ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ICS 13.260 Únor 2017

Metody měření dotykového proudu a proudu ochranným vodičem

ČSN
EN 60990
ed. 2

36 9060

idt IEC 60990:2016

Methods of measurement of touch current and protective conductor current

Méthodes de mesure du courant de contact et du courant dans le conducteur de protection

Verfahren zur Messung von Berührungsstrom und Schutzleiterstrom

Tato norma je českou verzí evropské normy EN 60990:2016. Překlad byl zajištěn Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Má stejný status jako oficiální verze.

This standard is the Czech version of the European Standard EN 60990:2016. It was translated by the Czech Office for Standards, Metrology and Testing. It has the same status as the official version.

Nahrazení předchozích norem

S účinností od 2019-07-04 se nahrazuje ČSN EN 60990 (36 9060) z listopadu 2000, která do uvedeného data platí souběžně s touto normou.

 

Národní předmluva

Upozornění na používání této normy

Souběžně s touto normou je v souladu s předmluvou k EN 60990:2016 dovoleno do 2019-07-04 používat dosud platnou ČSN EN 60990 (36 9060) z listopadu 2000.

Změny proti předchozí normě

Hlavní změny v tomto vydání v porovnání s druhým vydáním jsou následující:

Informace o citovaných dokumentech

IEC/TS 60479-1:2005 zavedena v ČSN IEC/TS 60479-1:2013 (33 2010) Účinky proudu na člověka a domácí zvířectvo – Část 1: Obecná hlediska

IEC/TS 60479-2:2007 zavedena v ČSN IEC/TS 60479-2:2014 (33 2010) Účinky proudu na člověka a domácí zvířectvo – Část 2: Zvláštní hlediska

IEC 61140 zavedena v ČSN EN 61140 ed. 2 (33 0500) Ochrana před úrazem elektrickým proudem – Společná hlediska pro instalaci a zařízení

ISO/IEC Pokyn 51:2014 zaveden v TNI POKYN ISO/IEC 51:2015 (76 3503) Bezpečnostní hlediska – Směrnice pro jejich začlenění do norem

IEC Pokyn 104:2010 nezaveden

Souvisící ČSN

ČSN IEC 60050-195:2002 (33 0050) Mezinárodní elektrotechnický slovník – Kapitola 195: Uzemnění a ochrana před úrazem elektrickým proudem

ČSN 33 0050-604:1994 (33 0050) Mezinárodní elektrotechnický slovník. Kapitola 604: Výroba, přenos a rozvod elektrické energie. Provoz

ČSN EN 60065 ed. 2 (36 7000) Zvukové, obrazové a podobné elektronické přístroje – Požadavky na bezpečnost

ČSN EN 60309-1 ed. 3:2000 (35 4513) Vidlice, zásuvky a zásuvková spojení pro průmyslové použití – Část 1: Všeobecné požadavky

ČSN EN 60335-1 ed. 3 (36 1050) Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 1: Obecné požadavky

ČSN IEC/TS 60479 (soubor) (33 2010) Účinky proudu na člověka a domácí zvířectvo

ČSN EN 60601-1 (soubor) (36 4800) Zdravotnické elektrické přístroje – Část 1: Všeobecné požadavky na bezpečnost

ČSN EN 60950-1 ed. 2 (36 9060) Zařízení informační technologie – Bezpečnost – Část 1: Všeobecné požadavky

ČSN EN 61010-1 ed. 2 (35 6502) Bezpečnostní požadavky na elektrická měřicí, řídicí a laboratorní zařízení – Část 1: Všeobecné požadavky

ČSN EN 62368-1 (36 7000) Zařízení audio/video, informační a komunikační technologie – Část 1: Bezpečnostní požadavky

Vysvětlivky k textu této normy

V případě nedatovaných odkazů na evropské/mezinárodní normy jsou ČSN uvedené v článcích „Informace
o citovaných dokumentech“ a „Souvisící ČSN“ nejnovějšími vydáními, platnými v době schválení této normy. Při používání této normy je třeba vždy použít taková vydání ČSN, která přejímají nejnovější vydání nedatovaných evropských/mezinárodních norem (včetně všech změn).

Informativní údaje z IEC 60990:2016

Mezinárodní normu IEC 60990 vypracovala technická komise IEC/TC 108 Bezpečnost elektronických zařízení audio/video, informační techniky a komunikační techniky.

Toto druhé vydání zrušuje a nahrazuje první vydání z roku 1999. Je jeho technickou revizí.

Text této normy se zakládá na těchto dokumentech:

FDIS

Zpráva o hlasování

108/630/FDIS

108/640/RVD

Úplnou informaci o hlasování při schvalování této normy lze najít ve zprávě o hlasování ve výše uvedené tabulce.

Tato publikace byla vypracována v souladu se směrnicemi ISO/IEC, část 2.

V této normě jsou použity následující typy písem nebo formáty:

Komise rozhodla, že obsah této publikace zůstane nezměněn až do data příští prověrky (stability date) uvedeného na webových stránkách IEC (http://webstore.iec.ch) v údajích o této publikaci. K tomuto datu bude publikace buď

UPOZORNĚNÍ Publikace obsahuje barevný tisk, který je považován za potřebný k porozumění jejímu obsahu. Uživatelé by proto měli pro tisk tohoto dokumentu použít barevnou tiskárnu.

Vypracování normy

Zpracovatel: JANATA electronics, 48571580, Ing. Milan Janata

Technická normalizační komise: TNK 87 Audiovizuální technika a ekodesign

Pracovník Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví: Ing. Libor Válek



EVROPSKÁ NORMA EN 60990
EUROPEAN STANDARD
NORME EUROPÉENNE
EUROPÄISCHE NORM Září 2016

ICS 17.220, 35.020 Nahrazuje EN 60990:1999

Metody měření dotykového proudu a proudu ochranným vodičem
(IEC 60990:2016)

Methods of measurement of touch current and protective conductor current
(IEC 60990:2016)

Méthodes de mesure du courant de contact
et du courant dans le conducteur de protection
(IEC 60990:2016)

Verfahren zur Messung von Berührungsstrom
und Schutzleiterstrom
(IEC 60990:2016)

Tato evropská norma byla schválena CENELEC dne 2016-07-04. Členové CENELEC jsou povinni splnit vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací uděluje status národní normy.

Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze obdržet na vyžádání v Řídicím centru CEN-CENELEC nebo u kteréhokoliv člena CENELEC.

Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CENELEC do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Řídicímu centru CEN-CENELEC, má stejný status jako oficiální verze.

[image]

Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice

European Committee for Electrotechnical Standardization

Comité Européen de Normalisation Electrotechnique

Europäisches Komitee für Elektrotechnische Normung

Řídicí centrum CEN-CENELEC: Avenue Marnix 17, B-1000 Brusel

© 2016 CENELEC Veškerá práva pro využití v jakékoli formě a jakýmikoli prostředky
jsou celosvětově vyhrazena členům CENELEC.
Ref. č. EN 60990:2016 E

Členy CENELEC jsou národní elektrotechnické komitéty Belgie, Bulharska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Chorvatska, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Španělska, Švédska, Švýcarska a Turecka.

Evropská předmluva

Text dokumentu 108/630/FDIS), budoucího třetího vydání IEC 60990, který vypracovala technická komise IEC/TC 108 Bezpečnost elektronických zařízení audio/video, informační techniky a komunikační techniky, byl předložen k para-
lelnímu hlasování IEC-CENELEC a byl schválen CENELEC jako EN 60990:2016.

Jsou stanovena tato data:

  • nejzazší datum zavedení dokumentu na národní úrovni
    vydáním identické národní normy nebo vydáním
    oznámení o schválení k přímému používání
    jako normy národní

(dop)

2017-04-04

  • nejzazší datum zrušení národních norem,
    které jsou s dokumentem v rozporu

(dow)

2019-07-04

Tento dokument nahrazuje EN 60990:1999.

Upozorňuje se na možnost, že některé prvky tohoto dokumentu mohou být předmětem patentových práv. CENELEC [a/nebo CEN] nelze činit odpovědným za identifikaci jakéhokoliv nebo všech patentových práv.

Oznámení o schválení

Text mezinárodní normy IEC 60990:2016 byl schválen CENELEC jako evropská norma bez jakýchkoliv modifikací.

Obsah

Strana

Evropská předmluva 6

Úvod 11

1 Rozsah platnosti 13

2 Citované dokumenty 13

3 Termíny a definice 13

4 Místo zkoušek 14

4.1 Prostředí v místě zkoušek 14

4.2 Zkušební transformátor 14

4.3 Uzemněný střední vodič 14

5 Měřicí zařízení 15

5.1 Výběr měřicího obvodu 15

5.1.1 Obecně 15

5.1.2 Vnímání a reakce 16

5.1.3 Odpoutání 16

5.1.4 Popálení elektrickým proudem (AC) 16

5.1.5 Stejnosměrný proud bez zvlnění 16

5.2 Zkušební elektrody 16

5.2.1 Konstrukce 16

5.2.2 Připojení 17

5.3 Uspořádání 17

5.4 Připojení napájení během zkoušky 17

5.4.1 Obecně 17

5.4.2 Zařízení pro použití pouze v silových rozvodných sítích TN nebo TT zapojených do hvězdy 20

5.4.3 Zařízení pro použití v rozvodných sítích IT, a to i v sítích zapojených do trojúhelníku bez uzemnění 20

5.4.4 Zařízení pro použití v silových jednofázových napájecích sítích s uzemněným středem nebo pro použití
v napájecích sítích zapojených do trojúhelníka s uzemněným středem 20

5.5 Napájecí napětí a kmitočet 21

5.5.1 Napájecí napětí 21

5.5.2 Kmitočet napájení 21

6 Zkušební postup 21

6.1 Obecně 21

6.1.1 Měření dotykového proudu 21

6.1.2 Ovladače, zařízení a podmínky napájení 21

6.1.3 Použití měřicích obvodů 22

6.2 Normální podmínky a podmínky poruchy zařízení 22

6.2.1 Normální provoz zařízení 22

6.2.2 Poruchové stavy zařízení a napájení 22

7 Vyhodnocení výsledků 23

7.1 Vnímání, reakce a odpoutání 23

7.2 Popálení elektrickým proudem 23

8 Měření proudu v ochranném vodiči 24

8.1 Obecně 24

Strana

8.2 Vícenásobné zařízení 24

8.3 Metoda měření 24

Příloha A (normativní) Zařízení 25

Příloha B (normativní) Použití vodivé roviny 26

Příloha C (normativní) Náhodně připojené části 27

Příloha D (informativní) Výběr proudových mezí 28

D.1 Obecně 28

D.2 Příklady mezí 28

D.2.1 Komorová fibrilace 28

D.2.2 Neschopnost pustit 28

D.2.3 Reakce 28

D.2.4 Prahová hodnota vnímání 28

D.2.5 Zvláštní aplikace 28

D.3 Výběr mezí 28

D.4 Účinky popálení dotykovým proudem 29

Příloha E (informativní) Obvody používané při měření dotykového proudu 30

E.1 Obecně 30

E.2 Síť pro impedanci lidského těla – Obrázek 3 30

E.3 Obvod pro reakci (a impedanci těla) – Obrázek 4 30

E.4 Obvod pro odpoutání (a impedanci těla) – Obrázek 5 30

Příloha F (informativní) Omezení a konstrukce měřicího obvodu 31

Příloha G (informativní) Uspořádání a použití přístrojů pro měření dotykového proudu 33

G.1 Úvaha pro výběr součástí 33

G.1.1 Obecně 33

G.1.2 Hodnoty jmenovitého výkonu a indukčnosti pro RSRB 33

G.1.3 Kondenzátor CS 33

G.1.4 Odpory R1, R2 a R3 33

G.1.5 Kondenzátory C1, C2 a C3 34

G.2 Voltmetr 34

G.3 Přesnost 34

G.4 Kalibrace a použití měřicích přístrojů 34

G.5 Záznamy 35

G.6 Prověřené systémy 35

Příloha H (informativní) Analýza měřicího obvodu pro kmitočtově filtrovaný dotykový proud 36

Příloha I (informativní) Sítě silového rozvodu AC (viz 5.4) 43

I.1 Obecně 43

I.2 Sítě TN 43

I.3 Sítě TT 46

I.4 Sítě IT 47

Příloha J (informativní) Výrobní kusové a periodické zkoušky dotykového proudu a zkoušky po opravách
nebo úpravách zařízení napájeného ze sítě 49

Strana

Příloha K (normativní) Vlastnosti měřicího obvodu a kalibrace 50

K.1 Vlastnosti měřicího obvodu nebo přístroje a počáteční kalibrace 50

K.2 Kalibrace v ověřovacím systému 52

K.2.1 Obecně 52

K.2.2 Měření vstupního odporu 52

K.2.3 Měření vlastností přístroje 52

Bibliografie 54

Příloha ZA (normativní) Normativní odkazy na mezinárodní publikace a jim odpovídající evropské publikace 56

Obrázek 1 – Příklad uzemněného středního vodiče, přímé napájení 15

Obrázek 2 – Příklad uzemněného středního vodiče s oddělovacím transformátorem 15

Obrázek 3 – Měřicí obvod, nevážený dotykový proud 15

Obrázek 4 – Měřicí obvod, vážený dotykový proud pro vnímání a reakci 16

Obrázek 5 – Měřicí obvod, vážený dotykový proud pro odpoutání 16

Obrázek 6 – Jednofázové zařízení připojené k síti TN nebo TT zapojené do hvězdy 17

Obrázek 7 – Jednofázové zařízení připojené k síti TN nebo TT uzemněné ve středu vinutí 18

Obrázek 8 – Jednofázové zařízení připojené mezi fáze sítě TN nebo TT zapojené do hvězdy 18

Obrázek 9 – Jednofázové zařízení připojené mezi fázi a střední vodič sítě IT zapojené do hvězdy 18

Obrázek 10 – Jednofázové zařízení připojené mezi fáze sítě IT zapojené do hvězdy 19

Obrázek 11 – Trojfázové zařízení připojené k síti TN nebo TT zapojené do hvězdy 19

Obrázek 12 – Trojfázové zařízení připojené k síti IT zapojené do hvězdy 19

Obrázek 13 – Neuzemněná síť zapojená do trojúhelníka 20

Obrázek 14 – Trojfázové zařízení připojené k síti zapojené do trojúhelníka s uzemněným středem některého vinutí 20

Obrázek A.1 – Zařízení 25

Obrázek B.1 – Plošina pro zařízení 26

Obrázek F.1 – Kmitočtový činitel pro popálení elektrickým proudem 31

Obrázek F.2 – Kmitočtový činitel pro vnímání nebo reakci 31

Obrázek F3 – Kmitočtový činitel pro odpoutání 32

Obrázek H.1 – Trojúhelníkový tvar vlny dotykového proudu, reakce 36

Obrázek H.2 – Trojúhelníkový tvar vlny dotykového proudu, odpoutání 37

Obrázek H.3 – Impulsní průběh s náběžnou hranou 1 ms – reakce 37

Obrázek H.4 – Impulsní průběh s náběžnou hranou 1 ms – odpoutání 38

Obrázek H.5 – Závislost dotykového proudu na náběžné hraně, obdélníkový tvar vlny 20 ms 38

Obrázek H.6 – Tvar vlny dotykového proudu PFC SMPS 39

Obrázek H.7 – Obdélníkový tvar vlny 50 Hz, náběžná hrana 0,1 ms, reakce 39

Obrázek H.8 – Obdélníkový tvar vlny 50 Hz, náběžná hrana 0,1 ms, odpoutání 40

Obrázek H.9 – Mez uvolnění podle IEC/TS 60479-2 pro kombinace AC a DC zvětšená o dodatečná data,
v mA na obou osách 41

Obrázek H.10 – Případ ex1: okno ukazující efektivní hodnotu 41

Obrázek H.11 – Tvar vlny případu ex2: ukazující okno s efektivní hodnotou 42

Obrázek I.1 – Příklady sítě TN-S 44

Obrázek I.2 – Příklad sítě TN-C-S 45

Obrázek I.3 – Příklad sítě TN-C 45

Obrázek I.4 – Příklad jednofázové třívodičové sítě TN-C 46

Strana

Obrázek I.5 – Příklad sítě TT se třemi fázovými vodiči a se středním vodičem 46

Obrázek I.6 – Příklad třívodičové sítě TT 47

Obrázek I.7 – Příklad trojfázové sítě IT (se středním vodičem) 47

Obrázek I.8 – Příklad trojfázové sítě IT 48

Tabulka H.1 – Porovnání trojúhelníkového tvaru vlny 37

Tabulka H.2 – Dotykový proud obdélníkového tvaru vlny 38

Tabulka H.3 – Odezva dotykového proudu obdélníkového tvaru vlny jedné polarity 40

Tabulka H.4 – Ohodnocení smíšeného tvaru vlny ACnDC 42

Tabulka H.5 – Ohodnocení smíšeného tvaru vlny ACnDC 42

Tabulka K.1 – Vypočtená vstupní impedance a přenosová impedance pro měřicí obvod neváženého dotykového
proudu (obrázek 3) 50

Tabulka K.2 – Vypočtená vstupní impedance a přenosová impedance měřicího obvodu pro reakci na dotykový
proud (obrázek 4) 51

Tabulka K.3 – Vypočtená vstupní impedance a přenosová impedance měřicího obvodu proudu pro odpoutání
(obrázek 5) 51

Tabulka K.4 – Poměry výstupního napětí ke vstupnímu napětí pro měřicí obvod neváženého dotykového proudu
(obrázek 3) 52

Tabulka K.5 – Poměry výstupního napětí ke vstupnímu napětí měřicího obvodu pro reakci (obrázek 4) 53

Tabulka K.6 – Poměry výstupního napětí ke vstupnímu napětí měřicího obvodu proudu pro odpoutání (obrázek 5) 53

Úvod

Tato mezinárodní norma byla vypracována jako odezva na situaci vyplývající z nástupu technik používajících elektronické spínání, které jsou široce aplikovány v silových systémech a zařízeních a které jsou příčinou vzniku harmonických napětí a proudů s vysokým kmitočtem.

Tato norma je určena jako pokyn pro komise pro zařízení při přípravě nebo doplňování zkušebních ustanovení v jimi spravovaných normách pro měření unikajícího proudu. Nicméně termín „unikající proud“ není použit z důvodů, které jsou uvedeny dále.

Tato norma byla původně připravena v rámci základních bezpečnostních funkcí spadajících do TC 74 (nyní TC108) následovně:

Metody měření unikajícího proudu

Pro různé typy zařízení zahrnující měření všeho, co je zmíněno jako „unikající proudy“, včetně metod měření proudu s ohledem na jeho fyziologické účinky a s ohledem na účely instalace, a to jak za normálních podmínek, tak za podmínek poruchy.

To pro různé typy zařízení zahrnuje všechny aspekty toho, co se označuje jako „unikající proud“, včetně metod měření proudu s ohledem na jeho fyziologické účinky a s ohledem na účely instalace a to jak za normálních podmínek, tak za podmínek poruchy.

Zde popsané metody měření unikajícího proudu vyplývají ze zprávy IEC/TS 60479-1 a ostatních publikací, včetně popisů dřívějších metod měření.

Z posouzení účinků unikajícího proudu byly odvozeny následující závěry:

Každá z těchto čtyř reakcí těla má svou specifickou prahovou úroveň. Existují také výrazné rozdíly ve způsobu, kterým se tyto prahové úrovně mění s kmitočtem.

Byly zjištěny dva druhy proudu, které vyžadují rozdílné metody měření: dotykový proud a proud ochranným vodičem.

Dotykový proud existuje pouze tehdy, když lidské tělo nebo model lidského těla tvoří proudovou cestu.

Bylo také zmíněno, že název „unikající proud“ byl již použit v několika různých významech: dotykový proud, proud ochranným vodičem, vlastnosti izolace, atd. Proto v této normě není název „unikající proud“ používán.

Měření dotykového proudu

V minulosti používaly normy pro zařízení dvě tradiční techniky pro měření unikajícího proudu. Buď se měřil skutečný proud v ochranném vodiči, nebo se použil jednoduchý obvod rezistor-kondenzátor (jako model lidského těla) a unikající proud byl definován jako proud procházející rezistorem.

Tato norma poskytuje měřící metody pro čtyři výše uvedené reakce lidského těla na elektrický proud při použití reprezentativnějšího modelu lidského těla.

Tento model lidského těla byl vybrán pro nejběžnější úrazy elektrickým proudem v obecném smyslu. S ohledem na proudovou cestu a podmínky při dotyku přibližuje model lidského těla úplný dotyk oběma rukama nebo rukou a nohou za normálního použití. Pro malé plochy dotyku (např. jedním prstem), mohou být vhodné jiné modely.

Ze čtyř reakcí souvisících se špičkovou hodnotou dotykového proudu se reakce a odpoutání vztahují ke špičkové hodnotě dotykového proudu a mění se s kmitočtem. Tradičně se v oblasti úrazu elektrickým proudem soustřeďujeme na sinusové průběhy vln, pro které jsou nejvhodnější měření efektivní hodnoty. Měření špičkových hodnot jsou vhodnější pro nesinusové tvary vln, pro něž se očekávají významnější hodnoty dotykového proudu, ale jsou též vhodné pro sinusové tvary vln. Obvody určené pro měření proudů pro reakci a odpoutání jsou kmitočtově závislé a jsou váženy tak, že pro ně mohou být určeny a uvedeny jednotlivé meze hodnot průmyslového kmitočtu.

Nicméně popálení elektrickým proudem se váže k efektivní hodnotě dotykového proudu a je poměrně nezávislé na kmitočtu. Pro zařízení, kde může připadat v úvahu popálení elektrickým proudem (viz 7.2), se vyžadují dvě samostatná měření, jedno při špičkové hodnotě pro případ úrazu elektrickým proudem a druhé při efektivní hodnotě pro případ popálení elektrickým proudem, obojí za použití zkušebního obvodu.

Komise pro příslušná zařízení by měly rozhodnout, které fyziologické účinky jsou přijatelné a které ne, a potom rozhodnout o mezních hodnotách proudu. Komise pro určité typy zařízení mohou přijmout zjednodušené postupy založené na této normě. Diskuse o mezních hodnotách, vycházející z předchozí práce různých komisí IEC pro zařízení, je uvedena v příloze D.

Měření proudu v ochranném vodiči

V určitých případech se vyžaduje měření proudu v ochranném vodiči zařízení při jeho normálním provozu. Tyto případy zahrnují:

Proud ochranného vodiče se měří ampérmetrem se zanedbatelnou impedancí zařazeným do série s ochranným vodičem zařízení.

1 Rozsah platnosti

Tato mezinárodní norma definuje metody měření

Měřicí metody doporučené pro dotykový proud jsou založeny na možných účincích elektrického proudu protékajícího lidským tělem. V této normě je měření proudu protékajícího obvodem, představujícím impedanci lidského těla, uváděno jako měření dotykového proudu. Tyto obvody nemusí vždy platit pro těla zvířat.

Předmětem této normy není stanovit ani odvodit určité mezní hodnoty. Informace týkající se účinků proudu procházejícího lidským tělem udává soubor IEC/TS 60479, z nichž lze pak mezní hodnoty odvodit.

Tato norma je použitelná pro všechny třídy ochrany zařízení podle IEC 61140.

Měřicí metody uvedené v této normě nejsou určeny pro měření

Tato publikace základní bezpečnosti je určena pro použití technickými komisemi při přípravě norem podle zásad stanovených Pokynem IEC 104 a Pokynem ISO/IEC 51. Publikace není určena pro použití výrobci nebo certifikačními orgány nezávisle na normách výrobků.

Jednou z odpovědností technické komise je, kdekoli je to použitelné, použít při přípravě jejích publikací publikace základní bezpečnosti. Požadavky, zkušební metody nebo zkušební podmínky této základní bezpečnostní publikace se v příslušné publikaci použijí, pouze pokud jsou výslovně citovány v příslušné publikaci nebo do ní začleněny.

Konec náhledu - text dále pokračuje v placené verzi ČSN.