodnotám organizace. Pro zajištění úspěšných komunikačních procesů je pro organizaci důležité, aby se považovala za odpovědného partnera ve společnosti, a aby se zabývala environmentálními očekáváními zainteresovaných stran. |
|
Environmental communication is one of the crucial issues to be dealt with by any organization, with or without an environmental management system (EMS) in place. Environmental communication is more than a question of organization and management, it relates to organization values as well. To ensure successful communication processes, it is important
for the organization to consider itself a responsible partner within society and to address the environmental expectations of interested parties. |
|
1 Předmět normy |
-- Vynechaný text -- |