| |
ICS 03.120.30 Leden 2004
|
|
Statistické metody - |
ČSN 01 0241 |
Statistical methods - Guidelines for the evaluation of conformity with specified requirements - Part 1: General principles
Méthodes statistiques - Lignes directrices pour l’évaluation de la conformité à des exigences spécifiques -
Partie 1: Principles généraux
Tato norma je českou verzí mezinárodní normy ISO 10576-1:2003. Mezinárodní norma ISO 10576-1:2003 má status české technické normy.
This standard is the Czech version of the International Standard ISO 10576-1:2003. The International Standard ISO 10576-1:2003 has the status of a Czech Standard.
|
© Český normalizační institut, 2004 69237 |
Národní předmluva
Citované normy
ISO 3534-1:1993 zavedena v ČSN ISO 3534-1:1994 (01 0216) Statistika - Slovník a značky - Část 1: Pravděpodobnost a obecné statistické termíny
ISO 3534-2:1993 zavedena v ČSN ISO 3534-2:1994 (01 0216) Statistika - Slovník a značky - Část 2: Statistické řízení jakosti
ISO 5725-1:1994 zavedena v ČSN ISO 5725-1:1997 (01 0251) Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření - Část 1: Obecné zásady a definice
ISO 5725-2:1994 zavedena v ČSN ISO 5725-2:1997 (01 0251) Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření - Část 2: Základní metoda pro stanovení opakovatelnosti a reprodukovatelnosti normalizované metody měření
ISO 5725-3:1994 zavedena v ČSN ISO 5725-3:1997 (01 0251) Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření - Část 3: Mezilehlé míry shodnosti normalizované metody měření
ISO 5725-4:1994 zavedena v ČSN ISO 5725-4:1997 (01 0251) Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření - Část 4: Základní metody pro stanovení správnosti normalizované metody měření
ISO 5725-5:1998 zavedena v ČSN ISO 5725-5:1999 (01 0251) Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření - Část 5: Alternativní metody pro stanovení shodnosti normalizované metody měření
ISO 5725-6:1994 zavedena v ČSN ISO 5725-6:1997 (01 0251) Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření - Část 6: Použití hodnot měr přesnosti v praxi
GUM:1993 Pokyn pro vyjadřování nejistoty při měření (GUM) BIPM, IEC, IFCC, ISO, IUPAC, IUPAP, OIML dosud nezavedena
Souvisící normy
ISO 2854:1976 zavedena v ČSN ISO 2854:1994 (01 0234) Statistická interpretace údajů - Odhady a testy středních hodnot a rozptylů
ISO/TS 14253-2:1999 dosud nezavedena
Upozornění na národní poznámky
Do normy byly k článkům 1, 4.1.3, 4.2 a článkům B.3, B.4 a B.5 přílohy B doplněny informativní národní poznámky.
Vypracování normy
Zpracovatel: ECOSOFT, s.r.o., IČO 26118696, Jan Pivoňka
Technická normalizační komise: TNK 4 Aplikace statistických metod
Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Jaromír Čížek
|
MEZINÁRODNÍ NORMA |
|
Statistické metody - Směrnice pro hodnocení shody ISO 10576-1 |
ICS 03.120.30
Obsah
Strana
Úvod ….............................................................................................................................................................................................. 5
1 Předmět normy.......................................................................................................................................................................... 6
2 Normativní odkazy..................................................................................................................................................................... 6
3 Termíny a definice..................................................................................................................................................................... 7
4 Specifikace požadavků............................................................................................................................................................. 8
5 Nejistoty výsledků...................................................................................................................................................................... 9
6 Posouzení shody s požadavky.............................................................................................................................................. 10
7 Uvádění výsledku posouzení shody v dokumentech........................................................................................................ 13
Příloha A (informativní) Příklady entit a kvantifikovatelných znaků........................................................................................ 14
Příloha B (informativní) Příklady.................................................................................................................................................. 15
Bibliografie...................................................................................................................................................................................... 18
ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) je celosvětovou federací národních normalizačních orgánů (členů ISO). Mezinárodní normy obvykle připravují technické komise ISO. Každý člen ISO, který se zajímá o předmět, pro který byla vytvořena technická komise, má právo být v této technické komisi zastoupen. Práce se zúčastňují také vládní i nevládní mezinárodní organizace, s nimiž ISO navázala pracovní styk. ISO úzce spolupracuje s Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) ve všech záležitostech normalizace v elektrotechnice.
Mezinárodní normy se navrhují v souladu s pravidly, která jsou uvedena v Části 2 Směrnic ISO/IEC.
Hlavní úlohou technických komisí je příprava mezinárodních norem. Návrhy mezinárodních norem přijaté technickými komisemi se rozesílají členům ISO k hlasování. Vydání mezinárodní normy vyžaduje souhlas alespoň 75 % z hlasujících členů.
Upozorňuje se na možnost, že některé prvky tohoto dokumentu mohou být předmětem patentových práv. ISO nelze činit zodpovědnou za porušení některých nebo všech takových patentových práv.
Mezinárodní norma ISO 10576-1 byla připravena technickou komisí ISO/TC 69 Aplikace statistických metod, subkomise SC 6 Metody a výsledky měření.
Úvod
Testování shody je systematické přezkoušení, v jakém rozsahu je určitá entita ve shodě se specifikovaným kritériem. Účelem je prokázat shodu buď ve formě prohlášení dodavatele nebo ve formě osvědčení vydaného třetí stranou (viz ISO/IEC Guide 2, 1996). Specifikace se pro měřitelný znak obvykle udává jako jedna mezní hodnota LV (limiting value) nebo jako skupina dvou mezních hodnot (horní a dolní mezní hodnoty). Vztahuje-li se specifikace například ke znaku, který má vztah ke zdraví, bývají mezní hodnoty někdy nazývány prahovou mezní hodnotou, TLV (threshold limit value) nebo přípustnými mezemi exposice, PEL (permissible exposure limits).
Vždy, když testování shody zahrnuje nejistotu měření nebo vzorkování, je zcela běžné, že se řádný postup odvolává na prvky teorie testování statistických hypotéz. Ze znalosti měřicího postupu a jeho chování v souvislosti s nejistotami výsledků, je možné odhadnout a minimalizovat riziko stanovení chybného prohlášení o shodě nebo neshodě se specifikacemi. Potřebu záruky lze funkčně vyjádřit požadavkem, aby vždy, když je nějaká entita deklarována jako shodná, nebyl provedením dalších měření na této entitě tento stav měněn, dokonce ani tehdy, když se použijí precisnější měření (např. lepší metoda měření nebo technologie). Neboli, vyjádřeno pomocí rizik, riziko (chybného) deklarování shody pro neshodnou entitu musí být malé. V důsledku toho je nezbytné tolerovat (velké) riziko, že entita, která je sice shodná, ale pro niž hodnota znaku rozhodující o shodě je velmi blízká mezní hodnotě, nebude deklarována jako shodná. Použitím dvoustupňového postupu místo jednostupňového se toto riziko obecně zmenší.
Podobné úvahy platí pro testování neshody.
Tato část ISO 10576 se na tuto problematiku zaměřuje z hlediska konstrukce specifikací a z hlediska testování shody nebo neshody výstupů z procesu výroby nebo služeb se specifikacemi.
Na problémy, jak vymezit příslušné složky nejistoty a jak je odhadovat, se zaměří další ISO 10576-2.
Vzhledem k očividné podobnosti s postupy statistických přejímek se někdy při činnostech souvisejících s testováním shody používají statistické přejímací plány. Jak statistické přejímky, tak i činnosti související s testováním shody využívají prvky z testování hypotéz (viz např. ISO 2854[2]). Je však důležité si uvědomit, že cíle těchto dvou činností jsou diametrálně rozdílné a zejména, že každá s těchto dvou činností vyžaduje rozdílný přístup k uvažovaným rizikům (viz ISO 2854[2] a Holst[9]).
1 Předmět normy
Tato část ISO 10576 stanovuje směrnice pro:
a) navrhování požadavků, které mohou být vyjádřeny jako mezní hodnoty kvantifikovatelného znaku;
b) prověření shody s těmito požadavky v případě, kdy jsou výsledky zkoušek nebo měření zatíženy
nejistotou.
Tuto část ISO 10576 je možno použít vždy, když lze kvantifikovat nejistoty v souladu se zásadami stanovenými v GUM1). Termín nejistota je tudíž deskriptorem pro všechny složky kolísání výsledku měření včetně nejistoty v důsledku vzorkování.
Předmětem této části ISO 10576 není poskytnutí pravidel jak postupovat, obdrží-li se při testu shody neprůkazný výsledek.
POZNÁMKA Ani na charakter entity, na niž se vztahují požadavky, ani na kvantifikovatelný znak se nekladou žádná omezení. Příklady entit spolu s kvantifikovatelnými znaky jsou uvedeny v tabulce A.1.
-- Vynechaný text --