ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ICS 13.020.50 Listopad 2016

Environmentální značky a prohlášení – Vlastní environmentální tvrzení (environmentální značení typu II)

ČSN
EN ISO 14021

01 0921

idt ISO 14021:2016

Environmental labels and declarations – Self-declared environmental claims (Type II environmental labelling)

Marquage et déclarations environnementaux – Autodéclarations environnementales (Étiquetage de type II)

Umweltkennzeichnungen und -deklarationen – Umweltbezogene Anbietererklärungen (Umweltkennzeichnung Typ II)

Tato norma je českou verzí evropské normy EN ISO 14021:2016. Překlad byl zajištěn Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Má stejný status jako oficiální verze.

This standard is the Czech version of the European Standard EN ISO 14021:2016. It was translated by the Czech Office for Standards, Metrology and Testing. It has the same status as the official version.

Nahrazení předchozích norem

Touto normou se nahrazuje ČSN ISO 14021 (01 0921) z prosince 2000.

 

Národní předmluva

Změny proti předchozí normě

Text je proti předchozí normě částečně zrevidován a zahrnuje původní změnu 1.

Informace o citovaných dokumentech

ISO 7000 nezavedena

ISO 14020 zavedena v ČSN EN ISO 14020 (01 0920) Environmentální značky a prohlášení – Obecné zásady

ISO/TS 14067 zavedena v ČSN P CEN ISO/TS 14067 (01 0967) Skleníkové plyny – Uhlíková stopa – Požadavky a směrnice pro kvantifikaci a komunikaci

Souvisící ČSN

ČSN EN ISO 9004 (01 0324) Řízení udržitelného úspěchu organizace – Přístup managementu kvality

ČSN ISO 14025:2006 (01 0925) Environmentální značky a prohlášení – Environmentální prohlášení typu III – Zásady a postupy

ČSN EN ISO 14040:2006 (01 0940) Environmentální management – Posuzování životního cyklu – Zásady a osnova

ČSN EN ISO 14044 (01 0944) Environmentální management – Posuzování životního cyklu – Požadavky a směrnice

TNI ISO/TR 14049 (01 0949) Environmentální management – Posuzování životního cyklu – Příklady aplikace ISO 14044 pro stanovení cíle a rozsahu inventarizační analýzy

ČSN EN ISO/IEC 17025 (01 5253) Posuzování shody – Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří

ČSN EN ISO 5801 (12 2014) Průmyslové ventilátory – Zkoušení výkonu s použitím normalizovaného vzduchovodu

ČSN EN 60350 (soubor) (36 1060) Elektrické spotřebiče na vaření pro domácnost

ČSN EN 60379 (36 1060) Metody měření funkce elektrických akumulačních ohřívačů vody pro domácnost a podobné účely

ČSN EN 60531 (36 1060) Elektrická akumulační topidla pro vytápění místností – Metody měření funkce

ČSN EN 60675 (36 1060) Elektrická přímotopná topidla pro domácnost – Metody měření funkce

ČSN EN 60456 ed. 3 (36 1060) Pračky pro domácnost – Metody měření funkce

ČSN EN 61121 ed. 3 (36 1060) Bubnové sušičky pro domácnost – Metody měření funkce

ČSN EN 60661 (36 1060) Metody měření funkce elektrických kávovarů pro domácnost

ČSN EN 60705 ed. 2 (36 1060) Mikrovlnné trouby pro domácnost – Metody měření funkce

ČSN EN 61429 (36 4395) Značení akumulátorových článků a baterií mezinárodní recyklační značkou ISO 7000-1135

ČSN EN ISO 11469 (64 0004) Základní identifikace a označování výrobků z plastů

ČSN EN ISO 14851 (64 0510) Stanovení úplné aerobní biodegradability plastů ve vodném prostředí – Metoda měření spotřeby kyslíku v uzavřeném respirometru

ČSN EN ISO 14852 (64 0511) Stanovení úplné aerobní biodegradability plastů ve vodném prostředí – Metoda stanovení uvolněného oxidu uhličitého

ČSN EN ISO 14855-1 (64 0512) Stanovení úplné aerobní biodegradability za řízených podmínek kompostování – Metoda stanovení uvolněného oxidu uhličitého – Část 1: Obecná metoda

ČSN EN ISO 7827 (75 7775) Kvalita vod – Hodnocení snadné a úplné aerobní biologické rozložitelnosti orga-
nických látek ve vodním prostředí – Metoda stanovení rozpuštěného organického uhlíku (DOC)

ČSN EN ISO 9408 (75 7770) Jakost vod – Hodnocení úplné aerobní biologické rozložitelnosti organických látek ve vodním prostředí stanovením spotřeby kyslíku v uzavřeném respirometru

ČSN EN ISO 9439 (75 7771) Jakost vod – Hodnocení úplné aerobní biologické rozložitelnosti organických látek ve vodním prostředí – Metoda stanovení uvolněného oxidu uhličitého

ČSN ISO 10707 (75 7773) Jakost vod – Hodnocení úplné aerobní biologické rozložitelnosti organických látek ve vodním prostředí – Metoda stanovení biochemické spotřeby kyslíku (v uzavřených lahvičkách)

Vypracování normy

Zpracovatel: CTN při České společnosti pro jakost, z. s., IČ 00417955, Ing. Ondřej Hykš, ve spolupráci s CTN PETRAŠOVÁ BRNO, Ivana Petrašová, dpt.

Technická normalizační komise: TNK 106 Management životního prostředí

Pracovník Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví: Ing. Alena Mastná

 

EVROPSKÁ NORMA EN ISO 14021
EUROPEAN STANDARD
NORME EUROPÉENNE
EUROPÄISCHE NORM Duben 2016

ICS 13.020.50 Nahrazuje EN ISO 14021:2001

Environmentální značky a prohlášení – Vlastní environmentální tvrzení (environmentální značení typu II)
(ISO 14021:2016)

Environmental labels and declarations – Self-declared environmental claims
(Type II environmental labelling)
(ISO 14021:2016)

Marquage et déclarations environnementaux – Autodéclarations environnementales (Étiquetage de type II)
(ISO 14021:2016)

Umweltkennzeichnungen und -deklarationen – Umweltbezogene Anbietererklärungen (Umweltkennzeichnung Typ II)
(ISO 14021:2016)

Tato evropská norma byla schválena CEN dne 2016-01-20.

Členové CEN jsou povinni splnit vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací uděluje status národní normy. Aktualizované seznamy a biblio-
grafické citace týkající se těchto národních norem lze obdržet na vyžádání v Řídicím centru CEN-CENELEC nebo u kteréhokoliv člena CEN.

Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Řídicímu centru CEN-CENELEC, má stejný status jako oficiální verze.

Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, Bulharska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Chorvatska, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Španělska, Švédska, Švýcarska a Turecka.

[image]

Evropský výbor pro normalizaci

European Committee for Standardization

Comité Européen de Normalisation

Europäisches Komitee für Normung

Řídicí centrum CEN-CENELEC: Avenue Marnix 17, B-1000 Brusel

© 2016 CEN Veškerá práva pro využití v jakékoli formě a jakýmikoli prostředky Ref. č. EN ISO 14021:2016 E
jsou celosvětově vyhrazena národním členům CEN.

Evropská předmluva

 

European foreword

Tento dokument (EN ISO 14021:2016) vypracovala tech-
nická komise ISO/TC 207 Environmentální management.

 

This document (EN ISO 14021:2016) has been prepared by Technical Committee ISO/TC 207 “Environmental management”.

Této evropské normě je nutno nejpozději do října 2016 udělit status národní normy, a to buď vydáním iden-
tického textu, nebo schválením k přímému používání, a národní normy, které jsou s ní v rozporu, je nutno zrušit nejpozději do října 2016.

 

This European Standard shall be given the status of a national standard, either by publication of an identical text or by endorsement, at the latest by October 2016, and conflicting national standards shall be withdrawn at the latest by October 2016.

Upozorňuje se na možnost, že některé prvky tohoto dokumentu mohou být předmětem patentových práv. CEN [a/nebo CENELEC] nelze činit odpovědným za identifikaci jakéhokoliv nebo všech patentových práv.

 

Attention is drawn to the possibility that some of the elements of this document may be the subject of patent rights. CEN [and/or CENELEC] shall not be held responsible for identifying any or all such patent rights.

Tento dokument nahrazuje EN ISO 14021:2001.

 

This document supersedes EN ISO 14021:2001.

Tento dokument byl vypracován na základě mandátu uděleného CEN Evropskou komisí a Evropským sdru-
žením volného obchodu.

 

This document has been prepared under a mandate given to CEN by the European Commission and the European Free Trade Association

Podle vnitřních předpisů CEN-CENELEC jsou tuto evropskou normu povinny zavést národní normalizační organizace následujících zemí: Belgie, Bulharska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Chorvatska, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Španělska, Švédska, Švýcarska a Turecka.

 

According to the CEN-CENELEC Internal Regulations, the national standards organizations of the following countries are bound to implement this European Standard: Austria, Belgium, Bulgaria, Croatia, Cyprus, Czech Republic, Denmark, Estonia, Finland, Former Yugoslav Republic of Macedonia, France, Germany, Greece, Hungary, Iceland, Ireland, Italy, Latvia, Lithuania, Luxembourg, Malta, Netherlands, Norway, Poland, Portugal, Romania, Slovakia, Slovenia, Spain, Sweden, Switzerland, Turkey and the United Kingdom.

Oznámení o schválení

 

Endorsement notice

Text ISO 14021:2016 byl schválen CEN jako EN ISO 14021:2016 bez jakýchkoliv modifikací.

 

The text of ISO 14021:2016 has been approved by CEN as EN ISO 14021:2016 without any modification.

 

Obsah

 

Contents

Strana

 

Page

Předmluva 10

Úvod 11

1 Předmět normy 12

2 Citované dokumenty 12

3 Termíny a definice 12

3.1 Obecné termíny 12

3.2 Vybrané termíny obecně používané
ve vlastních environmentálních tvrzeních 15

4 Cíl vlastních environmentálních tvrzení 16

5 Požadavky týkající se všech vlastních environmentálních tvrzení 16

5.1 Obecně 16

5.2 Vztah k ISO 14020 17

5.3 Nejasná nebo nespecifická tvrzení 17

5.4 Tvrzení typu „bez ...“ 17

5.5 Tvrzení o udržitelnosti 17

5.6 Použití vysvětlujících vyjádření 17

5.7 Specifické požadavky 17

5.8 Používání značek pro environmentální tvrzení 19

5.9 Další informace nebo tvrzení 19

5.10 Specifické značky 20

5.10.1 Obecně 20

5.10.2 Möbiova smyčka 20

6 Požadavky na hodnocení a ověřování tvrzení 21

6.1 Odpovědnosti osoby vydávající tvrzení 21

6.2 Spolehlivost metodiky hodnocení 21

6.3 Hodnocení srovnávacích tvrzení 21

6.4 Výběr metod 22

6.5 Přístup k informacím 22

7 Specifické požadavky na vybraná tvrzení 23

7.1 Obecně 23

7.2 Kompostovatelný 24

7.2.1 Použití termínu 24

7.2.2 Vymezení 24

7.2.3 Metodika hodnocení 26

7.3 Rozložitelný 26

7.3.1 Použití termínu 26

7.3.2 Vymezení 26

7.3.3 Metodika hodnocení 26

7.4 Navrženo pro rozebrání 26

7.4.1 Použití termínu 26

7.4.2 Vymezení 26

 

Foreword 10

Introduction 11

1 Scope 12

2 Normative references 12

3 Terms and definitions 12

3.1 General terms 12

3.2 Selected terms commonly used
in self-declared environmental claims 15

4 Objective of self-declared environmental claims 16

5 Requirements applying to all self-declared environmental claims 16

5.1 General 16

5.2 Relationship to ISO 14020 17

5.3 Vague or non-specific claims 17

5.4 Claims of “... free” 17

5.5 Claims of sustainability 17

5.6 Use of explanatory statements 17

5.7 Specific requirements 17

5.8 Use of symbols to make environmental claims 19

5.9 Other information or claims 19

5.10 Specific symbols 20

5.10.1 General 20

5.10.2 The Mobius loop 20

6 Evaluation and claim verification requirements 21

6.1 Responsibilities of the claimant 21

6.2 Reliability of evaluation methodology 21

6.3 Evaluation of comparative claims 21

6.4 Selection of methods 22

6.5 Access to information 22

7 Specific requirements for selected claims 23

7.1 General 23

7.2 Compostable 24

7.2.1 Usage of term 24

7.2.2 Qualifications 24

7.2.3 Evaluation methodology 26

7.3 Degradable 26

7.3.1 Usage of term 26

7.3.2 Qualifications 26

7.3.3 Evaluation methodology 26

7.4 Designed for disassembly 26

7.4.1 Usage of term 26

7.4.2 Qualifications 26

Strana

 

Page

7.4.3 Metodika hodnocení 27

7.5 Produkt s prodlouženou životností 27

7.5.1 Použití termínu 27

7.5.2 Vymezení 28

7.5.3 Metodika hodnocení 28

7.6 Obnovená energie 28

7.6.1 Použití termínu 28

7.6.2 Vymezení 28

7.6.3 Metodika hodnocení 29

7.7 Recyklovatelný 29

7.7.1 Použití termínu 29

7.7.2 Vymezení 29

7.7.3 Použití značky 29

7.7.4 Metodika hodnocení 30

7.8 Recyklovaný obsah 30

7.8.1 Použití termínů 30

7.8.2 Vymezení 31

7.8.3 Použití značky 31

7.8.4 Metodika hodnocení 32

7.9 Snížená spotřeba energie 33

7.9.1 Použití termínu 33

7.9.2 Vymezení 33

7.9.3 Metodika hodnocení 33

7.10 Snížené využívání zdrojů 33

7.10.1 Použití termínu 33

7.10.2 Vymezení 33

7.10.3 Metodika hodnocení 34

7.11 Snížená spotřeba vody 34

7.11.1 Použití termínu 34

7.11.2 Vymezení 34

7.11.3 Metodika hodnocení 35

7.12 Opakovaně použitelný a plnitelný 35

7.12.1 Použití termínů 35

7.12.2 Vymezení 35

7.12.3 Metodika hodnocení 36

7.13 Snižování produkce odpadu 36

7.13.1 Použití termínu 36

7.13.2 Vymezení 36

7.13.3 Metodika hodnocení 36

7.14 Obnovitelný materiál 37

7.14.1 Použití termínu 37

7.14.2 Vymezení 37

7.14.3 Metodika hodnocení 37

 

7.4.3 Evaluation methodology 27

7.5 Extended life product 27

7.5.1 Usage of term 27

7.5.2 Qualifications 28

7.5.3 Evaluation methodology 28

7.6 Recovered energy 28

7.6.1 Usage of term 28

7.6.2 Qualifications 28

7.6.3 Evaluation methodology 29

7.7 Recyclable 29

7.7.1 Usage of term 29

7.7.2 Qualifications 29

7.7.3 Use of a symbol 29

7.7.4 Evaluation methodology 30

7.8 Recycled content 30

7.8.1 Usage of terms 30

7.8.2 Qualifications 31

7.8.3 Use of a symbol 31

7.8.4 Evaluation methodology 32

7.9 Reduced energy consumption 33

7.9.1 Usage of term 33

7.9.2 Qualifications 33

7.9.3 Evaluation methodology 33

7.10 Reduced resource use 33

7.10.1 Usage of term 33

7.10.2 Qualifications 33

7.10.3 Evaluation methodology 34

7.11 Reduced water consumption 34

7.11.1 Usage of term 34

7.11.2 Qualifications 34

7.11.3 Evaluation methodology 35

7.12 Reusable and refillable 35

7.12.1 Usage of terms 35

7.12.2 Qualifications 35

7.12.3 Evaluation methodology 36

7.13 Waste reduction 36

7.13.1 Usage of term 36

7.13.2 Qualifications 36

7.13.3 Evaluation methodology 36

7.14 Renewable material 37

7.14.1 Usage of term 37

7.14.2 Qualifications 37

7.14.3 Evaluation methodology 37

Strana

 

Page

7.15 Obnovitelná energie 37

7.15.1 Použití termínu 37

7.15.2 Vymezení 37

7.15.3 Metodika hodnocení 38

7.16 Udržitelný 38

7.16.1 Použití termínu 38

7.17 Tvrzení vztahující se k emisím skleníkových
plynů 38

7.17.1 Obecně 38

7.17.2 „Uhlíková stopa“ produktu 38

7.17.3 „Uhlíkově neutrální“ 39

Příloha A (informativní) Zjednodušené schematické znázornění systému recyklace 40

Bibliografie 42

 

7.15 Renewable energy 37

7.15.1 Usage of term 37

7.15.2 Qualifications 37

7.15.3 Evaluation methodology 38

7.16 Sustainable 38

7.16.1 Usage of term 38

7.17 Claims relating to greenhouse gas emissions 38

7.17.1 General 38

7.17.2 Product “carbon footprint” 38

7.17.3 “Carbon neutral” 39

Annex A (informative) Simplified diagrammatic representation of a recycling system 40

Bibliography 42

 

Předmluva

 

Foreword

ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) je celo-
světová federace národních normalizačních orgánů (členů ISO). Mezinárodní normy obvykle vypracovávají technické komise ISO. Každý člen ISO, který se zajímá o předmět, pro který byla vytvořena technická komise, má právo být v této technické komisi zastoupen. Práce se zúčastňují také vládní i nevládní mezinárodní orga-
nizace, s nimiž ISO navázala pracovní styk. ISO úzce spolupracuje s Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) ve všech záležitostech normalizace v elektro-
technice.

 

ISO (the International Organization for Standardization) is a worldwide federation of national standards bodies (ISO member bodies). The work of preparing International Standards is normally carried out through ISO technical committees. Each member body interested in a subject for which a technical committee has been established has the right to be represented on that committee. International organizations, governmental and non-governmental, in liaison with ISO, also take part in the work. ISO collaborates closely with the International Electrotechnical Commission (IEC) on all matters of electrotechnical standardization.

Postupy použité při tvorbě tohoto dokumentu a postupy určené pro jeho další udržování jsou popsány ve směrnicích ISO/IEC, část 1. Zejména se má věnovat pozornost rozdílným schvalovacím kritériím potřebným pro různé druhy dokumentů ISO. Tento dokument byl vypracován v souladu s redakčními pravidly uvedenými ve směrnicích ISO/IEC, část 2. www.iso.org/directives

 

The procedures used to develop this document and those intended for its further maintenance are described in the ISO/IEC Directives, Part 1. In particular the different approval criteria needed for the different types of ISO documents should be noted. This document was drafted in accordance with the editorial rules of the ISO/IEC Directives, Part 2. www.iso.org/directives

Upozorňuje se na možnost, že některé prvky tohoto dokumentu mohou být předmětem patentových práv. ISO nelze činit odpovědnou za identifikaci jakéhokoliv nebo všech patentových práv. Podrobnosti o jakýchkoliv patentových právech identifikovaných během přípravy tohoto dokumentu budou uvedeny v úvodu a/nebo v seznamu patentových prohlášení obdržených ISO. www.iso.org/patents

 

Attention is drawn to the possibility that some of the elements of this document may be the subject of patent rights. ISO shall not be held responsible for identifying any or all such patent rights. Details of any patent rights identified during the development of the document will be in the Introduction and/or on the ISO list of patent declarations received. www.iso.org/patents

Jakýkoliv obchodní název použitý v tomto dokumentu se uvádí jako informace pro usnadnění práce uživatelů a neznamená schválení.

 

Any trade name used in this document is information given for the convenience of users and does not constitute an endorsement.

Vysvětlení významu specifických termínů a výrazů ISO, které se vztahují k posuzování shody, jakož i informace o tom, jak ISO dodržuje principy Světové obchodní organizace (WTO) týkající se technických překážek obchodu (TBT), jsou uvedeny na tomto odkazu URL: Foreword – Supplementary information.

 

For an explanation on the meaning of ISO specific terms and expressions related to conformity assessment, as well as information about ISO’s adherence to the WTO principles in the Technical Barriers to Trade (TBT) see the following URL: Foreword – Supplementary information.

Za tento dokument je odpovědná komise ISO/TC 207 Environmentální management, subkomise SC 3 Envi-
ronmentální značení
.

 

The committee responsible for this document is ISO/TC 207, Environmental management, Subcommittee SC 3, Environmental labelling.

Toto druhé vydání zrušuje a nahrazuje první vydání (ISO 14021:1999) a je jeho revizí menšího rozsahu. Zahrnuje rovněž změnu ISO 14021:1999/Amd 1:2011.

 

This second edition cancels and replaces the first edition (ISO 14021:1999), of which it constitutes a minor revision. It also incorporates the Amendment
ISO 14021:1999/Amd 1:2011.

Úvod

 

Introduction

Nárůst počtu environmentálních tvrzení vyvolal potřebu norem pro environmentální značení vyžadujících, aby při vypracování takových tvrzení byly vzaty v úvahu všechny odpovídající aspekty životního cyklu produktu.

 

The proliferation of environmental claims has created a need for environmental labelling standards which require that consideration be given to all relevant aspects of the life cycle of the product when such claims are developed.

Vydávat vlastní environmentální tvrzení smějí výrobci, dovozci, distributoři, maloobchodníci nebo kdokoli jiný, bude-li mít z takového tvrzení prospěch. Environmentální tvrzení týkající se produktů smějí mít podobu vyjádření, značek nebo grafických značek na produktu nebo na štítcích na obalu nebo v tištěných materiálech o produktu, v technických bulletinech, v reklamě, v propagaci, v tele-
marketingu, jakož i v digitálních nebo elektronických médiích, jako je např. internet.

 

Self-declared environmental claims may be made by manufacturers, importers, distributors, retailers or anyone else likely to benefit from such claims. Environmental claims made in regard to products may take the form of statements, symbols or graphics on product or package labels, or in product literature, technical bulletins, advertising, publicity, telemarketing, as well as digital or electronic media, such as the Internet.

Ve vlastních environmentálních tvrzeních je ujištění o spolehlivosti zásadní. Je důležité, aby se ověřování provádělo řádně a zabránilo se tak negativním dopadům na trh, jako jsou např. překážky obchodu nebo nekalá soutěž, které mohou pocházet z nespolehlivých nebo klamavých environmentálních tvrzení. Metodika hod-
nocení, kterou používají ti, kteří vydávají environ-
mentální tvrzení, má být jasná, transparentní, vědecky podložená a má být dokumentována tak, aby ti, kteří nakupují nebo mohou potenciálně nakupovat produkty, mohli být ujištěni o oprávněnosti tvrzení.

 

In self-declared environmental claims, the assurance of reliability is essential. It is important that verification is properly conducted to avoid negative market effects such as trade barriers or unfair competition, which can arise from unreliable and deceptive environmental claims. The evaluation methodology used by those who make environmental claims should be clear, transparent, scientifically sound and documented so that those who purchase or may potentially purchase products can be ensured of the validity of the claims.

1 Předmět normy

 

1 Scope

Tato mezinárodní norma specifikuje požadavky na vlastní environmentálních tvrzení, včetně vyjádření, značek a grafických značek, týkající se produktů. Popisuje vybrané termíny běžně používané v environ-
mentálních tvrzeních a vymezuje jejich použití. Tato mezinárodní norma také popisuje obecnou metodiku hodnocení a ověřování určenou pro vlastní environ-
mentálních tvrzení a specifické metody hodnocení a ověřování určené pro vybraná tvrzení uvedená v této mezinárodní normě.

 

This International Standard specifies requirements for self-declared environmental claims, including statements, symbols and graphics, regarding products. It further describes selected terms commonly used in environmental claims and gives qualifications for their use. This International Standard also describes a general evaluation and verification methodology for self-declared environmental claims and specific evaluation and verification methods for the selected claims in this International Standard.

Tato mezinárodní norma nevylučuje, neruší, ani nijak nemění právními předpisy požadované environmentální informace, tvrzení nebo značení ani žádné jiné pří-
slušné zákonné požadavky.

 

This International Standard does not preclude, override, or in any way change, legally required environmental information, claims or labelling, or any other applicable legal requirements.

 

 

Konec náhledu - text dále pokračuje v placené verzi ČSN.