| |
ICS 13.060.70 Říjen 1999
|
|
Jakost vod - Odběr vzorků - |
ČSN 75 7051 |
idt ISO 5667-16:1998
Water quality - Sampling - Part 16: Guidance on biotesting of samples
Qualité de l’eau - Échantillonnage - Partie 16: Lignes directrices pour les essais biologiques des échantillons
Wassserbeschaffenheit - Probenahme - Teil 16: Anleitung zur Probenahme und Durchführung biologischer Testverfahren
Tato norma je českou verzí evropské normy EN ISO 5667-16:1998. Evropská norma EN ISO 5667-16:1998 má status české technické normy.
This standard is the Czech version of the European Standard EN ISO 5667-16:1998. The European Standard EN ISO 5667-16:1998 has the status of a Czech Standard.
|
© Český normalizační institut, 1999 56846 |
Národní předmluva
Citované normy
ISO 5667-3:1994 zavedena v ČSN EN ISO 5667-3:1996 Jakost vod - Odběr vzorků - Část 3: Pokyny pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi (75 7051)
ISO 5667-10:1992 zavedena v ČSN ISO 5667-10:1995 Jakost vod - Odběr vzorků - Část 10: Pokyny pro odběr vzorků odpadních vod (75 7051)
Souvisící ČSN
ČSN 01 8003 Zásady pro bezpečnou práci v chemických laboratořích
ČSN 75 0170 Vodní hospodářství - Názvosloví jakosti vod
Upozornění na národní přílohu
Do této normy byla doplněna národní příloha NA, která obsahuje seznam použitých zkratek.
Vypracování normy
Zpracovatel: Hydroprojekt a.s. Praha, Ing. Lenka Fremrová
Technická normalizační komise: TNK 104 Jakost vod
Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Oldřich Čermák
|
EVROPSKÁ NORMA EN ISO 5667-16 |
|
EUROPEAN STANDARD Říjen 1998 |
|
NORME EUROPÉENNE |
|
EUROPÄISCHE NORM |
ICS 13.060.10
Deskriptory: water, quality, water pollution, biological tests, bioassay, sampling, samples, sampling equipment, rules (instructions)
|
Jakost vod - Odběr vzorků - Water quality - Sampling - |
|
|
Qualité de l‘eau - Échantillonnage - |
Wasserbeschaffenheit - Probenahme - |
Tato evropská norma byla schválena CEN 1998-10-01. Členové CEN jsou povinni splnit Vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací uděluje status národní normy. Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze vyžádat v Ústředním sekretariátu CEN nebo u každého člena CEN.
Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Ústřednímu sekretariátu CEN, má stejný status jako oficiální verze.
Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
CEN
Evropská komise pro normalizaci
European Committee for Standardization
Comité Européen de Normalisation
Europäisches Komitee für Normung
Ústřední sekretariát: rue de Stassart 36, B-1050 Brussels
Předmluva
Text mezinárodní normy ISO 5667-16:1998 byl vypracován v technické komisi ISO/TC 147 „Jakost vod“ ve spolupráci s technickou komisí CEN/TC 230 „Rozbor vod“, jejíž sekretariát je v DIN.
Této evropské normě se nejpozději do dubna 1999 uděluje status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, se zruší nejpozději do dubna 1999.
V souladu s Vnitřními předpisy CEN/CENELEC se následující země zavazují, že zavedou tuto evropskou normu: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Spojené království, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko.
Oznámení o schválení
Text mezinárodní normy ISO 5667-16:1998 byl schválen CEN jako evropská norma bez jakýchkoliv modifikací.
Obsah
Strana
1 Předmět normy.......................................................................................................................................................................... 6
2 Normativní odkazy..................................................................................................................................................................... 7
3 Odběr vzorků............................................................................................................................................................................... 7
4 Přeprava...................................................................................................................................................................................... 8
5 Konzervace a uchovávání......................................................................................................................................................... 8
6 Přístroje a vybavení................................................................................................................................................................... 9
7 Předběžná úprava a příprava vzorků...................................................................................................................................... 9
8 Zpracování vzorků během zkoušky....................................................................................................................................... 15
9 Obecné pokyny k návrhu zkoušky......................................................................................................................................... 16
10 Speciální pokyny zaměřené na provádění zkoušky........................................................................................................... 18
11 Speciální biologické zkoušky................................................................................................................................................. 20
12 Vyhodnocování......................................................................................................................................................................... 24
13 Prezentace výsledků................................................................................................................................................................ 26
14 Protokol o zkoušce.................................................................................................................................................................. 28
15 Základní principy zabezpečování jakosti u biologických zkoušek................................................................................... 28
Příloha A (informativní) Nejnižší neúčinné zředění (LID) ...................................................................................................... 31
Příloha B (informativní) Literatura............................................................................................................................................... 32
Příloha ZA (normativní) Normativní odkazy na mezinárodní publikace a jim odpovídající evropské publikace.......... 37
Národní příloha NA (informativní) Seznam zkratek.................................................................................................................. 38
Úvod
Biologické zkoušky se používají ke stanovení účinku chemických a fyzikálních ukazatelů jakosti vody na zkoušené organismy a provádějí se za přesně určených podmínek. Metody chemického rozboru nejsou zpravidla vhodné ke stanovení biologických účinků. Tyto účinky, stimulační nebo inhibiční, se stanovují na podkladě reakce organismů, jejímž projevem je např. úhyn, růst, rozmnožování, morfologické, fyziologické nebo histologické změny. Inhibiční účinky mohou být vyvolány toxickými složkami vody nebo jinými škodlivými vlivy.
Biologické účinky se projevují na různých úrovních, počínaje např. subcelulárními strukturami nebo enzymatickými systémy, nebo zasáhnou celý organismus, popřípadě i větší celky organismů nebo společenství.
V této části ISO 5667 se termínem toxicita rozumí schopnost určité látky působit škodlivě na organismus nebo biocenózy v důsledku jejích chemických vlastností a koncentrace.
Potenciál škodlivého působení určité toxické látky může být neutralizován ochrannou schopností biologického systému, např. metabolickou detoxikací a exkrecí. Zjevná toxicita měřitelná biologickou zkouškou je výsledkem vzájemného působení látky a biologického systému.
Kromě přímého toxického účinku jedné nebo více složek obsažených ve vodě se zhoubné biologické účinky mohou projevovat spojenými vlivy všech škodlivin, např. takových, které samy o sobě nejsou toxické, ale ovlivňují chemické nebo fyzikální vlastnosti prostředí a v důsledku toho i životní podmínky organismů. To se týká například látek odčerpávajících kyslík, barevných nebo zákalových látek, které snižují světelnou expozici. Také se to týká účinků, které nejsou vázány na látky, jako je poškození nebo usmrcení v důsledku vysoké teploty.
K biologickým zkouškám patří také zkoušky, kterými se zkoumá účinek organismů na látky, např. při studiu mikrobiální rozložitelnosti.
Výsledky biologických zkoušek se vztahují hlavně k organismům používaným ke zkoušce a k podmínkám, které určuje zkušební postup. Škodlivý účinek stanovený normalizovanými zkouškami může vyvolat obavy z ohrožení organismů a biocenóz. Výsledky však nedovolují vyvozovat přímé nebo extrapolační závěry o výskytu podobných účinků ve vodním prostředí. To platí zvláště pro subsystémy organismů vzhledem k tomu, že důležité vlastnosti a fyziologické funkce intaktních organismů chybí nebo jsou dezaktivovány (např. ochranné obaly, hojivé mechanismy).
Většinou však neexistuje organismus nebo biocenóza, které by bylo možno použít ke zkoušce všech možných účinků na ekosystém za různých konstelací abiotických a biotických podmínek. V praxi lze zkoušet pouze několik (“modelových”) druhů, které reprezentují významné ekologické funkce.
Mimo tato základní a praktická omezení výběru zkušebních organismů může biologicky zkoušený vzorek působit také problémy při provádění zkoušky. Vody, zejména odpadní, jsou složitou směsí a často obsahují málo rozpustné, těkavé, nestálé, zbarvené látky, nebo také nerozpuštěné, někdy koloidní částice. Složitost a heterogenita materiálů vyvolává při provádění biologických zkoušek četné problémy.
Zvláštní problémy působí nestálost zkušebního materiálu v důsledku těchto reakcí a procesů
- fyzikálních (např. dělení fází, sedimentace, těkání);
- chemických (např. hydrolýza, fotolýza, srážení); a/nebo
- biologických (např. biologický rozklad, biologická přeměna nebo příjem organismy).
Další problémy se vyskytují v souvislosti se zákalem a barvou, zvláště při spektrofotometrickém měření.
Tato část ISO 5667 je jednou ze skupiny mezinárodních norem, které pojednávají o odběru vzorků vod. Má být studována spolu s dalšími částmi, zejména s ISO 5667-1, ISO 5667-2 a ISO 5667-3.
1 Předmět normy
V této části ISO 5667 jsou uvedeny praktické pokyny pro odběr vzorků a jejich předběžnou úpravu, pro provádění zkoušek a hodnocení vod na podkladě biologických zkoušek. Jsou zde informace o tom, jak zvládat problémy biologického zkoušení související s povahou vzorku vody a s vhodností navržené zkoušky.
Záměrem této části je poskytnout praktické zkušenosti týkající se bezpečnostních opatření, která je třeba dodržovat podle metodických postupů, osvědčených při řešení nebo překonávání některých problémů při biologickém zkoušení vod.
Jsou zde uvedeny odkazy na stávající mezinárodní normy a směrnice. Bylo využito i informací převzatých z publikovaných článků nebo ústního sdělení.
Pojednává se zejména o problémech s látkami při odběru vzorků, předběžné úpravě a přípravě vzorků vody určených k biologickému zkoušení, a o zpracování vzorků v průběhu zkoušky, zvláště o zpracování vzorků vod, které obsahují nestálé nebo odstranitelné složky. Je uveden přehled základních principů zabezpečování jakosti, vyhodnocování údajů a předkládání výsledků.
Zvláštní důraz je kladen na ekotoxikologické zkoušení na organismech (“biologické zkoušky s jedním druhem”). Pokud jde o odběr vzorků a jejich přípravu, uplatní se některé aspekty zmiňované v těchto obecných pokynech také v pracích věnovaných biologické rozložitelnosti popřípadě bioakumulaci. Pozornost je věnována také přípravě málo rozpustných látek a zkouškám pod mezí rozpustnosti ve vodě.
Tuto část ISO 5667 nelze používat pro bakteriologické rozbory vody. Vhodné metody jsou popsány v jiných mezinárodních normách.
-- Vynechaný text --