ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ICS 33.100.10 Leden 2017

mod CISPR 11:2015

Industrial, scientific and medical equipment – Radio-frequency disturbance characteristics – Limits and methods
of measurement

Appareils industriels, scientifiques et médicaux – Caractéristiques des perturbations radioélectriques – Limites et méthodes de mesure

Industrielle, wissenschaftliche und medizinische Geräte – Funkstörungen – Grenzwerte und Messverfahren

Tato norma je českou verzí evropské normy EN 55011:2016. Překlad byl zajištěn Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Má stejný status jako oficiální verze.

This standard is the Czech version of the European Standard EN 55011:2016. It was translated by the Czech Office for Standards, Metrology and Testing. It has the same status as the official version.

Nahrazení předchozích norem

S účinností od 2019-02-15 se nahrazuje ČSN EN 55011 ed. 3 (33 4225) ze srpna 2010, která do uvedeného data platí souběžně s touto normou.

Národní předmluva

Upozornění na používání této normy

Souběžně s touto normou je v souladu s předmluvou k EN 55011:2016 dovoleno do 2019-02-15 používat dosud platnou ČSN EN 55011 ed. 3 (33 4225) ze srpna 2010.

Změny proti předchozí normě

Tato norma představuje technickou revizi předchozího vydání. Zavádí a povoluje zkoušení zařízení výkonových elektronických zařízení. Některé z mezí byly upraveny pro praktické použití při reálných podmínkách zkoušek. Zavádí se dvě alternativní zkušební metody.

Informace o citovaných dokumentech

CISPR 16-1-1:2010 zavedena v ČSN EN 55016-1-1 ed. 3:2010 (33 4210) Specifikace přístrojů a metod pro měření vysokofrekvenčního rušení a odolnosti – Část 1-1: Přístroje pro měření vysokofrekvenčního rušení a odolnosti – Měřicí přístroje

CISPR 16-1-2:2014 zavedena v ČSN EN 55016-1-2 ed. 2:2014 (33 4210) Specifikace přístrojů a metod pro měření vysokofrekvenčního rušení a odolnosti – Část 1-2: Přístroje pro měření vysokofrekvenčního rušení a odolnosti – Vazební zařízení pro měření rušení šířeného vedením

CISPR 16-1-4:2010 zavedena v ČSN EN 55016-1-4 ed. 3:2010 (33 4210) Specifikace přístrojů a metod pro měření vysokofrekvenčního rušení a odolnosti – Část 1-4: Přístroje pro měření vysokofrekvenčního rušení a odolnosti – Antény a zkušební stanoviště pro měření rušení šířeného zářením

CISPR 16-2-1:2014 zavedena v ČSN EN 55016-2-1 ed. 3:2015 (33 4210) Specifikace přístrojů a metod pro měření vysokofrekvenčního rušení a odolnosti – Část 2-1: Metody měření rušení a odolnosti – Měření rušení
šířeného vedením

CISPR 16-2-3:2010 zavedena v ČSN EN 55016-2-3 ed. 3:2010 (33 4210) Specifikace přístrojů a metod pro měření vysokofrekvenčního rušení a odolnosti – Část 2-3: Metody měření rušení a odolnosti – Měření rušení
šířeného zářením

CISPR 16-4-2:2011 zavedena v ČSN EN 55016-4-2 ed. 2:2012 (33 4210) Specifikace přístrojů a metod pro měření vysokofrekvenčního rušení a odolnosti – Část 4-2: Nejistoty, statistické hodnoty a stanovování mezí – Nejistoty při měřeních EMC

IEC 60050-161:1990 zavedena v ČSN IEC 50(161):1993 (33 4201) Mezinárodní elektrotechnický slovník –
Kapitola 161: Elektromagnetická kompatibilita

IEC 60601-1-2:2014 zavedena v ČSN EN 60601-1-2 ed. 3:2016 (36 4801) Zdravotnické elektrické přístroje – Část 1-2: Obecné požadavky na základní bezpečnost a nezbytnou funkčnost – Skupinová norma: Elektromagnetická rušení – Požadavky a zkoušky

IEC 60601-2-2:2009 zavedena v ČSN EN 60601-2-2 ed. 3:2010 (36 4801) Zdravotnické elektrické přístroje – Část 2-2: Zvláštní požadavky na základní bezpečnost a nezbytnou funkčnost vysokofrekvenčních chirurgických přístrojů a vysokofrekvenčního chirurgického příslušenství

IEC 60974-10:2014 zavedena v ČSN EN 60974-10 ed. 3:2015 (05 2205) Zařízení pro obloukové svařování – Část 10: Požadavky na elektromagnetickou kompatibilitu (EMC)

IEC 61307:2011 zavedena v ČSN EN 61307 ed. 3:2012 (36 1155) Průmyslová mikrovlnná tepelná zařízení – Zkušební metody pro stanovení výstupního výkonu

IEC 62135-2:2007 zavedena v ČSN EN 62135-2:2008 (05 2013) Odporová svařovací zařízení – Část 2: Požadavky na elektromagnetickou kompatibilitu (EMC)

ITU Radio Regulations, Vol 3:2012 nezavedena

Souvisící ČSN

ČSN EN 55014-1 ed. 3 (33 4214) Elektromagnetická kompatibilita – Požadavky na spotřebiče pro domácnost, elektrické nářadí a podobné přístroje – Část 1: Emise

ČSN EN 55015 ed. 4 (33 4215) Meze a metody měření charakteristik vysokofrekvenčního rušení způsobeného elektrickými svítidly a podobným zařízením

ČSN 33 0050-601:1994 Mezinárodní elektrotechnický slovník – Kapitola 601: Výroba, přenos a rozvod elektrické energie – Všeobecně

ČSN 33 2000-1 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 1: Základní hlediska, stanovení základních charakteristik, definice

ČSN 33 2000-5-51 ed. 3:2010 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-51: Výběr a stavba elektrických
zařízení – Všeobecné předpisy

ČSN EN 60705 ed. 2:2015 (36 1060) Mikrovlnné trouby pro domácnost – Metody měření funkce

ČSN EN 61308 ed. 2:2006 (36 1156) Vysokofrekvenční dielektrická ohřívací zařízení – Zkušební metody pro stanovení výstupního výkonu

ČSN EN 61689 ed. 3:2013 (36 4886) Ultrazvuk – Fyzioterapeutické systémy – Specifikace pole a metody
měření v kmitočtovém rozsahu 0,5 MHz až 5 MHz

ČSN EN 61922:2003 (36 1122) Indukční vytápěcí instalace – Zkušební metody pro stanovení výkonu generátoru

Vysvětlivky k textu této normy

V případě nedatovaných odkazů na evropské/mezinárodní normy jsou ČSN uvedené v článcích „Informace
o citovaných dokumentech“ a „Souvisící ČSN“ nejnovějšími vydáními, platnými v době schválení této normy. Při používání této normy je třeba vždy použít taková vydání ČSN, která přejímají nejnovější vydání nedatovaných evropských/mezinárodních norem (včetně všech změn).

V české verzi této normy se používá na některých místech z důvodu úspory místa, zejména v tabulkách nebo obrázcích, zkratka PK pro vrcholové hodnoty nebo detektor, zkratka QP pro kvazivrcholové hodnoty nebo detektor, AV pro hodnoty vztahující se k detektoru střední hodnoty nebo pro označení detektoru střední hodnoty.

Běžně se v textu normy používá zkratka CM pro výraz „nesymetrický“ (common mode) a DM pro „symetrický“ (differential mode).

Dále se v normě nově používá zkratka APD, (The Amplitude Probability Density Function), což je metoda využívající vážení rušení pomocí statistického amplitudového rozdělení (The statistical distribution of the amplitude).

V některých obrázcích přílohy I se používá v originále zkratka PV, která není vysvětlena v textu; z kontextu této přílohy se lze domnívat, že znamená „fotovoltaický“ (PhotoVoltaic). Tuto zkratku překladatel této normy ponechal v původním tvaru.

Oproti překladu předchozího vydání této normy (edice 3) se rozšířil překlad definice 3.1 (AC mains power port) a obdobně definice 3.7 (d.c. power port). Dřívější překlad vstup/výstup (port) střídavým (AC) napájením
respektive vstup/výstup (port) stejnosměrným (DC) napájením vystihuje vlastnost daného portu, že jím může vstupovat i vystupovat nežádoucí rušení. Tato norma je však věnována v nezanedbatelné míře silnoproudým výkonovým polovodičovým zařízením, zejména pak výkonovým měničům (např. pro fotovoltaické elektrárny) a všude, kde se používá v originále text AC mains power port nebo d.c. power port, znamená to opravdu fyzický připojovací bod ať již ve tvaru svorek nebo v jiném provedení, kterým protéká elektrická energie (o větších výkonech), střídavá nebo stejnosměrná. Výslovně se pak na některých místech textu rozlišuje, zda jde fyzicky o vstupní stranu zařízení, nebo výstupní stranu zařízení. Z tohoto důvodu a v tomto kontextu byl překlad definicí 3.1 a 3.7 rozšířen tak, aby zůstal konsistentní s předchozími vydáními a dalšími normami EMC, ale byl také snadnější, použitelnější a jednoznačnější v technické praxi. Překlad vstup/výstup (port) střídavým (AC) napájením byl doplněn o port AC napájení, respektive vstup/výstup (port) stejnosměrným (DC) napájením byl doplněn o port DC napájení. V překladu této normy se používá, zejména v přílohách, zkrácená forma port AC napájení respektive port DC napájení, což se blíží více praktické technické mluvě a nemůže dojít k pochybnostem o významu nebo dokonce k omylům, pokud se ještě dále specifikuje, zda jde o vstupní nebo výstupní stranu (u těchto „silových“ portů jde vždy pouze o vstup, nebo pouze o výstup).

Porovnání s mezinárodní normou

Text kapitoly 4 je nahrazen textem společných modifikací CENELEC a je vyznačen svislou čarou po levé straně textu. V bibliografii jsou doplněny poznámky k harmonizaci.

Informativní údaje z CISPR 11:2015

Mezinárodní normu CISPR 11 vypracovala CISPR subkomise B Rušení souvisící s průmyslovými, vědeckými a lékařskými vysokofrekvenčními přístroji, s jiným průmyslovým zařízením, s venkovními vedeními, zařízením vysokého napětí a elektrickou trakcí.

Toto šesté vydání zrušuje a nahrazuje páté vydání z roku 2009 a jeho změnu A1 vydanou 2010. Představuje technickou revizi.

Zavádí a povoluje zkoušení součástek silových elektronických zařízení, systémů a instalací. Meze pro emisi platí nyní na vstupy a výstupy nízkého napětí (LV), DC a AC, bez ohledu na směr přenosu elektrické energie. Několik mezí bylo upraveno pro praktické podmínky zkoušení, které se na zkušebních stanovištích vyskytují. Mohou se nyní také použít na výkonová vysokofrekvenční ISM zařízení použitá pro bezdrátový přenos energie (WPT),
například pro napájecí a nabíjecí účely. Meze v kmitočtovém rozsahu 1 GHz až 18 GHz se nyní použijí pro spojité rušení a pro proměnlivé rušení, obdobným, jednotným a technologicky neutrálním způsobem. Pro tato měření jsou k dispozici dvě alternativní metody: tradiční log-AV metoda a nová APD metoda.

Pro měření na LV DC napájecích vstupech/výstupech silových elektronických zařízení se umožnilo použití
moderní 150 W Delta-sítě specifikované v CISPR 16-1-2.

Tato mezinárodní norma CISPR 11 má status EMC normy skupiny výrobků podle IEC Pokynu 107 Elektromagnetická kompatibilita – Pokyn pro návrh publikací elektromagnetické kompatibility (2014).

Text této normy se zakládá na těchto dokumentech:

Úplné informace o hlasování při schvalování této normy je možné nalézt ve zprávě o hlasování uvedené v tabulce.

Tato publikace byla vypracována v souladu se směrnicemi ISO/IEC, část 2.

Komise rozhodla, že obsah této publikace zůstane nezměněn až do data příští prověrky (stability date) uvedeného na webových stránkách IEC (http://webstore.iec.ch) v údajích o této publikaci. K tomuto datu bude publikace buď

• znovu potvrzena;

• zrušena;

• nahrazena revidovaným vydáním, nebo

• změněna.

Základní obsah této normy je založen na CISPR doporučení č. 39/2 zde níže uvedeném:

Doporučení č. 39/2 Meze a metody měření charakteristik elektromagnetického rušení průmyslových, vědeckých a zdravotnických (ISM) vysokofrekvenčních zařízení

CISPR,

berouc v úvahu,

1. že vysokofrekvenční ISM zařízení je významným zdrojem rušení;

2. že metody měření takových rušení byly stanoveny v CISPR;

3. že určité kmitočty byly vyhrazeny Mezinárodní telekomunikační unií (ITU) a nesmějí být dotčeny vyzařováním z ISM zařízení,

doporučuje,

aby se poslední vydání CISPR 11 používalo pro stanovení mezních hodnot a metod měření pro zařízení ISM.

Citované předpisy

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/108/ES z 15. prosince 2004, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility a o zrušení směrnice 89/336/EHS. V České republice je tato směrnice zavedena nařízením vlády č. 616/2006 Sb. o technických požadavcích na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility, v platném znění.

Upozornění na národní poznámky

Do normy byly k článkům 6.3.2.4, 7.6.9 a 8.2.2.2.1 doplněny národní poznámky.

Vypracování normy

Zpracovatel: EMCING^® – Ing. Ivan Kabrhel, CSc., IČ 10420991

Technická normalizační komise: TNK 47 Elektromagnetická kompatibilita

Pracovník Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví: Tomáš Pech

EVROPSKÁ NORMA EN 55011
EUROPEAN STANDARD
NORME EUROPÉENNE
EUROPÄISCHE NORM Duben 2016

ICS 33.100.10 Nahrazuje EN 55011:2009

Průmyslová, vědecká a zdravotnická zařízení – Charakteristiky vysokofrekvenčního rušení – Meze a metody měření
(CISPR 11:2015, modifikovaná)

Industrial, scientific and medical equipment – Radio-frequency disturbance characteristics – Limits and methods of measurement
(CISPR 11:2015, modified)

Tato evropská norma byla schválena CENELEC dne 2016-02-15. Členové CENELEC jsou povinni splnit vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací uděluje status národní normy.

Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze obdržet na vyžádání
v Řídicím centru CEN-CENELEC nebo u kteréhokoliv člena CENELEC.

Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CENELEC do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Řídicímu centru CEN-CENELEC, má stejný status jako oficiální verze.

Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice

European Committee for Electrotechnical Standardization

Comité Européen de Normalisation Electrotechnique

Europäisches Komitee für Elektrotechnische Normung

Řídicí centrum CEN-CENELEC: Avenue Marnix 17, B-1000 Brusel

© 2016 CENELEC Veškerá práva pro využití v jakékoli formě a jakýmikoli prostředky
jsou celosvětově vyhrazena členům CENELEC.
Ref. č. EN 55011:2016 E

Členy CENELEC jsou národní elektrotechnické komitéty Belgie, Bulharska, Bývalé jugoslávské republiky
Makedonie, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Chorvatska, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska,
Rumunska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Španělska, Švédska, Švýcarska a Turecka.

Obsah

Strana

Evropská předmluva 11

Úvod 12

1 Rozsah platnosti 13

2 Citované dokumenty 13

3 Termíny a definice 14

4 Národní opatření a kmitočty pro použití zařízeními ISM 16

5 Klasifikace zařízení ISM 17

5.1 Rozdělení do skupin 17

5.2 Rozdělení do tříd 17

5.3 Dokumentace pro uživatele 17

6 Mezní hodnoty elektromagnetického rušení 18

6.1 Obecně 18

6.2 Zařízení skupiny 1 měřená na zkušebním stanovišti 18

6.2.1 Mezní hodnoty pro rušení šířené vedením 18

6.2.2 Mezní hodnoty elektromagnetického rušení šířeného zářením 21

6.3 Zařízení skupiny 2 měřené na zkušebním stanovišti 22

6.3.1 Mezní hodnoty rušení šířeného vedením 22

6.3.2 Mezní hodnoty elektromagnetického rušení šířeného zářením 23

6.4 Zařízení skupiny 1 a skupiny 2, třídy A měřená v místě instalace (in situ) 28

6.4.1 Mezní hodnoty pro rušení šířené vedením 28

6.4.2 Mezní hodnoty elektromagnetického rušení šířeného zářením 28

7 Požadavky na měření 30

7.1 Obecně 30

7.2 Okolní rušení 30

7.3 Měřicí zařízení 31

7.3.1 Měřicí přístroje 31

7.3.2 Umělá síť 31

7.3.3 Napěťová sonda 31

7.3.4 Antény 32

7.3.5 Umělá ruka 32

7.4 Měření kmitočtu 33

7.5 Uspořádání zkoušeného zařízení 33

7.5.1 Obecně 33

7.5.2 Propojovací kabely 35

7.5.3 Připojení k elektrické napájecí síti na měřicím stanovišti 36

7.6 Zatěžovací podmínky zkoušených zařízení 38

7.6.1 Obecně 38

7.6.2 Zdravotnická zařízení 38

7.6.3 Průmyslová zařízení 39

7.6.4 Vědecká, laboratorní a měřicí zařízení 39

7.6.5 Mikrovlnné varné přístroje 39

7.6.6 Jiná zařízení v kmitočtovém rozsahu 1 GHz až 18 GHz 39

Strana

7.6.7 Zařízení pro elektrické svařování 40

7.6.8 Vysokofrekvenční ISM osvětlovací zařízení 40

7.6.9 Rozvodny vysokého a velmi vysokého napětí 40

7.6.10 Výkonové měniče připojené k síti 40

7.7 Záznam výsledků měření na zkušebním stanovišti 40

7.7.1 Obecně 40

7.7.2 Emise šířené vedením 41

7.7.3 Emise šířené zářením 41

8 Zvláštní ustanovení pro měření na zkušebním stanovišti (9 kHz až 1 GHz) 41

8.1 Zemní roviny 41

8.2 Měření rušení šířeného vedením 41

8.2.1 Obecně 41

8.2.2 Měření výkonových měničů připojených k síti 42

8.2.3 Zařízení, která se drží v ruce (ruční přístroje) normálně provozovaná bez uzemnění 45

8.3 Zkušební stanoviště pro měření emise zářením 9 kHz až 1 GHz 45

8.3.1 Obecně 45

8.3.2 Validace zkušebního stanoviště pro zkoušky vyzařování (9 kHz až 1 GHz) 46

8.3.3 Umístění zkoušeného zařízení (9 kHz až 1 GHz) 46

8.3.4 Měření vyzařování (9 kHz až 1 GHz) 47

8.4 Alternativní zkušební stanoviště pro vyzařování v kmitočtovém rozsahu 30 MHz až 1 GHz 47

9 Měření vyzařování: 1 GHz až 18 GHz 47

9.1 Zkušební uspořádání 47

9.2 Přijímací anténa 47

9.3 Validace a kalibrace zkušebního stanoviště 47

9.4 Postup měření 47

9.4.1 Obecně 47

9.4.2 Provozní podmínky EUT 48

9.4.3 Předběžné měření 48

9.4.4 Konečné měření 49

10 Měření v místě instalace (in situ) 50

11 Bezpečnostní opatření při měřeních vysokofrekvenčních zařízení ISM 50

12 Nejistota měření 50

Příloha A (informativní) Příklady klasifikace zařízení 51

Příloha B (informativní) Opatření při používání spektrálního analyzátoru (viz 7.3.1) 53

Příloha C (normativní) Měření rušivého elektromagnetického vyzařování za přítomnosti signálů z vysokofrekvenčních vysílačů 54

Příloha D (informativní) Šíření rušivých signálů z vysokofrekvenčních průmyslových zařízení na kmitočtech
v rozsahu 30 MHz až 300 MHz 55

Příloha E (informativní) Doporučení CISPR pro ochranu některých rádiových služeb v konkrétních oblastech 56

E.1 Obecně 56

E.2 Doporučení pro ochranu rádiových služeb týkajících se bezpečnosti 56

E.3 Doporučení pro ochranu specifických citlivých rádiových služeb 56

Příloha F (informativní) Pásma přidělená bezpečnostním službám 57

Příloha G (informativní) Pásma přidělená citlivým rádiovým službám 58

Strana

Příloha H (informativní) Statistické vyhodnocení sériově vyráběného zařízení ve vztahu k požadavkům norem CISPR 60

H.1 Význam mezí CISPR 60

H.2 Typové zkoušky 60

H.3 Statistické vyhodnocení sériově vyráběného zařízení 60

H.3.1 Vyhodnocení založené na obecné rezervě do mezní hodnoty 60

H.3.2 Vyhodnocení založené na necentrálním t-rozdělení 61

H.3.3 Vyhodnocení založené na binomickém rozdělení 63

H.3.4 Zařízení vyráběné jednotlivě 63

Příloha I (normativní) Umělá síť (AN) pro vyhodnocení rušivých napětí na vstupech/výstupech (portech)
stejnosměrným (DC) napájením polovodičových výkonových měničů 64

I.1 Obecné informace a účel 64

I.2 Konstrukce DC-AN 64

I.2.1 AN vhodné pro měření asymetrických (UM) rušení 64

I.2.2 AN vhodné pro měření nesymetrických (CM) a symetrických (DM) rušení 64

I.2.3 AN vhodné pro měření asymetrických (UM), nesymetrických (CM) a symetrických (DM) rušení 64

I.3 Použití DC-AN sítí pro měření za účelem posouzení shody 65

I.3.1 Obecně 65

I.3.2 Pseudo V-AN 65

I.3.3 Delta-AN 65

I.4 Normativní technické požadavky na DC-AN 66

I.4.1 Parametry a souvisící tolerance v kmitočtovém rozsahu 150 kHz až 30 MHz 66

I.4.2 Parametry a souvisící tolerance v kmitočtovém rozsahu 9 kHz až 150 kHz 67

I.5 Příklady praktického provedení DC-AN 67

Příloha J (informativní) Měření na výkonových měničích připojených k síti (GCPC – Grid Connected Power
Converters) – Sestavy pro efektivní uspořádání zkušebního stanoviště 70

J.1 Obecné informace a účel 70

J.2 Uspořádání zkušebního stanoviště 70

J.2.1 Blokové schéma zkušebního stanoviště 70

J.2.2 DC napájecí zdroj 71

J.2.3 AC napájecí zdroj 71

J.2.4 Další součásti 71

J.3 Jiná zkušební uspořádání 72

J.3.1 Uspořádání obsahující laboratorní AC napájecí zdroj a rezistivní zátěž 72

J.3.2 Uspořádání pro případ zpětného toku energie do AC napájecí sítě 73

Příloha K (informativní) Uspořádání a přístrojové vybavení zkušebního stanoviště – Pokyny pro zamezení saturačních
jevů v potlačovacích filtrech beztransformátorových výkonových měničů při typových zkouškách podle této normy 75

K.1 Obecné informace a účel 75

K.2 Doporučení, jak zamezit saturačním jevům v rozsahu 9 kHz až 150 kHz 75

K.3 Podrobná doporučení 76

K.3.1 Obecně 76

K.3.2 Vložení sériových indukčností (nebo nesymetrických tlumivek) do laboratorního DC napájecího řetězce 77

K.3.3 Použití přídavných nesymetrických oddělovacích kondenzátorů na rozhraní mezi AE portem DC-AN
a laboratorním DC napájecím portem umístěným ve zkušebním prostoru 77

K.4 Základní informace 78

Strana

Bibliografie 80

Příloha ZA (normativní) Normativní odkazy na mezinárodní publikace a jim odpovídající evropské publikace 81

Příloha ZB (normativní) Kmitočty stanovené na národní bázi zemí CENELEC pro používání jako základní ISM kmitočty 83

Příloha ZZ (informativní) Zabezpečení základních požadavků směrnic ES 84

Obrázek 1 – Obvod pro měření rušivých napětí na napájení 32

Obrázek 2 – Umělá ruka, RC člen 33

Obrázek 3 – Příklad typického uspořádání kabelů při měření rušení šířeného zářením ve vzdálenosti 3 m, stolní EUT 34

Obrázek 4 – Příklad typického uspořádání pro měření rušení šířeného zářením a/nebo vedením od EUT stojícího
na podlaze, 3D pohled 35

Obrázek 5 – Zdravotnická zařízení (kapacitní typ) – orientace a umělé zátěže 38

Obrázek 6 – Typické uspořádání pro měření rušení šířeného vedením na nízkonapěťových vstupech/výstupech (portech) stejnosměrným (DC) napájením s DC-AN, která je použita jako zakončovací a oddělovací jednotka
laboratorního DC napájecího zdroje 43

Obrázek 7 – Typické uspořádání pro měření rušení šířeného vedením na nízkonapěťových vstupech/výstupech (portech) stejnosměrným (DC) napájením s DC-AN, která je použita jako zakončovací jednotka a napěťová sonda 44

Obrázek 8 – Typické uspořádání pro měření rušení šířeného vedením na nízkonapěťových vstupech/výstupech (portech) stejnosměrným (DC) napájením s DC-AN, která je použita jako napěťová sonda, a s proudovou sondou –
2D obrázek 44

Obrázek 9 – Typické uspořádání pro měření rušení šířeného vedením na nízkonapěťových vstupech/výstupech (portech) stejnosměrným (DC) napájením s DC-AN , která je použita jako napěťová sonda, a s proudovou sondou –
3D obrázek 45

Obrázek 10 – Zkušební stanoviště 46

Obrázek 11 – Minimální rozměry kovové zemní roviny 46

Obrázek 12 – Rozhodovací diagram pro měření emisí od 1 GHz do 18 GHz zařízení skupiny 2, která pracují
na kmitočtech nad 400 MHz 48

Obrázek H.1 – Příklad možných obtíží 63

Obrázek I.1 – Praktické provedení DC-AN 150 W vhodné pro měření UM rušení (příklad) 67

Obrázek I.2 – Praktické provedení DC-AN 150 W vhodné pro měření CM a DM rušení (příklad, viz také obrázek A.2
v CISPR 16-1-2:2014) 68

Obrázek I.3 – Praktické provedení DC-AN 150 W vhodné pro měření UM nebo CM a DM rušení (příklad 1) 68

Obrázek I.4 – Praktické provedení DC-AN 150 W vhodné pro měření UM nebo CM a DM rušení (příklad 2) 69

Obrázek I.5 – Praktické provedení DC-AN 150 W vhodné pro měření UM nebo CM a DM rušení (příklad 3) 69

Obrázek J.1 – Uspořádání zkušebního stanoviště (případ 1) – 2D obrázek 70

Obrázek J.2 – Uspořádání zkušebního stanoviště (případ 1) – 3D obrázek 71

Obrázek J.3 – Uspořádání zkušebního stanoviště (případ 2) – 2D obrázek 72

Obrázek J.4 – Uspořádání zkušebního stanoviště (případ 2) – 3D obrázek 73

Obrázek J.5 – Uspořádání zkušebního stanoviště (případ 3) – 2D obrázek 74

Obrázek J.6 – Uspořádání zkušebního stanoviště (případ 3) – 3D obrázek 74

Obrázek K.1 – Tok nesymetrického vysokofrekvenčního proudu zkušebního stanoviště 76

Obrázek K.2 – Blokování nesymetrického vysokofrekvenčního proudu vložením sériových indukčností 77

Obrázek K.3 – Blokování nesymetrického vysokofrekvenčního proudu použitím přídavných CM oddělovacích
kondenzátorů 77

Obrázek K.4 – CM zakončovací impedance na EUT portu DC-AN – Charakteristika amplituda vs. kmitočet v kmitočtovém rozsahu 3 kHz až 30 MHz, příklad 78

Obrázek K.5 – Prevence saturace potlačovacích filtrů použitím přídavných oddělovacích kondenzátorů 79

Obrázek K.6 – Změna v rezonančním kmitočtu způsobená zvětšením a zmenšením kapacity oddělovacích kondenzátorů 79

Strana

Obrázek K.7 – Příklad obvodu CD-AN, který může zvýšit nebo snížit kapacitu blokovacích kondenzátorů LC
oddělovacího obvodu 79

Tabulka 1 – Kmitočty ve vysokofrekvenčním rozsahu (RF) určené ITU pro použití jako základní kmitočty ISM 16

Tabulka 2 – Mezní hodnoty rušivých napětí pro zařízení třídy A skupiny 1 při měření na zkušebním stanovišti
(vstup/výstup (port) střídavým (AC) napájením) 19

Tabulka 3 – Mezní hodnoty rušení šířeného vedením pro zařízení třídy A skupiny 1 při měření na zkušebním stanovišti (vstup/výstup (port) stejnosměrným (DC) napájením) 20

Tabulka 4 – Mezní hodnoty rušivých napětí pro zařízení třídy B skupiny 1 při měření na zkušebním stanovišti
(vstup/výstup (port) střídavým (AC) napájením) 20

Tabulka 5 – Mezní hodnoty rušivých napětí pro zařízení třídy B skupiny 1 při měření na zkušebním stanovišti
(vstup/výstup (port) stejnosměrným (DC) napájením) 20

Tabulka 6 – Mezní hodnoty rušivého elektromagnetického vyzařování pro zařízení třídy A, skupiny 1 při měření
na zkušebním stanovišti 21

Tabulka 7 – Mezní hodnoty rušivého elektromagnetického vyzařování pro zařízení třídy B, skupiny 1 při měření
na zkušebním stanovišti 22

Tabulka 8 – Mezní hodnoty rušivých napětí pro zařízení třídy A skupiny 2 při měření na zkušebním stanovišti
(vstup/výstup (port) střídavým (AC) napájením) 23

Tabulka 9 – Mezní hodnoty rušivých napětí pro zařízení třídy B skupiny 2 při měření na zkušebním stanovišti
(vstup/výstup (port) střídavým (AC) napájením) 23

Tabulka 10 – Mezní hodnoty rušivého elektromagnetického vyzařování pro zařízení třídy A, skupiny 2 při měření
na zkušebním stanovišti 24

Tabulka 11 – Mezní hodnoty rušivého elektromagnetického vyzařování pro zařízení EDM třídy A a zařízení
pro obloukové svařování při měření na zkušebním stanovišti 25

Tabulka 12 – Mezní hodnoty rušivého elektromagnetického vyzařování pro zařízení třídy B, skupiny 2 při měření
na zkušebním stanovišti 26

Tabulka 13 – Vrcholové mezní hodnoty rušivého elektromagnetického vyzařování pro zařízení skupiny 2 pracující
na kmitočtech nad 400 MHz 27

Tabulka 14 – Vážené mezní hodnoty rušivého elektromagnetického vyzařování pro zařízení skupiny 2, pracující
na kmitočtech nad 400 MHz 27

Tabulka 15 – APD úrovně rušivého elektromagnetického vyzařování korespondující s mezemi 10–1 pro zařízení třídy B, skupiny 2, pracující na kmitočtech nad 400 MHz 28

Tabulka 16 – Mezní hodnoty elektromagnetického rušení šířeného zářením pro zařízení třídy A, skupiny 1, měřená
v místě instalace (in situ) 28

Tabulka 17 – Mezní hodnoty rušivého elektromagnetického vyzařování pro zařízení třídy A, skupiny 2 při měření v místě instalace (in situ) 29

Tabulka 18 – Kmitočtové podrozsahy, které se musí použít pro vážená měření 49

Tabulka E.1 – Mezní hodnoty rušivého elektromagnetického vyzařování pro měření v místě instalace (in situ),
aby byly chráněny specifické rádiové služby týkající se bezpečnosti v konkrétních územích 56

Tabulka H.1 – Obecná rezerva do mezní hodnoty pro statistické vyhodnocení 60

Tabulka H.2 – Činitel k necentrálního t -rozdělení jako funkce velikosti vzorku n 61

Tabulka H.3 – Použití binomického rozdělení 63

Tabulka I.1 – Parametry a souvisící tolerance v kmitočtovém rozsahu 150 kHz až 30 MHz 66

Tabulka I.2 – Parametry a souvisící tolerance v kmitočtovém rozsahu 9 kHz až 150 kHz 67

Tabulka ZB.1 – Kmitočty stanovené na národní bázi zemí CENELEC pro používání jako základní ISM kmitočty 83

Tabulka ZZ.1 – Vztah mezi touto evropskou normou a Směrnicí 2004/108/ES 84

Evropská předmluva

Text dokumentu CISPR/B/628/FDIS, budoucího šestého vydání CISPR 11, který vypracovala CISPR subkomise B Rušení souvisící s průmyslovými, vědeckými a lékařskými vysokofrekvenčními přístroji, s jiným průmyslovým zařízením, s venkovními vedeními, zařízením vysokého napětí a elektrickou trakcí, byl předložen k paralelnímu hlasování IEC-CENELEC a byl schválen CENELEC jako EN 55011:2016.

Návrh změny, která obsahuje společné modifikace CISPR 11:2015 (CISPR/B/628/FDIS), vypracovala technická komise CLC/TC 210 Elektromagnetická Kompatibilita (EMC) a byl schválen CENELEC.

Jsou stanovena tato data:

Tento dokument nahrazuje EN 55011:2009.

Upozorňuje se na možnost, že některé prvky tohoto dokumentu mohou být předmětem patentových práv. CENELEC [a/nebo CEN] nelze činit odpovědným za identifikaci jakéhokoliv nebo všech patentových práv.

Kapitoly, články, poznámky, tabulky, obrázky a přílohy, které jsou do CISPR 11:2015 přidány, jsou označeny předponou „Z“.

Tento dokument byl vypracován na základě mandátu, který byl CENELEC udělen Evropskou komisí a Evropským sdružením volného obchodu a podporuje základní požadavky směrnic(e) ES.

Vztah mezi směrnicí (směrnicemi) ES je uveden v informativní příloze ZZ, která je nedílnou součástí tohoto
dokumentu.

Oznámení o schválení

Text mezinárodní normy CISPR 11:2015 byl schválen CENELEC jako evropská norma s dohodnutými společnými modifikacemi.

Úvod

Tato publikace CISPR obsahuje kromě obecných požadavků pro snižování vysokofrekvenčního (RF) rušení
ze zařízení určených pro používání v průmyslových, vědeckých a Zdravotnických (ISM) elektrických zařízeních, rovněž specifické požadavky pro snižování vysokofrekvenčního rušení způsobeného ISM RF zařízeními ve smyslu definice Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), viz také definici 3.13 této mezinárodní normy. CISPR a ITU sdílí odpovědnost za ochranu radiových služeb, s ohledem na provozování zařízení ISM RF.

CISPR se zabývá kontrolou vysokofrekvenčního rušení ze zařízení ISM RF tak, že tato rušení posuzuje a vyhodnocuje buď na standardizovaném zkušebním stanovišti, nebo v místě provozu v případě individuálního zařízení ISM RF, které nelze zkoušet na standardizovaném stanovišti. V důsledku toho tato publikace CISPR obsahuje požadavky pro posouzení vyhovění obou případů, zařízení posuzovaných podle výsledků typových zkoušek na standardizovaných zkušebních stanovištích nebo individuálních zařízení zkoušených za podmínek v místě nasazení (in situ).

ITU se zabývá kontrolou vysokofrekvenčního rušení ze zařízení ISM RF, která jsou v normální činnosti a použití v místě svého provozu (viz definici 1.15 v Rádiových předpisech ITU). Tam je používání vysokofrekvenční energie přenášené ze zařízení ISM RF vyzařováním, indukční nebo kapacitní vazbou omezeno na místo takového individuálního zařízení.

Tato publikace CISPR obsahuje v článku 6.3 základní požadavky pro posouzení vysokofrekvenčních emisí ze zařízení ISM RF na standardizovaných měřicích stanovištích. Tyto požadavky se vztahují na typové zkoušky zařízení ISM RF pracujících s kmitočty až do 18 GHz. V článku 6.4 dále obsahuje základní požadavky pro posouzení vysokofrekvenčního rušení v místě instalace (in situ) individuálního zařízení ISM RF v kmitočtovém rozsahu do 18 GHz. Všechny požadavky byly stanoveny v těsné spolupráci s ITU a jsou ITU schváleny.

Při provozování a používání určitých typů zařízení ISM RF by si však výrobce, firma instalující zařízení a/nebo zákazník měli být vědomi toho, že mohou existovat další národní opatření týkající se možné licence k provozu a nutnosti ochrany místních radiových služeb a zařízení. V závislosti na konkrétní zemi mohou taková dodatečná opatření platit pro individuální zařízení ISM RF provozovaná na kmitočtech mimo stanovená pásma ITU (viz
tabulku 1). Mohou také platit na zařízení ISM RF provozovaná na kmitočtech nad 18 GHz. Pro tato posledně zmíněná zařízení vyžaduje místní ochrana radiových služeb a zařízení, aby se provedlo posouzení vyhovění podle relevantních národních ustanovení v kmitočtovém rozsahu nad 18 GHz podle právních nároků a zájmů ITU a národních administrátorů. Tato dodatečná národní opatření se mohou vztahovat na náhodné emise, emise
objevující se na harmonických provozního kmitočtu a na žádoucí emise na provozním kmitočtu stanoveném vně určeného ISM pásma v kmitočtovém rozsahu nad 18 GHz.

Doporučení CISPR pro ochranu rádiových služeb v konkrétních oblastech lze najít v příloze E této mezinárodní normy.

Definice 1.15 v Rádiových předpisech ITU zní následovně:

1.15
průmyslové, vědecké a zdravotnické (ISM) využití (vysokofrekvenční energie) (industrial, scientific and
medical (ISM) applications (of radio frequency energy))
provoz zařízení nebo přístrojů určených k místnímu vytváření a užití vysokofrekvenční energie pro průmyslové, vědecké, zdravotnické, domácí nebo podobné účely s výjimkou aplikací z oboru telekomunikací

[ITU Radio Regulations Volume 1: 2012 – Chapter I, Definition 1.15]

1 Rozsah platnosti

Tato mezinárodní norma platí pro průmyslová, vědecká a zdravotnická zařízení pracující v kmitočtovém rozsahu 0 Hz až 400 GHz a pro domácí či podobná zařízení určená pro generování a/nebo místní používání vysokofrekvenční energie.

Tato norma pokrývá požadavky na emisi v souvislosti s vysokofrekvenčním (RF) rušením v kmitočtovém rozsahu od 9 kHz do 400 GHz. Měření se musí provádět pouze v kmitočtových rozsazích, kde jsou v kapitole 6 specifikované mezní hodnoty.

Pro vysokofrekvenční zařízení ISM ve smyslu definice obsažené v ITU Radio Regulations, viz definici 3.13, tato norma pokrývá emisní požadavky pro vysokofrekvenční rušení v kmitočtovém rozsahu 9 kHz až 18 GHz.

POZNÁMKA Požadavky platné pro emisi varných zařízení jsou specifikovány v CISPR 14-1 [1] ⁾.

Požadavky pro vysokofrekvenční ISM osvětlovací přístroje a UV zářiče pracující na kmitočtech uvnitř ISM pásem definovaných ITU Rádiových předpisech jsou v této normě obsaženy.

Zařízení, na která se vztahují jiné emisní normy CISPR určené pro výrobek nebo skupinu výrobků, do rozsahu této normy nespadají.

Konec náhledu - text dále pokračuje v placené verzi ČSN.