ČESKOSLOVENSKÁ STÁTNÍ NORMA

MDT 536.468:69.02

17.06.1980

STANOVENÍ STUPNĚ HOŘLAVOSTI
STAVEBNÍCH HMOT

ČSN 73 0862


 

 

 

Nezobrazitelný cizojazyčný text!

Determination of flammability degree of building materials

 

Tato norma platí pro  stanovení stupně hořlavosti stavebních hmot (čl.  1)  laboratorní  zkouškou,  která  je  průkazní  v oboru požární bezpečnosti staveb.

S účinností od 1. dubna 1991 se mění v ČSN 73 0862 Stanovení stupně hořlavosti stavebních hmot ze 17.6.1980 tato ustanovení:

 

Názvosloví

1. Stavební  hmota  -  hmota  určená  k  trvalému  zabudování ve stavebních  konstrukcích.  Za  stavební  hmotu  se  nepovažuje výrobek (např.  deska)   složený  z  vrstev   různorodých  hmot,  přičemž   za samostatnou vrstvu se nepovažují nátěrové hmoty a lepidla.

 

2. Hořlavost -  schopnost stavebních  hmot (látek)  vznítit se , hořet nebo žhnout účinkem zdroje vznícení.

 

3. Zdroj  vznícení - zdroj  tepelné energie (např.  plamen, žhavé těleso, jiskra) schopný stavební hmotu vznítit a uvést do stavu hoření nebo žhnutí.

 

4. Vznícení - začátek hoření vyvolaný působením zdroje vznícení.

 

5.  Hoření -  fyzikálně chemický  děj vyvolaný  zdrojem vznícení, projevující se uvolňováním tepla, světla a plamenů.

 

6.  Žhnutí -  fyzikálně chemický  děj vyvolaný  zdrojem vznícení, doprovázený světelným efektem bez plamenů (bezplamenné hoření).

 

Účel zkoušky

7. Účelem  zkoušky  je  zjistit,  jak  stavební hmota přispívá k intenzitě požáru.

 

Podstata zkoušky

8. Podstatou zkoušky  je stanovit  časovou závislost  uvolňování tepla  ze  zkušebního  vzorku  při  tepelném  namáhání  podle  čl. 22.


viz Dodatek

Účinnost od:
01.09.1981

06563



-- Vynechaný text --