| |
ICS 91.100.15 Duben 2004
|
|
Kámen pro vodní stavby - |
ČSN 72 1507 |
Armourstone - Part 1: Specification
Enrochements - Partie 1: Spécifications
Wasserbausteine - Teil 1: Anforderungen
Tato norma je českou verzí evropské normy EN 13383-1:2002. Evropská norma EN 13383-1:2002 má status české technické normy.
This standard is the Czech version of the European Standard EN 13383-1:2002. The European Standard EN 13383-1:2002 has the status of a Czech Standard.
Nahrazení předchozích norem
Touto normou se nahrazuje ČSN EN 13383-1 (72 1507) z února 2003.
|
© Český normalizační institut, 2004 67526 |
Národní předmluva
Proti předchozí normě dochází ke změně způsobu převzetí EN 13383-1:2002 do soustavy norem ČSN. Zatímco ČSN EN 13383-1 (72 1507) z února 2003 převzala EN 13383-1:2002 schválením k přímému používání jako ČSN, tato norma ji přejímá překladem.
Evropské normy pro kamenivo jsou na rozdíl od původních ČSN rozděleny podle určeného použití a obsahují navíc nová ustanovení, týkající se zejména požadavků na řízení výroby, hodnocení shody atd. Tyto normy jsou normami harmonizovanými, umožňující připojení označení CE.
Vzhledem k rozdílnosti koncepce souboru EN pro kamenivo oproti stávající koncepci národních norem v ČR bylo nutné zpracovat národní přílohu, která obsahuje převodník požadavků (tříd) podle původních národních norem na požadavky podle této ČSN EN 13383-1.
Citované normy
EN 932-3 zavedena v ČSN EN 932-3 (72 1186) Zkoušení všeobecných vlastností kameniva - Část 3: Postup a názvosloví pro jednoduchý petrografický popis
EN 932-5 zavedena v ČSN EN 932-5 (72 1192) Zkoušení všeobecných vlastností kameniva - Část 5: Běžné zkušební zařízení a kalibrace
EN 933-3 zavedena v ČSN EN 933-3 (72 1172) Zkoušení geometrických vlastností kameniva - Část 3: Stanovení tvaru zrn - Index plochosti
EN 1097-1 zavedena v ČSN EN 1097-6 (72 1175) Zkoušení mechanických a fyzikálních vlastností kameniva -
Část 1: Stanovení odolnosti proti otěru (mikro-Deval)
EN 1367-2 zavedena v ČSN EN 1367-2 (72 1195) Zkoušení odolnosti kameniva vůči teplotě a zvětrávání -
Část 2: Zkouška síranem hořečnatým
EN 1744-1 zavedena v ČSN EN 1744-1 (72 1196) Zkoušení chemických vlastností kameniva - Část 1: Chemický rozbor
EN 1744-3 zavedena v ČSN EN 1744-1 (72 1196) Zkoušení chemických vlastností kameniva - Část 3: Příprava výluhů loužením kameniva
EN 1926 zavedena v ČSN EN 1926 (72 1142) Zkušební metody přírodního kamene - Stanovení pevnosti v tlaku
EN 13383-2 zavedena v ČSN EN 13383-2 (72 1193) Kámen pro vodní stavby - Část 2: Zkušební metody
Souvisící ČSN
ČSN 72 1001 Pomenovanie a opis hornín v inženierskej geológii
ČSN 72 1810 Prvky z přírodního kamene pro stavební účely - Společná ustanovení
ČSN 72 1860 Kámen pro zdivo a stavební účely - Společná ustanovení
Citované předpisy
Směrnice Rady 89/106/EHS z 1988-12-21, o sbližování právních a správních předpisů členských států týkající se stavebních výrobků. V České republice je tato směrnice zavedena nařízením vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky s označením CE v platném znění.
Upozornění na národní přílohu
Do této normy byla doplněna národní příloha NA (informativní), která obsahuje doplňující ustanovení a rozsah hodnot nebo mezních hodnot vlastností podle kapitol a článků normy.
Vypracování normy
Zpracovatel: STAVCERT Praha s.r.o., IČ 64940616, Ing. Václav Gorgol, CSc., národní přílohy NA, Hydroprojekt CZ, a.s., IČ 26475081, Ing. Arnošt Hanzl
Technická normalizační komise: TNK 99 Kámen a kamenivo
Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Alena Krupičková
|
EVROPSKÁ NORMA EN 13383-1 |
ICS 91.100.15
|
Kámen pro vodní stavby - Armourstone - |
|
|
Enrochements - |
Wasserbausteine - |
Tato evropská norma byla schválena CEN 2002-03-25.
Členové CEN jsou povinni splnit Vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se musí této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací dát status národní normy. Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze obdržet na vyžádání v Řídicím centru nebo u kteréhokoliv člena CEN.
Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Řídicí centrum, má stejný status jako oficiální verze.
Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
|
CEN Evropský výbor pro normalizaci European Committee for Standardization Comité Européen de Normalisation Europäisches Komitee für Normung Řídicí centrum: rue de Stassart 36, B-1050 Brusel |
Obsah
Strana
Úvod................................................................................................................................................................................................... 5
1 Předmět normy.................................................................................................................................................................... 6
2 Normativní odkazy............................................................................................................................................................... 6
3 Termíny a definice............................................................................................................................................................... 6
4 Požadavky na geometrické vlastnosti............................................................................................................................. 7
5 Požadavky na fyzikální vlastnosti.................................................................................................................................... 12
6 Požadavky na chemické vlastnosti................................................................................................................................. 14
7 Požadavky na trvanlivost................................................................................................................................................... 14
8 Hodnocení shody.............................................................................................................................................................. 16
9 Identifikace a popis........................................................................................................................................................... 17
10 Označování a značení štítkem......................................................................................................................................... 17
Příloha A (informativní) Meze pro hrubá, lehká a těžká zrnění.............................................................................................. 18
Příloha B (informativní) Pokyny na celistvost bloku................................................................................................................ 19
Příloha C (informativní) Pokyny na odolnost kamene pro vodní stavby proti zmrazování a rozmrazování
a vůči krystalizaci soli........................................................................................................................................................ 20
Příloha D (normativní) Řízení výroby.......................................................................................................................................... 22
Příloha E (informativní) Vlastnosti a informace, které obsahují identifikaci kamene pro vodní stavby......................... 26
Příloha ZA (informativní) Ustanovení této evropské normy, které se týkají základních požadavků
nebo jiných ustanovení směrnic EU.............................................................................................................................. 27
Bibliografie...................................................................................................................................................................................... 33
Úvod
Tento dokument EN 13383-1 byl vypracován technickou komisí CEN/TC 154 „Kamenivo“, jejímž sekretariátem je BSI.
Této evropské normě je nutno nejpozději do listopadu 2002 dát status národní normy, a to buď vydáním identického textu, nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, je nutno zrušit nejpozději do června 2004.
Tento dokument byl vypracován na základě mandátu uděleného CEN Evropskou komisí a Evropským sdružením volného obchodu a podporuje splnění základních požadavků směrnice (směrnic) EU.
Vztah ke směrnici (směrnicím) EU je uveden v informativní příloze ZA, která je nedílnou součásti této normy.
Tato norma je součásti řady norem pro kámen pro vodní stavby, její další části je:
EN 13383-2 Kámen pro vodní stavby - Část 2: Zkušební metody.
Požadavky na kamenivo pro jiné použití budou specifikovány v následujících evropských normách:
EN 12620 Kamenivo do betonu
EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch
EN 13055 Pórovité kamenivo pro betony, malty a injektážní malty
EN 13139 Kamenivo pro malty
EN 13242 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace
EN 13450 Kamenivo pro kolejové lože
Podle Vnitřních předpisů CEN/CENELEC jsou tuto evropskou normu povinny zavést národní normalizační organizace následujících zemí: Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Lucemburska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.
1 Předmět normy
Tato evropská norma určuje vlastnosti kameniva, získaného úpravou přírodního, umělého nebo recyklovaného materiálu a směsi těchto kameniv pro použití jako kámen pro vodní stavby.
Norma slouží k hodnocení shody výrobků s touto evropskou normou.
POZNÁMKA 1 Požadavky v této evropské normě jsou založeny na zkušenostech s používanými druhy kamene pro vodní stavby. Pokud se použije kámen pro vodní stavby ze zdrojů, kde není tolik zkušeností, musí se postupovat opatrně, např. u recyklovaného kamene pro vodní stavby a kamene pro vodní stavby vznikajícího jako vedlejší produkt průmyslové výroby. Takový kámen pro vodní stavby, který musí vyhovovat všem požadavkům této evropské normy, může mít jiné charakteristiky, které nejsou uvedeny v Mandátu M 125 (v platném znění), které nejsou požadovány u běžně používaných druhů kamene pro vodní stavby, a proto, pokud se požadují mohou se použít k posouzení jeho vhodnosti předpisy platné v místě použití.
POZNÁMKA 2 Drobnější kamenivo než je specifikováno v této evropské normě se používá pro konstrukce vodních staveb. Pro takové kamenivo se musí použít evropské normy pro kamenivo s jiným určeným použitím.
-- Vynechaný text --